Ve dvaceti letech „lámal“ rekordy v plavání a byl na vrcholu kariéry. Letos se rozhodl opět účastnit plaveckých závodů ve své věkové kategorii a opět vítězí.
„K pravidelnému plavání jsem se vrátil poté, co jsem si zlomil klíční kost. Netrvalo dlouho a byl jsem opět v kondici jako před lety. Prostě to tam stále je. Tělo si pamatuje. Proto si myslím, že by každý měl sportovat už od dětství a vytvořit si určitý návyk. Po letech jako když to najdete,“ uvedl britský plavec pro Daily Star.
Když se oženil, přestěhoval se do Kanady, kde se začal věnovat jiným věcem, než je plavání. Pracoval především v kanceláři a měl tedy sedavé zaměstnání, které mu tolik nevyhovovalo. Byl zvyklý být stále v pohybu a sport mu velmi chyběl.
„Plavání jsem musel nechat, abych mohl pracovat a živit rodinu. Až zranění mě přivedlo k plavání zpět. Odstěhoval jsem se do Francie, kde jsem si zlomil klíční kost a lékaři mi doporučili místo rehabilitací plavání. Trénoval jsem čtyřikrát týdně a do kondice se dostal velmi brzy,“ pokračoval.
Dnes se plavání stále věnuje. Do bazénu chodí plavat třikrát týdně. Navíc také trénuje ostatní a jak sám říká, má lepší kondici než před čtyřiceti lety. „Cítím se stejně skvěle, jako když jsem plaval ve dvaceti letech a to je mi šestasedmdesát,“ dodal.