Souhlas Evropské komise se zařazením HHC na seznam zakázaných látek, je podle ministra zemědělství Marka Výborného z KDU-ČSL předjednaný.
Byl to právě Výborný, kdo dočasné zařazení HHC na seznam návykových látek ještě před tiskovou konferencí vlády oznámil. „Správné rozhodnutí, které jsme jako KDU-ČSL navrhovali již vloni v létě,“ napsal na sociální síti X.
Ministr zdravotnictví Válek chtěl totiž zařadit HHC na seznam návykových látek již loni, ale tehdy přesvědčili Piráti vládu o opaku.
Situaci změnily případy přiotrávených dětí kvůli želé bonbonům s HHC. „Je to jediná možnost,“ řekl už minulý týden ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09.
„Účinek kanabinoidů začíná 30 minut až hodinu od požití látky, je zde tedy zpoždění účinku, proto dochází k intoxikacím. Uživatel si vezme například gumového medvídka s obsahem HHC a nepozoruje žádné účinky, tak si vezme za 10 minut další a pak ještě další, a tak dojde k předávkování,“ píše se v dokumentu pro vládu
Na seznam návykových látek přibude HHC a dvě další látky, navrhuje Válkův úřad |
Na seznam návykových látek se mají dostat také hexahydrokanabinol-O-acetát (HHC-O) a tetrahydrokanabiforol (THCP).
„Zákaz úplně řešením není. Jednak to trvá dlouho a jednak vidíme už případy ve Francii, že jakmile zakážete nějakou látku, tak se objeví její syntetické deriváty, na které se zákaz nevztahuje,“ snažil se zákaz ještě před jednáním vlády na poslední chvíli odvrátit šéf Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.
Argumenty, o které ministerstvo zařazení HHC, HHC-O a THCP na seznam návykových opírá, by podle Bartoše stačily i pro rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Ale na vládě s tím neuspěl.
Podobné látky by do budoucna měla regulovat novela zákona o návykových látkách, která zavádí novou kategorii psychoaktivních látek. Ty by neměly být zcela zakázané, ale nemohly by se prodávat přes internet a dětem. Návrh leží ve Sněmovně, ale vládní strany se na jeho podobě zatím neshodly.
Vláda se k hodnocení připravenosti na vstup do eurozóny vrátí v prvním čtvrtletí 2025
K hodnocení připravenosti na vstup do eurozóny se vláda vrátí v prvním čtvrtletí 2025, řekl po jednání kabinetu ministr financí Zbyněk Stanjura. To bude podle něj známé, zda Česká republika letos splní kritéria.
Po koaličním dohodovacím řízení z minulého týdne zařadila vláda na program jednání také dokument, ve kterém ministerstvo financí a Česká národní banka doporučují, aby vláda zatím neurčovala termín pro přijetí eura a vstup do mechanismu směnných kurzů ERM II, který je předstupněm eurozóny.
„V plnění maastrichtských kritérií se vláda zlepšuje,“ řekl po jednání ministr zdravotnictví a první místopředseda TOP 09 Vlastimil Válek.
Eurozóna selhala. Česko se má ptát, zda se mu vstup vyplatí, říká ekonom Slaný |
Koalice se minulý týden dohodla, že ministr pro evropské záležitosti za hnutí STAN Martin Dvořák nebude mít zmocněnce pro euro a vládní koalice si vyžádá od Národní ekonomické rady vlády analýzu, zda je výhodné udělat další krok k přijetí eura a vstoupit do ERM II. Analýza má být hotova v říjnu.
Lídři stran vládní koalice v dohodovacím řízení ve Sněmovně pět hodin řešili spor kvůli zmocněnci pro přijetí eura, jímž jmenoval ministr Dvořák ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Petra Zahradníka. Zmocněncem nezůstane, jen poradcem ministra, jímž byl už dosud.
Zvýšení mýtného od března
Vláda schválila také zvýšení mýtného zhruba o 15 procent od 1. března i úpravu některých tříd mýtného od 25. března. Pro většinu nákladních vozidel se podle ministr dopravy Martina Kupky z ODS mýtné měnit nebude, dopad na rozpočet také očekává minimální.
„Více než 80 procent vozidel bude mít stejnou výši mýta od 1. března jako od 25. března,“ řekl Kupka. Změna se bude týkat zejména starších nákladních vozidel s menším počtem náprav, záležet bude také na jejich hmotnosti.
