Změny tlaku, turbulence, přechod do jiných časových pásem, to vše dovede s lidským organismem pořádně zamávat. Nejvíce zatěžující jsou přitom dlouhé lety, které trvají pět hodin a déle. Někteří jedinci by se dokonce měli létání vyvarovat.
Jak se nejlépe připravit na cestu letadlem?„Základem je dodržování zdravého životního stylu, který zlepší fyzickou zdatnost organismu. Ten si tak snadněji poradí s cestováním napříč pásmy. Biologické hodiny navíc můžete adaptovat už před odletem. Při cestě na západ choďte spát zhruba o dvě hodiny později, než chodíte pravidelně, a při cestě na východ zase o dvě hodiny dříve. Při dlouhých cestách volte lety, které mají možnost mezipřistání, během letu pijte dostatek vody, vyhýbejte se alkoholu a těžkým jídlům. Občas se projděte v uličce, pravidelně se protahujte, čímž stimulujete krevní oběh a vezměte si pohodlné oblečení. Účinné je i pravidelné osvěžování,“ radí lékařka Irena Sobotková. |
„Let letadlem by se svým lékařem měli konzultovat především lidé, kteří trpí onemocněním srdce nebo plic (riskantní a tudíž nevhodné jsou zejména stavy po čerstvých úrazech a operacích dýchacího či kardiovaskulárního ústrojí). Nepříjemný let může být také pro ty, kteří se léčí s akutním zánětem nosohltanu a vedlejších nosních dutin. Děti, které prodělaly zánět středního ucha, by na palubě letadla mohly trpět bolestí. Stejně tak byste si cestu letadlem měli rozmyslet s čerstvou zlomeninou, protože se může stát, že kvůli přetlaku v kabině při stoupání tkáň pod sádrou oteče. Většina leteckých společností také odmítá přepravit ženy, které jsou v pokročilejším stadiu těhotenství,“ uvedla doktorka Irena Sobotková z Lékařského domu Praha 7.
Ale i zcela zdravé osoby mohou při letu zažívat různé potíže fyzického či duševního charakteru a většinou nepomůže ani nákup letenky první třídy. Přečtěte si, co vás při cestě letadlem může potkat a jaká podniknout opatření, aby se váš dlouhý let nestal noční můrou.
Změna tlaku způsobí nadýmání a bolest uší
Čím vyšší je nadmořská výška, tím více poklesne tlak v kabině. Nejnáročnější fází letu je přitom start a přistávání, při kterých změnu tlaku na palubě pocítíte nejsilněji. Nejobvyklejším příznakem změny tlaku je zalehnutí uší často spojené s jejich pobolíváním.
Tento problém většinou vyřeší žvýkání nebo zívání, ale lidé s oslabeným organismem (cestující s vysokým tlakem nebo se srdečním onemocněním), mohou na změnu tlaku doplatit zhoršením svého stavu. Při poklesu tlaku ve vašem těle může také docházet ke křečím v břiše, nadýmání a zácpě.
Vaše bolesti a zdravotní problémy se mohou zhoršit
Není to jen trávicí systém, který reaguje na změnu tlaku vzduchu. Tekutiny a plyny ve vašem oběhovém systému a kloubech mohou zhoustnout a způsobí zvýšený tlak uvnitř samotných kloubů. Pokud trpíte revmatoidní artritidou, mohou se symptomy po delším letu ještě zhoršit.
Objevit se mohou také otoky kloubů. Jestliže jste nedávno utrpěli zlomeninu končetiny, měli byste raději let odložit na dobu, kdy se kost zcela zahojí. Při letu totiž může dojít k otokům tkání. Vzduch pod sádrou se během stoupání letadla rozpíná a může vám způsobit nepříjemné bolesti. Jedinci, kteří mají problémy se žílami a krevní srážlivostí, by do letadla měli obléknout elastické punčochy.
Budete náchylnější k nachlazení
Možná se vám taky někdy stalo, že vás pár dní po příletu na vysněnou dovolenou skolilo nachlazení nebo dokonce chřipka. V letadle totiž můžete snadno nastydnout nebo dokonce chytit chřipkový virus. Asi polovina vzduchu v kabině letadla je recirkulována, což znamená, že váš imunitní systém je po celou dobu letu neustále vystaven všem bacilům, které se skrývají v letadle.
Podle některých odborníků je dokonce při letu až stokrát vyšší pravděpodobnost, že nastydnete. Nejlepší obranou je posílit imunitní systém ještě před odletem zdravou stravou a pravidelným cvičením. Při pobytu na palubě si také pravidelně myjte ruce nebo používejte dezinfekční gel.
