V Česku trpí psoriázou 200 000 lidí. Každý desátý z nich přiznává, že kvůli nemoci uvažoval o sebevraždě. "V negativním dopadu na psychiku byla psoriáza předstižena pouze depresí. Naopak onemocnění všeobecně považovaná za mnohem závažnější, jako například rakovina, vysoký tlak, cukrovka či infarkt, se v hodnocení umístila až za psoriázou," řekl dnes novinářům přednosta dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady profesor Petr Arenberger.
Zatím neexistuje lék
Zdůraznil, že lupénka není kosmetická vada, ale nemoc. Může se objevit kdekoli na těle. Onemocní každý padesátý člověk. Zatím není lék, který by ji vyléčil. Nemoc lze jen mírnit, v posledních letech se možnosti rozšířily o biologickou léčbu. Podle profesora Arenbergra je to významný pokrok v léčbě lupénky. "Je účinná, dlouhodobě bezpečná a pro pacienty pohodlná, takže ji dobře snášejí. Je vhodná pro tu část pacientů, jimž tradiční léčba nepomohla," vysvětlil.
Podle Arenbergra může být biologická léčba v Česku přínosná pro zhruba 500 pacientů. Léčba jednoho přijde ročně zhruba na půl milionu korun. Tuto léčbu poskytují jen specializovaná centra, někdy pacienti proto musejí na zařazení do programu čekat. Pro rozhodování platí kritéria, která jsou zčásti dána ekonomicky.
Biologická léčba pomohla například dvaašedesátiletému doktoru práv Jaromíru Fuchsovi. Nemoc se u něj projevila v 25 letech, začala ve vlasech a rozšířila se na celé tělo. Nezabrala černá mast, pobyt v lázních ani fototerapie. Vždy po dvou měsících po léčbě se lupénka objevila znovu. "Zlomilo se to loni v létě, kdy mi byla nasazena biologická léčba, od té doby ani ťuk," řekl Fuchs.
Podobnou zkušenost má sedmačtyřicetiletý inženýr Otakar Jeřicha. Řekl, že k biologické léčbě se dostal před čtyřmi lety v rámci studie. Do té doby byl za rok i třikrát s lupénkou hospitalizován. Denně trávil hodiny ošetřováním nemocné kůže. Po nasazení biologické léčby jeho potíže zmizely.
