Dobře plánujte trasu
Při běhu v horách započítejte při plánování trasy především převýšení a komplikovaný terén. Nejlepší je nekoukat na tepovku či kilometry, ale brát to jako souvislý pohyb v horském terénu. I když někdy do kopce jen jdete. Vyčleňte si proto na výběh určitý čas, například dvě hodiny, s tím, že se po hodině prostě otočíte. Jen tak si běžet a objevovat neznámý hřeben je hrozně fajn, ale pokud se před výběhem podíváte na mapu a zapamatujete si alespoň nějaká záchytné body po cestě (například kde leží chata pro poskytnutí pomoci), případně si onu mapu vyfotíte do mobilu, dobře uděláte. Internet ještě stále není všudypřítomný. Jste-li šťastnými majiteli hodinek s GPS, můžete si do nich nahrát plánovanou trasu ve formě gpx souboru, takže vás povedou do cíle, i kdyby na vás skočila mlha hustá tak, že by se dala krájet.
Nepřeceňte svoje síly
Většinou se říká, že na běh do hor by se měl pustit až člověk, který je schopný minimálně hodiny souvislého běhu - v kopcích. Neměli byste se proto nechat unést krásnými výhledy a tím, jak se vám dobře běží ze sedla.
Sestoupané metry totiž budete muset pravděpodobně zase nastoupat, a to vás bude stát dost sil. Většina lidí pozná okamžik, kdy by se měli z túry nebo výběhu vrátit, až dlouho poté, co uplynul. Vy takoví nebuďte a raději se vraťte tehdy, kdy se ještě cítíte plní sil.
Základem výletu v horách je dobře trasu naplánovat.
Sledujte počasí
V době, kdy má každá druhá chata na střeše webkameru, aby lákala Pražáky na barvotiskové obrázky horské louky, můžete provést průzkum povětrnostních podmínek v místě i vizuálně. Jinak si najděte stránky s meteorologickým modelem, kterým podle své úvahy nejvíce věříte, a informujte se o případném postupu studené fronty, větrů a dalších nepříjemností, které by vás mohly při výběhu potkat.
Případný průšvih hlašte
Záchranná čísla a aplikace HS112 – nouzové číslo v EU
18300 – Slovensko
19222 – Bavorsko
1414 - Švýcarsko
118 - Itálie
Aplikace Horská služba je zdarma ke stažení v obchodě s aplikacemi na webu. Musíte se ale přihlásit a zadat telefonní číslo a jméno. To aby vás služba mohla zpětně dohledat a identifikovat, kdyby se jí s vámi už nepodařilo spojit. A také aby byla aplikace lépe chráněna proti zneužití. Aplikace funguje tak, že v případě nouze stisknutím tlačítka odešlete SMS na číslo Horské služby. Ve zprávě jsou koordináty o vaší aktuální pozici. HS pak volá pro kontrolu zpátky, případně spouští záchrannou akci. |
Dostanete-li se do problémů, nahlaste je, a to telefonicky, na nouzová čísla, která si laskavě uložte do mobilu. Máte-li tam památeční nefunkční kontakty na prvního šéfa a tři ex-přítelkyně, telefon na kluky od Horské už se tam taky vejde. Nebo si rovnou stáhněte aplikaci Horská služba. Operátor bude chtít údaje o vás, zraněném (počet, mechanismus úrazu, stav pacienta), místě a počasí (mlha, déšť, dráty bránící přistání vrtulníku), kde se nacházíte. Spolupracujte a telefon nikdy nepokládejte jako první.
Dbejte na vybavení
Nemusíte s sebou tahat krosnu s dvěma svetry a bivakovacím vakem, ale něco navíc byste si na hřebeny vzít měli. Myslete na změnu počasí a berte si lehké, ale funkční věci. Třeba Trofeo KIMA má v povinném vybavení tříčtvrteční kalhoty, vestu, rukavice, tričko s dlouhým rukávem a boty s dobrým vzorkem. Většina běžců se při tréninku v horách pohybuje dost nalehko, ale jsou drobnosti, se kterými byste se prostě tahat měli:
Oblečení – 1 vrstva navíc, zateplená nebo nepromokavá běžecká vesta většinou stačí. Hodí se i sbalená alufólie, která je opravdu lehoučká a v případě průšvihu výrazně zvýší tepelný komfort.
Pití – studánky cestou využívejte, ale nespoléhejte na ně.
Jídlo – jedna energetická tyčka vás v kopci moc nezpomalí.
Nabitý mobil – vybavený telefonními čísly na HS nebo nouzovou aplikací HS.
Čelovka – bacha, při běhu v mrazu se baterky rychle vybíjejí.
Hodinky s GPS – dobrý nápad je nahrát si do nich trasu v gpx.
Peníze – stovka na pivo a polévku se nepronese.