Budete mít větší žízeň a pociťovat únavu
Vaše tělo může při tříhodinovém letu ztratit až 1,5 litru vody. Vzduch v letadle má poměrně nízkou relativní vlhkost a při recirkulaci vzduchu může být vlhkost z pokožky odsávána docela rychle. Mohou také vyschnout vaše slinné žlázy v ústech, nosní a hrdelní sliznice, což se projeví pocitem sucha v krku. Váš dech také nebude díky suchému vzduchu v letadle tak svěží jako před letem. Celková dehydratace pak vede k únavě, ztrátě soustředění i k bolesti svalů.
Pět důvodů, proč si dát denně sklenku vína Ilustrační fotografie |
Pocit únavy může být rovněž způsoben nižšími hladinami kyslíku. Snížení kyslíku v krvi (hypoxie) pak může vést k závratím, bolestem hlavy, nevolnostem a únavě. Při dehydrataci vám rozhodně nepomůže konzumace alkoholu a kávy. Snažte se raději během letu pít dostatek tekutin, nejlépe čistou vodu bez bublinek. Dostatečná hydratace organismu vám také pomůže lépe snášet pásmovou nemoc.
Vaše tělo zatuhne a cévy se mohou ucpat
Dlouhodobé sezení v jedné pozici způsobuje ztuhnutí svalů a kloubů. Ze stejného důvodu vám mohou začít otékat kotníky a nohy. V závažnějších případech dochází u některých jedinců následkem dlouhého sezení a malé možnosti pohybu ke zhoršení cirkulace krve, což zvyšuje pravděpodobnost krevní sraženiny. Nerozpuštěná sraženina může způsobit vážné zdravotní potíže nebo dokonce smrt v důsledku plicní embolie, infarktu nebo mrtvice. To se může stát během letu, ale i několik dní až týdnů po něm.
Abyste předešli ztuhnutí těla a zlepšili cirkulaci krve, snažte se i v omezeném prostoru co nejvíce hýbat. Přímo na sedadle můžete kroužit kotníky a snažit se protahovat nohy. Jednou za čas (nejlépe každou hodinu) je také vhodné projít se po letadle nebo zkusit jednoduchá protahovací cvičení v zadní části kabiny.
Vaše smysly se zhorší
Lahůdky i blafyPodívejte se na fotky jídla, které loni posílali čtenáři  Jídlo v byznys třídě Turkish Airlines. |
Studie z roku 2010 ukázala, že ve vysoké nadmořské výšce v důsledku odpařování nosního hlenu můžete ztratit až 30 % své schopnosti pociťovat sladkou a slanou chuť. Při letu tak může být asi třetina vašich chuťových pohárků znecitlivělá. Což může přijít vhod při podávání pokrmů v letadle, které mají často na míle daleko od jídel podávaných v restauracích.
Suchý vzduch v letadle také způsobí, že slané pokrmy budou chutnat méně slaně a vy budete častěji žádat letušku o extra pytlíček soli. Kvůli suchému vzduchu a změně tlaku vzduchu za letu se také může dočasně zhoršit váš sluch.
Naše vnitřní hodiny budou zmatené
Při dálkových letech čeká na cestovatele asi nejznámější problém spojený s cestováním letadlem. Jet leg neboli nemoc ze změny časového pásma může být velmi nepříjemný.
Doktorka Irena Sobotková vysvětlila, že jde o dočasnou poruchu denního cyklu - zjednodušeně řečeno při dlouhé cestě letadlem dojde k rozhození biologických hodin.
„Hlavním příznakem je porucha v cyklu spánku a bdění. Lidské tělo je zvyklé na pravidelné střídání dne a noci, což se odráží v periodické sekreci hormonu melatoninu. Přes den je jeho tvorba potlačována slunečním zářením, které dopadá na sítnici lidského oka, s příchodem noci jeho sekrece vzrůstá a napomáhá kvalitnímu spánku. Problém tak nastává ve chvíli, kdy jsme v jiném časovém pásmu. Organismu tak může nějakou dobu trvat, než se přizpůsobí novému časovému režimu,“ řekla doktorka Sobotková.
Jedinci, kteří cestují na východ, mají problém večer usnout a ráno vstát, při cestách na západ lidé pociťují ospalost už v brzkých večerních hodinách a ráno se velmi brzy budí. Podle Sobotkové se však příznaky různí člověk od člověka – za rozdíly stojí schopnost adaptace biologických hodin, věk i fyzická zdatnost.
„Většinou se stává, že starší jedinci mají větší problém s adaptací na nové časové pásmo (obecně také častější potíže nastávají při cestování východním směrem). Kromě výše zmíněného se může jet lag projevit také snížením tělesných schopností, únavou, bolestmi hlavy, podrážděností, depresemi, nechutenstvím či zažívacími obtížemi. Stav je ale přechodný,“ dodala praktická lékařka Irena Sobotková.
