První lednové týdny praskají posilovny ve švech, na namrzlé stezky a pěšiny v parcích vyráží stovky běžců, kteří by za normálních okolností nepopoběhli ani za posledním autobusem. Ledničky a domácí nástěnky se plní lístečky s návody na lepší život a na permanentky do sportovních center se stojí téměř fronty.
Stačí ale pár dnů až týdnů a ve fitness centrech najdete opět jen skalní návštěvníky a většina běžeckých bot je zakopnuta hluboko pod postelí. Opět přemýšlíte, kde vezmete na nájem, a aktualizaci svého životopisu jste odložili na někdy příště. Proč mají novoroční předsevzetí tak krátkou životnost a co udělat proto, aby letos nezůstalo jen u seznamu na papíře?
Selhání už po týdnu
Nadáváte si, že nejste schopni dodržet předsevzetí, která jste si na nový rok dali? Nejste v tom sami. Podle průzkumů si dává novoroční předsevzetí mezi čtyřiceti a padesáti procenty lidí. Ale už první týden v lednu je poruší čtvrtina z nich.
A po půlroce selhává už čtyřiapadesát procent lidí. Pouze osm procent lidí dosáhne po roce cílů, které si předsevzali. Průzkum, kterého se zúčastnilo víc než tři tisíce lidí, ukázal, že největší stálicí mezi novoročními předsevzetími je suverénně hubnutí, ke kterému se na přelomu roku zavazuje téměř třetina lidí. Následuje zlepšení finanční situace, cvičení a nalezení nového zaměstnání.
I když je selhání v případě novoročních předsevzetí časté, stejně se vyplatí dávat si je. Studie uveřejněná v Journal of Clinical Psychology dokázala, že lidé, kteří si dají předsevzetí, mají desetkrát větší pravděpodobnost, že se jim podaří změnit jejich chování, než ti, kteří si žádná předsevzetí nedávají.
Předsevzetí dobře definujte
Pokud nechcete, aby vaše letošní předsevzetí skončila opět v propadlišti dějin, je potřeba zvolit fungující strategii. Základem úspěchu jsou realistická předsevzetí. „Lidé mají často tendenci svá předsevzetí nadhodnocovat a dávat si je nepřiměřeně vysoká,“ říká psycholožka Zdeňka Dušková.
„Jenže pak je také větší pravděpodobnost, že při jejich plnění selžou. Splnění velkých předsevzetí předpokládá dramatické změny životního stylu, velkou sebedisciplínu a především hrozí brzká demotivovanost. Když se člověk ke svému vytyčenému cíli nepřibližuje tak rychle, jak si představoval, častěji to vzdá úplně, než aby v průběhu snažení svůj cíl přizpůsobil.“
Většina lidí zkrátka funguje stylem: všechno, nebo nic. A protože „všechno“ je pro ně momentálně nedosažitelné, raději rezignují úplně. Místo toho, abyste si tedy řekli, že do příštího roku zhubnete třicet kilo, slibte sami sobě, že snížíte svou váhu o deset. Tohoto cíle většina lidí dosáhne i při mírné úpravě životního stylu a dosažené výsledky vás budou průběžně motivovat k dalšímu snažení. Výsledný úbytek bude nakonec možná vyšší, než jste původně předpokládali, což bude pro vaši psychiku mnohem příjemnější varianta, než by tomu bylo naopak.
Stejně tak je ale podle odborníků chyba definovat své předsevzetí příliš vágně: „Slib, že člověk začne žít zdravěji, je velmi široký a může se pod něj schovat velká spousta výmluv a prohřešků. Člověk má pak větší tendenci podvádět a šidit. Konkrétněji definované předsevzetí má mnohem lepší účinek,“ upozorňuje psycholožka.
Dovolte si selhání
To, že při plnění novoročního předsevzetí letos neselžete, si můžete pojistit i tím, že svůj závazek rozhlásíte do širokého okolí. Když všem kolem oznámíte, že od nového roku omezujete svou spotřebu alkoholu, bude vaše okolí fungovat zároveň i jakási brzda, protože před ostatními nebudete chtít selhat. Navíc tak snížíte pravděpodobnost (ačkoli to samozřejmě úplně vyloučit nemůžete), že vás budou ostatní přemlouvat, abyste si dali ještě skleničku.
Jednoznačně největším problémem při dodržování novoročních předsevzetí je ale výdrž. Zatímco v prvních lednových dnech či týdnech je naše dobrá vůle rozpálená doběla, postupem času ostražitost povolí a my začneme pozvolna sklouzávat zpátky do starých kolejí.
„Důležité je si uvědomit, že nikdo není dokonalý a že v průběhu roku zcela jistě přijdou krizové situace, kdy člověk povolí a dopustí se nějakého prohřešku proti svému předsevzetí. Stejně tak důležité ale je, aby byl na takové situace připraven a věděl, že nejsou důvodem k tomu, aby své předsevzetí vzdal,“ říká psycholožka.
Fakt, že jste se neudrželi na večírku a prohřešili se proti většině zásad zdravého životního stylu, neznamená, že jste se ocitli zpátky na startovní čáře. Berte ho pouze jako momentální zastávku na cestě za svým vysněným cílem, nikoli jako důvod pro rezignaci.
Stejně tak se nevymlouvejte na to, že jste nedostali do vínku silnou vůli a sebedisciplínu. „Lidé mají tendenci považovat silnou vůli za cosi jako talent, se který se buď narodili, nebo ne. Tak tomu ovšem není,“ říká psycholožka. „Pohlížejte na svou vůli spíš jako na sval, který můžete trénovat a on postupně sílí.“
