Česká republika patří mezi země, kde se klíšťata infikovaná encefalitidou vyskytují vůbec nejvíce, spolu s Rakouskem, Slovenskem, pobaltskými republikami a některými částmi Ruska.
Jen loni zachytili lékaři 642 případů onemocnění klíšťovou encefalitidou, tři lidé chorobě podlehli, další si odnesli celoživotní následky. Ve srovnání s rokem 2004 stoupl počet nemocných o celou pětinu.
V Rakousku používají již tři desítky let ve velkém rozsahu vakcínu proti nemoci a i díky ní klesl výskyt encefalitidy mezi lidmi o 90 procent. Očkováni jsou v podstatě všichni, kdežto v Česku je zájem o vakcínu spíše menší.
Počet onemocnění zde z důvodu nízké proočkovanosti populace neklesá a je navíc možné, že nemocných bude dále přibývat.
Lidé se mohou nakazit nejen od infikovaného klíštěte, ale i jiným způsobem. "K nákaze může dojít pitím nesvařeného mléka nebo i konzumací sýrů z nepasterovaného mléka koz, ovcí i krav," varuje profesor Jiří Havlík z infekční kliniky pražské nemocnice na Bulovce.
Ohroženější jsou dospělí
Na druhou stranu klíšťat infikovaných klíšťovou encefalitidou je málo - jen asi jedno procento, v nejhorších oblastech čtyři až pět procent, a proto nemá smysl, aby bylo očkováno třeba dítě, které se do těchto oblastí celý rok nepodívá.
Očkování je navíc důležitější pro rodiče než pro děti. U dětí totiž mívá encefalitida většinou jen lehký průběh, kdežto pro dospělé může být fatální, případně mívá dlouhotrvající následky třeba v podobě úporných chronických bolestí hlavy.
Očkování proti klíšťové encefalitidě má tři dávky a může se dávat celoročně s výjimkou doby, kdy se člověk přímo pohybuje v rizikových oblastech - stojí zhruba 1000 korun.
Borelióza bývá nenápadná
Lymskou boreliózou ročně v zemi onemocní asi tři a půl tisíce lidí, mnozí další si zřejmě své potíže s únavou a podobně vůbec do souvislostí s klíšťaty nedají.
Nevýhodou je, že ani typická červená skvrna kolem místa přisátí se nemusí vždy objevit, a proto se někdy počáteční a snáze léčitelná fáze choroby přehlédne.
Pokud však člověka začne trápit nevysvětlitelná únava, mělo by se na možnost boreliózy myslet - borelie se mohou nacházet třeba v mozkomíšním moku.
Není nutné snažit se klíště vyndávat hned v lese, protože infekce se nepřenese okamžitě, ale až po několika hodinách. Ale doma už by se s tím otálet nemělo. Proto se po každém výletu do přírody pořádně prohlédněte.
Zásadní pravidlo? Klíště se nesmí přetrhnout. Lepší než tradované vytáčení je postupné vyviklávání klíštěte.
Ze všeho nejdříve je třeba místo, kde je přisáté, vydezinfikovat, nejlépe jodem nebo jodonalem. Klíště lze pak uchopit do nějaké drsné tkaniny, jako je třeba froté, a kývat s ním ze strany na stranu. Lze použít také pinzetu, ale musí mít tupé konce, jinak hrozí, že klíště přetrhnete.
Po jeho odstranění místo opět vydezinfikujte a klíště spalte třeba zabalené do papíru, rozhodně ho nerozšlapávejte či dokonce nerozmačkávejte nehty. Tím byste zbytečně zvyšovali riziko, že se nakazíte.
Jaké mají příznaky?
Klíšťová encefalitida
• zprvu příznaky připomínají mírnou chřipku, typická je bolest hlavy a kloubů, malátnost, příznaky jsou však lehké a po několika dnech ustupují
• zhruba po týdnu se vracejí v mnohem silnější podobě, bolest hlavy je úporná, provází ji vysoká horečka, světloplachost, zimnice, nevolnost a zvracení
• léčí se pouze příznaky, nutná bývá hospitalizace
Lymská borelióza
• typickým příznakem je červená skvrna s bílým středem kolem místa, kde bylo klíště přisáté, v této fázi zabírají obyčejná antibiotika
• jinak se borelióza projevuje únavou, často chronickou
• neléčená borelióza nemusí člověka dlouho nijak trápit, avšak po čase se může projevit neurologickými, kloubními, srdečními nebo kožními potížemi
