„Ženské tvary jsem sice měla vždycky, nadváha mě ale nikdy netrápila. I po porodech jsem vážila mezi šedesáti a sedmdesáti kilogramy,“ ohlíží se do minulosti Renáta. První změny prý zaznamenala až po přechodu, kdy se začala obalovat tukem v oblasti zad, ramen a bříška.
„Šaty na mně praskaly ve švech, a i když jsem občas sundala dvě nebo tři kila, za pár týdnů byla zase zpátky i s nějakým tím bonusem navíc. K tomu se časem přidaly první problémy s pohybem,“ dodává.
Pár trikůJezte pomalu Více vlákniny |
Manžel mě rád fotí
„Zdaleka ale nešlo jen o pohyb. Manžel Libor mě na našich výletech s oblibou fotí. Je to takový jeho koníček, který sice moc nemusím, ale uznávám, že jednu dobrou věc přinesl. Otevřel mi oči. Na záznamech bylo vidět, jak tloustnu.“
„Stejně nemilosrdný byl i pohled do zrcadel v kabinkách obchodů. V nich sice každý vypadá trochu hůř, ale i tak mi došlo, že to křivé zrcadlo za moje kila nemůže. Každý den jsem si říkala, že už s tím musím začít něco dělat. Nakonec rozhodl covid, kterým jsem onemocněla,“ vzpomíná dnes příjemná blondýnka. Spolu s čichem stejně jako většina nemocných totiž přišla taky o chuť k jídlu.
Dobroty od kolegyň
„Manžel mě do jídla musel vysloveně nutit. Vůbec jsem na něj neměla pomyšlení, jedla jsem doslova a do písmene po malých lžičkách. Pár kilo tak šlo dolů jaksi samo.“
„Když jsem se uzdravila, začala jsem pracovat na částečný home office. Právě díky tomu jsem mohla v menších porcích jídel pokračovat, a jíst tak mnohem zdravěji, než kdybych denně chodila do práce. To byla pozitivní stránka lockdownu. Zatímco doma člověk sní jenom to, co si sám nakoupí, v práci ochutná všechno, co mu přijde pod ruku. A že toho nebylo málo. Nejrůznější dobroty do kanceláře nosila spousta kolegyň včetně mě. A to se to potom vesele kynulo. Tyhle časy už jsou ale dávno pryč,“ usmívá se sympatická dáma.
OBRAZEM: Ženy, kterým se podařilo zhubnout padesát a víc kilo |
Výšlap na Bukovec
Z jejího jídelníčku zmizelo veškeré pečivo, a naopak do něj přibyla čerstvá zelenina, kterou si pěstuje na zahrádce. Výsledkem je báječný desetikilový váhový úbytek během jednoho roku.
„V té době jsem se začala taky víc hýbat a velkou zálibu jsem našla v chození s hůlkami na nordic walking. Turistika je už od začátku můj i manželův koníček. Přestože jsme v létě oslavili třicetileté výročí od svatby, pořád se máme rádi jako zamlada,“ směje se.
„Libor mi nikdy žádné kilo navrch nevyčítal. Jak sám říká (ale hlavně se podle toho i ke mně chová), líbím se mu pořád, a toho si vážím. Několikrát do roka společně vyrážíme na pěší túry do hor, kde bez hůlek nedám ani ránu.“
„Letos v září jsme byli týden v Příchovicích v Jizerských horách a na nedaleké Malé Jizerce se mi podařilo vyšplhat na horu Bukovec. V nohách jsme měli už hezkých pár kilometrů a venku bylo osmadvacet stupňů ve stínu, sluníčko pražilo, ale já to šílené stoupání dala. Vzhledem k tomu, že mám trvalé potíže s plícemi, bylo jasné, že mi těch deset kilo dole obrovsky pomohlo,“ pochvaluje si nadšená turistka s tím, že na pěší výlety ráda bere i dvě dospělé děti, Lukáše a Kláru, kteří jí prý dělají samou radost.
Lyžování v Jizerkách
Renáta také prozradila, že už se těší na blížící se vánoční svátky.
„Baví mě adventní koncerty a procházky po staré Praze. Nazdobím dům i zahradu, vyrobím adventní věnec a upeču cukroví. Jasně, že ho ochutnám, ale nemíním to přehánět. Na Štědrý den si dáme rybí polévku, smaženého kapra a bramborový salát, to musí být.“
Případná kila navíc u Renáty prý nemají šanci, protože se na sklonku roku chystá vyjet na lyže do Jizerských hor. „Tam kalorie určitě nechám.“
Zajímavosti o RenátěOdkud: Praha |
