Víte, že sušení zachovává až 80 procent vitaminů a neničí ani minerální látky a vlákninu? Navíc nevyžaduje cukr a konzervační prostředky. Ideálním pomocníkem pro tuto techniku uchovávání ovoce a zeleniny jsou sušičky. A protože úspornější je zpracovávat vždy více surovin najednou, pořiďte si tu s větším počtem sít a plátů.
Může se hodit- Ze želé a džemů sbírejte při vaření pěnu, která by mohla snížit trvanlivost zavařeniny. - Pokud přidáváte bylinky nebo koření, myslete na to, že sušené jsou intenzivnější než čerstvé, takže dávkujte v přiměřeném množství. Čerstvé bylinky se většinou přidávají až po uvaření, aby se uchovala jejich barva, a především chuť. - Na zavařování používejte sklenice, které vám zbyly z loňska nebo ze zakoupených potravin. Ušetříte, a navíc je to nejjednodušší způsob recyklování. - Trvanlivost zavařenin je minimálně jeden rok, přidáním bylinek, oříšků nebo koření se trvanlivost zkracuje zhruba o šest měsíců. - Sirupy nevařte dlouho, aby nezrosolovatěly. - Skleničky označte etiketou s druhem a rokem zavaření. |
Vzhledem k tomu, že každá surovina vyžaduje jinou teplotu a dobu sušení, je vhodnější volit sušičku s termostatem, který umožňuje nastavení různých teplot. Dalším praktickým vybavením je časovač, který sušičku po dokončení práce sám vypne. Aby se suroviny usušily rovnoměrně a ve stejný čas, nakrájejte je na stejné plátky.
Zavařování si žádá přípravu
Než začnete, nachystejte si potřebné náčiní. Chybět by vám neměla odměrka, naběračka na sbírání pěny, naběračka na plnění, čisté sklenice a široký trychtýř. Na vaření želé, džemů a marmelád se vám hodí velký hrnec, který ovocem naplňte maximálně do poloviny, aby vám zbytečně nepřetékalo.
Před zavařováním zkontrolujte sklenice a víčka, zda nejsou prasklé nebo jinak poškozené. Posléze sklenice, víčka i gumičky dejte na pár minut vyvařit do vody s octem.
Zvolit můžete sterilizaci ve vodě či v páře. Pokud se rozhodnete pro páru, postavte sklenice na pařák, který patří do výbavy každého zavařovacího hrnce, nebo dno vyložte například látkovou utěrkou a nalijte do nádoby zhruba dva centimetry vody. Zvolíte-li vodu, zalijte sklenice do čtvrtiny až poloviny.
Zavařovat ale můžete i v troubě. Pečicí plech se sklenicemi zalitými do výšky 2 cm horkou vodou vložte do spodní části předehřáté trouby (elektrická na 95 °C, plynová na stupeň 1).
Do horkovzdušné trouby nastavené na 150 °C dávejte sklenice na suchém plechu, po pěti minutách teplotu snižte na 85 až 90 °C. Některé trouby dokonce disponují speciálním zavařovacím programem, stejně jako existují i domácí pekárny, které umějí připravit chutnou marmeládu.
Nakonec sklenice vyskládejte na vlhkou teplou utěrku, nechte chvíli zchladnout a pak obraťte dnem vzhůru a nechte zcela vystydnout.
Dejte je zmrazit
Před uložením do mrazáku je lepší rozdělit ovoce či zeleninu na menší porce do neprodyšných, nejlépe mikrotenových sáčků. Šikovným pomocníkem je vakuovačka.
Domácí sirupyRybízový sirup 1,5 kg rybízu Rybíz omyjte, očistěte a vylisujte. Šťávu nechte odstát, než se usadí kal, a pak sceďte přes plátno. Přecezenou šťávu nalijte do hrnce, začněte zahřívat, přidejte cukr a za stálého míchání přiveďte k varu, přidejte kyselinu citronovou a odstavte z plotýnky. Sirup plňte do uzavíratelných lahví.  Meduňkový sirup 6 hrstí meduňky Meduňku dejte do vhodné nádoby a zalijte vodou, přidejte jeden na plátky nakrájený citron a promíchejte. Poté nechte 24 hodin odstát. Druhý den směs přeceďte přes plátýnko a šťávu přelijte přes jemné sítko do hrnce. Přidejte cukr, šťávu ze dvou citronů a kyselinu citronovou. Přiveďte k varu a ihned odstavte. Ještě horkou šťávu nalijte do lahví a zazátkujte. |
Vakuování je způsob uchovávání potravin pomocí odsátí vzduchu, díky čemuž zůstávají déle čerstvé a jsou chráněné před vnějším prostředím. Vakuovat můžete navíc prakticky vše, od zeleniny a ovoce až po maso a další suroviny, a to bez použití jakýchkoliv konzervačních látek.
Bylinky můžete zamrazit v tvořítku na led, ale nedávejte je do vody, vhodnější je například olivový olej nebo přepuštěné máslo, tzv. ghí.
Hitem je kvašení
Prastarý způsob konzervace zeleniny kvašením za pomoci přirozeně vzniklých bakterií mléčného kvašení, takzvané pickles, zažívá obrovský comeback, a to nejen pro svou chuť, ale také pro blahodárné účinky na zdraví.
Používá se na saláty, ale především obstojí všude tam, kde jindy přikusujete kyselou okurku nebo kysané zelí. „Protože během kvašení zelenina mírně měkne, doporučuji volit tvrdší druhy a nejlépe takové, které obsahují dostatek cukru, díky němuž se tvoří kyselina mléčná. Ideální je zelí, mrkev, cibule, červená řepa, květák, brokolice, kedlubna, ředkvičky a samozřejmě okurky,“ radí Vendula Svobodová, technoložka Sklizeno.
Jak na pickles?
Na jeden kilogram zeleniny si připravte 15-20 gramů mořské soli, trochu kmínu, vhodnou nádobu na kvašení a něco na zatížení. Pokud nemáte speciální kvašák, hodí se velká zavařovací sklenice se širokým hrdlem. Zeleninu nakrájejte nebo nastrouhejte najemno (čím jemnější, tím rychleji kvasí), promíchejte se solí a kmínem a důkladně propracujte rukama, až pustí šťávu.
Poté zeleninu silou napěchujte do připravené nádoby a zatižte ji. Nechte kvasit tři až pět dní při pokojové teplotě. Je nezbytné, aby byla zelenina celou dobu kvašení úplně ponořená ve své šťávě a nedostával se k ní vzduch. Když už je v zelenině hodně šťávy, můžete ji přendat do menších sklenic, dobře uzavřít a uchovat na chladném místě.
