Farmáři ve městě
Než dorazí ovoce a zelenina na pulty supermarketů, musí v mnohých případech urazit skutečně dlouhou cestu. Aby mohly překonat i tisícikilometrové vzdálenosti, bývají trhány ještě v nezralém stavu a následně chemicky ošetřeny. Možná právě proto v poslední době stále roste poptávka, po produktech lokálních farmářů z ekologického zemědělství. Hitem ve městech se staly farmářské trhy, ale proč nemít vlastního dodavatele, u kterého máte jistotu kvality a čerstvosti?
Hnutí Duha proto rozjelo projekt Adresář farmářů, v jehož rámci shromažďuje kontakty na lokální farmy. Těch už je dnes okolo 700 a díky praktické mapě můžete rychle najít tu nejbližší. Zájemci o produkty mohou využít také vajíčkovou mapu. Ta vznikla díky projektu Cesta vejce k vám a eviduje prodejce domácích vajec.
Komunitní zahrady: pospolitost a zdravé plodiny
Jen si to zkuste představit. Velká zahrada uprostřed města plná záhonků, na kterých nadšení obyvatelé společně hospodaří. Takhle to už několik let chodí v pražských Holešovicích. V roce 2012 tu byla totiž založena komunitní zahrada Prazelenina.
„Lidé, kteří si u nás chtějí vypěstovat vlastní plodiny, zaplatí pěstitelský poplatek tisíc korun za sezónu. Za ten mají na naší zahradě k dispozici pozemek o velikosti metr čtvereční, ale také vše potřebné jako nářadí, vodu i hlínu. Cokoliv si u nás kdo vypěstuje, může si také odnést domů,“ vysvětluje princip fungování komunitní zahrady Daniel Melichar, předseda spolku Prazelenina, který celý chod zajišťuje.
V současné době tu má svůj pozemek okolo 130 lidí, kteří sem nechodí jen pracovat, ale stejně jako na běžnou zahradu i relaxovat. Aby bylo možné soužití takovéhoto množství lidí, má Prazelenina i svá pravidla. „Nejsou to žádné striktní předpisy, spíše doporučení. Snažíme se například, aby lidé u nás nepoužívali průmyslová hnojiva,“ ujasňuje místní zvyklosti Daniel Melichar. Prazelenina není jedinou komunitní zahradou u nás. Jen v Praze jich je dnes už okolo dvacíti a další najdete například v Brně, Ostravě nebo Liberci.
Balkóny plné zeleniny
Časy, kdy byla vrcholem zahradničení v panelovém domě pažitka za oknem, jsou dávno pryč. I v bytě si totiž můžete dnes vypěstovat už téměř všechno a stačí vám k tomu klidně i úplně malý balkón. Radka Pokorná vede kurzy, v nichž radí, jak si svou jedlou terasu mohou vytvořit doma sami.
„Rostlin vhodných pro pěstování na balkoně je celá řada od salátu přes mrkev nebo ředkvičky třeba až k cuketám. Je však samozřejmé, že u větších rostlin sklidíte menší úrodu než na záhonu,“ vysvětluje. Pro začátečníky jsou vhodnější méně náročné plodiny jako hrášek, jahody nebo bylinky. Avšak na balkonech zkušených pěstitelů se daří i okurkám, dýním a dokonce i bramborám.
Díky truhlíkům na zábradlí, stoličkám nebo závěsným květináčům navíc prostor nehraje příliš velkou roli. „Problémem může být spíše nedostatek sluníčka nebo velký vítr. Záleží také na orientaci balkónu. Větší úroda bývá zpravidla na jižních balkónech,“ doplňuje Radka Pokorná.
Bedýnky podle sezóny
Mít čerstvé potraviny v biokvalitě však mohou mít i ti z vás, kteří ve svém nabitém programu najdou jen stěží chvilku volna. Pan Miloš Kurka už šestým rokem nabízí zeleninu a ovoce v biokvalitě ze své zahrady v Černíkovicích formou bedýnek. Zájem je podle něj rok od roku vyšší.
„Prodej probíhá formou komunitou podporovaného zemědělství. Lidé si u nás předplatí bedýnky a my díky tomu můžeme financovat úrodu. Ceny se odvíjí od jejich velikosti bedýnek, která bývá 5 až 10 kilo, podle přání zákazníka. NA rozdíl od nákupu v supermarketu je výhodou, že to jsou potraviny s původem. To znamená, že jsem schopen říct, odkud jsou a kde vyrostly,“ objasňuje Miloš Kurka podstatu bedýnkového prodeje a dodává, že každý týden se jejich obsah o něco liší v závislosti na sezóně. Bedýnky s domácí zeleninou a ovocem formou komunitou podporovaného zemědělství dnes už však nabízí spousta farmářů, kteří je rozvážejí na odběrová místa v celé republice. Jejich seznam najdete také v Adresáři farmářů.
