Lidé si depresi často spojují s podzimem, protože úbytek světla nesvědčí psychické kondici. Je pravda, že v této době se zhoršuje tzv. sezonní deprese. Je také nepříjemná, ale ne tak závažná jako „velká“ či také „klinická“ (nejčastěji endogenní) deprese. Její příznaky se nejvýrazněji projevují na jaře – v dubnu a květnu je v důsledku toho nejvyšší počet sebevražd.
Že slunce svítí, ptáci zpívají a kytky kvetou, totiž pacientům s tímto onemocněním nepomůže – nedokážou cítit radost. Naopak, dlouhé období „temna“ během podzimu a zimy jim přitížilo.
Jídlem proti depresi. Dopřejte si oříšky, salát i krůtí maso |
Trochu líp jim bude zas až v létě a na podzim – pokud se toho dožijí. Až 15 procent pacientů s depresivní poruchou se totiž pokusí o sebevraždu (mnohem více mužů než žen). Toto riziko nelze podceňovat. Neplatí, že kdo o sebevraždě mluví, ten se o ni nepokusí – opak je pravdou.
Mnozí také skončí v invalidním důchodu, protože jim deprese brání v práci – nedokážou se soustředit, často nejsou schopni vůbec vstát z postele, nevykřešou ze sebe motivaci k čemukoli.
O co jde
Deprese patří mezi tzv. afektivní poruchy (poruchy nálady) a jejich léčba patří do rukou psychiatra (u lehčích forem psychologa) a obvykle se neobejde bez užívání antidepresiv. To jsou léky, které působí na neurotransmitery (nervové přenašeče) v mozku – právě v jejich chybném fungování tkví podstata nemoci.
Neznamená to ovšem, že jde o jedinou příčinu a že neexistují také jiné (podpůrné) terapeutické možnosti.
Paradoxem depresivní poruchy je, že se pacient sám musí chtít uzdravit, přičemž to ale sám nedokáže. Proto je tak důležité, aby včas vyhledal odborného lékaře a pod jeho vedením se na léčbě aktivně podílel (a dodržoval jeho doporučení).
Chce to psychiatra
Blízcí nemocného se dostávají do obtížné situace. Nepomáhá, když ho přesvědčují, že mu ke štěstí nic nechybí, nebo se ho snaží „zabavit“ či „rozptýlit“. To nejpodstatnější, co pro něj mohou udělat, je dostat ho do ordinace odborníka.
A kromě toho musí ještě hledět na to, aby sami depresi nepodlehli – je to totiž choroba svým způsobem „nakažlivá“.
Deset varovných příznaků, že nejde o depku, ale opravdovou depresi |
Měli byste vědět
- Riziko rozvoje depresivní poruchy zvyšuje výskyt této nemoci v rodině, nadměrná konzumace alkoholu, drogy, sociální izolace, závažné životní komplikace, narušené rodinné vztahy aj.
- V případě, že máte podezření na depresi u sebe či svých blízkých, neváhejte se obrátit na psychiatra (i bez doporučení praktika), popř. volejte na některou z krizových linek pomoci.
- Prevence spočívá především v péči o duševní hygienu. Základem je pravidelný denní řád – uléhejte a vstávejte ve stejný čas (spíš dřív, neponocujte), dodržujte své rituály, pravidelně jezte.
- Pomáhá pohyb, dostatek denního světla, udržování kontaktů s rodinou a přáteli, přísun vitaminů skupiny B (ale také C a D), hořčíku, zinku, železa a selenu.
