Každý třetí Čech má v mozku vetřelce, tvrdí evoluční biolog Flegr

Jsou mezi námi. Respektive v nás. Záhadní paraziti, kteří tahají za nitky našeho chování a ovlivňují naše duševní zdraví. Například lidé infikovaní toxoplazmou mají pomalejší reakce či častěji zaviní dopravní nehodu. Profesor evoluční biologie Jaroslav Flegr v novém vydání týdeníku Téma mj. tvrdí, že nakažená je až třetina světová populace.

Zabýváte se evoluční parazitologií, co tato věda zkoumá?
Je to vědecký obor, který se snaží vysvětlovat vlastnosti parazitů a interakce mezi parazitem a hostitelem z pohledu evoluční biologie. Osobně se už asi čtvrt století věnuji studiu vlivu parazitů na lidské chování. Zabývám se především vlivem parazita Toxoplasma gondii na chování a psychiku nakažených osob. Toxoplazma je parazit příbuzný původci malárie a nemoc, kterou způsobuje, se nazývá toxoplazmóza. Ve světě jí trpí asi každý třetí člověk.

Týdeník TÉMA

Vychází v pátek

Je nám polibek příjemný právě kvůli parazitům? A může se člověk nakazit od vlastní kočky? Velký rozhovor s Jaroslavem Flegrem najdete v novém vydání týdeníku Téma.

Jak nákaza ovlivňuje naše běžné chování?
Psychika nakažených a nenakažených osob se v mnoha znacích liší. Zajímavé je, že rozdíly jsou často přesně opačné u mužů a u žen. Nakažení muži jsou ve srovnání s nenakaženými podezřívavější, nakažené ženy méně podezřívavé. Nakažené ženy jsou vřelejší, společenštější, nakažení muži naopak uzavřenější, spíše samotářští. Nakažené ženy jsou ochotné dodržovat pravidla a společenské normy, nakaženým mužům to častěji dělá problémy. Některé změny jdou ale u mužů i žen stejným směrem. Například jak muži, tak ženy jsou nepořádnější a méně spolehliví. Mají také ve srovnání s nenakaženými osobami nižší potřebu vyhledávat nové podněty. Na dovolenou tak jezdí raději opakovaně na stejné místo a nemusí vyhledávat pokaždé nové exotické destinace. Změněná psychika nakažených osob se neprojevuje pouze při vyplňování dotazníku, ale také přímo v jejich chování. Například jsme zjistili, že nakažené ženy jsou parádivější, na pokusy nám přicházejí v dražším, novějším a módnějším oblečení než ženy nenakažené. Přesně opačně je tomu u mužů. Nakažení lidé také mají také horší reakční časy, což se v reálu projevuje tím, že mají třikrát větší pravděpodobnost autonehody. Nakažení řidiči třeba nešlápnou včas na brzdu, nakažení chodci zase včas neuskočí před přijíždějícím automobilem.

Takže toxoplazma vlastně ohrožuje i naše zdraví?
Ano, a to i to duševní. Bezmála stovka studií, provedených v posledních padesáti letech na řadě našich i zahraničních pracovišť, ukázala, že toxoplazma téměř třikrát zvyšuje pravděpodobnost onemocnění schizofrenií. A samotný průběh schizofrenie je podstatně závažnější u infikovaných pacientů než u osob nenakažených. Například specifické změny v morfologii mozku nastávají pouze u nakažených osob, vyskytují se u nich mnohem vážnější příznaky, třeba častější halucinace a bludy, a v nemocnicích bývají při záchvatech nemoci hospitalizováni delší dobu. Nakažení, a to nikoli pouze schizofrenici, mají také dva a půl krát vyšší pravděpodobnost, že se během života pokusí spáchat sebevraždu. A naše nedávná studie ukázala, že toxoplazma zvyšuje i pravděpodobnost bipolární poruchy, obsedantně kompulzivní poruchy, a patrně i celé řady dalších duševních onemocnění.

Jak se vůbec může člověk nakazit?
Z kočičího trusu, který kočka zahrabe třeba na záhonku, kde odolné cysty parazita vydrží infekční třeba dva roky. Člověk se tedy nejčastěji nakazí špatně omytou kořenovou zeleninou, třeba když sní neumytou mrkev, nebo při zahradničení. Takže když se dloubeme v záhoně, je třeba používat ochranné rukavice. Ale rozhodně bych lidem doporučoval, aby se nenechali od koček poškrábat. To totiž výrazně zvyšuje riziko depresí. I když za to už asi nemůže toxoplazma, ale bakterie bartonella. Co se týká toxoplazmy, tak také nedoporučuji jíst syrové maso.

Kolik lidí je v současné chvíli nakaženo toxoplazmou?
V Česku se uvádí asi 30 procent, celosvětově je to také zhruba třetina, ale tyto údaje se týkají zejména těhotných žen, které se nejčastěji na toxoplazmózu vyšetřují. Ve skutečnosti bude nakažených mnohem víc, tipoval bych, že v Česku to bude tak 40 % lidí, v Německu nebo ve Francii je to ještě o 10 % víc. Záleží totiž i na podnebí, ve vlhku přežívají cysty parazita déle. A také na tom, jak často lidé v té které zemi jedí syrové či polosyrové maso a kolik se v dané zemi chová koček.

Toxoplazmóza většinou není nebezpečná

Parazit sice ovlivňuje chování svých hostitelů, ale způsoby, které jsou jen sotva měřitelné. Většinou se lidé o tomto parazitovi, pokud jej v těle mají, vůbec nedozvědí. Chování totiž ovlivňuje jen docela nepatrným způsobem. Nebezpečná je pouze akutní toxoplazmóza (krátce po nakažení), a to ve výjimečných případech. Pozor by si měly dávat například těhotné ženy nebo lidé s poškozenou imunitou. Více informací v článku na Technet.cz.