Energetické nápoje
Energetické nápoje s obsahem kofeinu jsou mezi dětmi a dospívajícími velmi populární a rozšířené. S jejich pravidelnou a častou konzumací jsou ovšem spojená nemalá rizika. „A to nejen z hlediska přítomnosti vysoké koncentrace kofeinu a dalších látek, ale také skrze vysoký obsah cukru,“ vysvětluje Miovský.
Energetické drinky by děti pít neměly. Mohou vést k depresi, varuje lékař |
Podle Národního zdravotnického informačního portálu při přílišné konzumaci energetických nápojů přijímá tělo nadměrné množství energie, což je spojeno s rizikem rozvoje mnoha onemocnění (včetně nadváhy a obezity). „Rizikový je i vysoký obsah kofeinu, na který je právě dětský organismus citlivý. Stimulanty jako kofein mohou přinést narušení zdravého spánku, úzkosti, podrážděnost, celkové změny chování a v krajním případě i poruchy srdečního rytmu,“ uvádí portál.
Připomíná studii na vzorku finské mládeže ve věku 12 až 18 let, která ukázala, že každodenní pití „energeťáků“ bylo spojeno s bolestmi hlavy, potížemi se spánkem, podrážděností nebo únavou. „Kromě toho hrozí i dlouhodobé problémy, jako je zejména vznik některých civilizačních onemocnění,“ upozorňuje zdravotnický informační portál.
prof. PhDr. Michal Miovský, Ph.D. Je klinický psycholog, psychoterapeut a přednosta Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN. Absolvent jednooborové psychologie na FF MU v Brně a postgraduálního studia na FF UP v Olomouci. V roce 2005 byl na Palackého Univerzitě v Olomouci habilitován v oboru klinická psychologie a v roce 2012 byl jmenován profesorem taktéž pro obor klinická psychologie. Profesní dráhu začínal jako preventivní a poradenský pracovník ve Sdružení Podané ruce, kde později pracoval jako vedoucí Denního psychoterapeutického stacionáře Elysium a ředitel sekce léčebných zařízení. Paralelně s tím se profiloval v oboru klinická psychologie na Psychiatrické klinice Brno-Bohunice. Od roku 2001 do roku 2005 pracoval jako vědecký pracovník Psychologického ústavu Akademie věd ČR a působil jako odborný asistent na Katedře psychologie Univerzity Palackého v Olomouci. Zde se věnoval především metodologii výzkumu, léčbě a prevenci problémů způsobených užíváním návykových látek a narativní psychologii aplikované na práci s filmem. V roce 2005 byl jmenován vedoucím nově vzniklého Centra adiktologie Psychiatrické kliniky 1. LF UK v Praze. Po sloučení Centra adiktologie PK a Oddělení pro léčbu závislostí VFN (U Apolináře) vznikla samostatná Klinika adiktologie (leden 2012), kde doposud vykonává funkci přednosty. Od roku 2008 působí ve funkci proděkana 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze pro nelékařské studijní programy. Je externím spolupracovníkem Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti a editorem odborného časopisu Adiktologie. Aktuálně ho můžete vidět i v dokumentárním pořadu na ČT Česko na drogách, který je součástí preventivní kampaně Zkratky. |
