STRC Dolní Morava: jeden z nejkrásnějších trailů v opravdovém horku

  18:39aktualizováno  18:39
Ještě jsme ani nevyrazili a slunce již nemilosrdně spaluje naše těla. Vše nasvědčuje tomu, že nás čeká parný den. Na Dolní Moravě nás dnes čeká den ve znamení Salomon Trail Running Cupu.

Tudy vede cesta jako žádná ze sta | foto: Karolína HavlíkováRungo.cz

Moderátor Aleš Valenta odpočítává poslední vteřiny do startu a startovní špalír je připraven vyrazit na trať dlouhou 28 km. Na trasu, kterou samotní organizátoři považují za jeden z nejkrásnějších trailových závodů. Plný očekávání se tedy hned po startovním výstřelu vrhám do víru běžecké vášně a právě vášeň je to, co mě žene přes první kilometry.

Na třetím kilometru ale začíná dřina. Od teď až téměř do poloviny závodu budeme jen stoupat. Někde v předešlých reportážích jsem četl, že celý závod je běhatelný. Dupu si to tedy do kopce a poctivě polykám výškové metry. S každým metrem co nastoupám, se mi otevírá nádherný výhled do okolí. Za chvíli již hodinky ukazují výšku více než 1000 metrů nad mořem. Horská cesta se začíná postupně rovnat a s tím roste i tempo závodu. Ne však na dlouho, na devátem kilometru zpomalujeme na první občerstvovačce.

Fotogalerie

Čekal jsem něco více než jen samotnou vodu, ale i ta teď v žáru slunce bodne. Není čas ztrácet čas a proto se vrhám dál do trailového ráje. Trasa nás vede po lesních cestičkách, přes kořeny, potoky a občas i po dřevěných lávkách. Cesta se vlní, ale vesměs stále stoupá. Dle ukazatelů od pořadatelů jsme již překročili polovinu závodu. Trochu tomu nevěřím, protože hodinky jsou zhruba o kilometr pozadu. I tak ale cítím, že tohle tempo je už pro mě neudržitelné. V jednu chvíli se cítím dobře a v té druhé hledám každý milimetr stínu. Snažím se uchladit tělo vodou ze zásob, co si nesu s sebou. Příštích pár stovek metrů se snažím sám sebe přemluvit, že zas tak hrozné to přeci není. S vidinou blížící se občerstvovačky tedy přežívám tuto krizi.

16. kilometr je tu a já za každým stromem čekám spásu. Konečně je tu další občerstvovací stanice. Poctivě se stavím do fronty, když najednou zazní ta nejhorší možná věta. Došla voda! Musíte běžet dál a o kousek níže zastavit u studánky. Beru tedy nohy na ramena a peláším. Ve frontě u studánky jsem na druhém místě. Voda teče opravdu čůrkem, beru tedy za vděk jedním kalíškem a vydávám se na kamenitý seběh. Nohy nemám zrovna dvakrát jisté, proto raději volím pomalejší tempo na jistotu. Značky na cestě ukazují metu 20. kilometrů a pěšina přechází v cestu. Gravitací tedy nabírám rychlost a deru se na ztracené pozice. Žízeň postupně řeším zastávkami u horského potoka, který teče příhodně kolem.

Salomon Trail Running Cup 2015

Ostatní informace najdete na stránkách organizátora www.strc.cz

Čím více kilometrů ukrajuji, tím větší teplo na trase je. Když už mi připadá, že budu muset na chvíli zastavit, přibíhám na poslední občerstvovačku. Tady už se žádné faux pas nekoná. Vody je dostatek i na polévání. Nabírám tedy zásoby a hurá do posledního stoupání. V začátku radši volím chůzi, ale čím blíž jsem cíli, začínám zařazovat indiána. Náhle se cesta láme a začíná mírně klesat. Mám pocit, že se vyloženě plahočím, ale hodinky ukazují příjemné tempo 5:30. Uspokojen tímto údajem ukrajuji zbývající kilometry. Když na zemi míjím napsanou metu 28. kilometru, věštím nějakou kulišárnu. Přeci jenom běžně na závodě o délce 28 kilometrů čekám na této metě cíl. Tady ale ne. Hodinky souhlasí a ukazují, že mi zbývá minimálně ještě jeden a půl kilometru. To už se ale vzduchem nese hlas Aleše Valenty, který v cíli vítá závodníky přede mnou.

Poslední stovky metrů a já bojuji s myšlenkou zasprintovat. Tělo již říká ne, ale hlava by chtěla. Naposledy tedy roztáčím nohy. Míjím dva soupeře, snaží se zachytit, ale už to mají marný, dnes jsem tenhle minisouboj vyhrál já. Cílovou pásku protínám v čase 3:18:33.

Závod stejně jako v minulém ročníku vyhrál domácí závodník Robert Krupička v čase 1:54:57. Za svým rekordem z minulého roku zaostal pouze o minutu. Mezi ženami kralovala Kateřina Matrasová, které na závod stačilo jen 2 hodiny a 20 minut.


Nejčtenější

Andrea Černá: Jako kůl v plotě nežiju, ale pět dětí už porodit nestihnu

Andrea Černá

Přestože Andrea Černá ztvárnila desítky náročných divadelních rolí, pro národ zůstává hlavně Eliškou ze známého filmu...

Na Pacifické hřebenovce jsem věčně hladověla, vzpomíná Lucie Kutrová

Lucie Kutrová

Do dvaceti se kromě školy zajímala jen o módu a večírky. Neuběhla ani kilometr a nechápala, proč lidé chodí třeba na...

Už žádné módní trapasy. Osvojte si základní pravidla oblékání

Ilustrační fotografie

Cit pro módu bohužel nebyl každému do vínku dán. Kvůli tomu můžeme na ulicích občas vidět opravdu zvláštní kreace,...

V obložení závazků: sendvičové generaci hrozí krize a vyhoření

ilustrační snímek

Musejí se starat o děti, zároveň pečují o rodiče a mnohdy i prarodiče. A k tomu pracují nebo podnikají. Tak žijí...

Průzkum: mladí bez rodin vstupují do života se zkreslenými představami

Ilustrační snímek

Mladí lidé, kteří vyrůstali v dětském domově, nemají v porovnání s vrstevníky stejné podmínky pro start do nového...

Další z rubriky

OBRAZEM: Rebelka s mezírkou mezi zuby. Madonna slaví jednašedesát

Madonna

Málokdo by této dámě s ďáblem v těle hádal jednašedesát let. Popová zpěvačka Madonna to na pódiu dokáže roztočit jako...

VIDEO: Největší fanynka vévodkyně Kate nosí stejné oblečení jako ona

Mallory Johnson Bowlingová je velkou fanynkou vévodkyně Kate.

Jednatřicetiletá Mallory Johnson Bowlingová z USA zbožňuje vévodkyni Kate. Její šatník obsahuje pouze kousky, které si...

Zázrak jménem chůze. Díky ní budete zdravější, šťastnější a chytřejší

Ilustrační snímek

Chůze je pro člověka nejpřirozenější fyzickou aktivitou, jejíž blahodárné účinky stále zbytečně podceňujeme. Díky...

Databáze nemocí

Najdete na iDNES.cz