První rodina Výměny obývá třípokojový byt v Nové Vsi pod Pleší na Příbramsku. Skládá se z Jakuba (29), otce na mateřské dovolené, Terezy (20), která se živí jako skladnice, a dvojčátek Nikolky a Kristýnky (2). Do Výměny manželek se rodina přihlásila po vzájemné domluvě. Pár nezastírá, že velkou roli samozřejmě hrály i peníze.
„Přál bych si šetřit a pak, až bude dětem třeba dvanáct, s nimi vyrazit po Route 66. Prostě si udělat pořádné prázdniny v Americe,“ sní Jakub. Momentálně se však jeho plány zdají být ve hvězdách, protože rodina neustále bojuje s nedostatkem peněz. Kvůli nim se také často hádá.
Terce nesvědčila ani izolovanost mateřské dovolené, a tak se otěže starostí o děti rozhodl převzít Kuba. „Po roce jsem poznal, že toho má Terka po krk. Nikdy si nezkusila pořádnou práci. Hádky začaly ve chvíli, kdy jsem přišel domů z práce s tím, že jsem utahaný. Hádali jsme se o tom, že Terka je taky utahaná, a tak jsme se dohodli, že si to zkusíme prohodit.“ Jeho partnerka je nadmíru spokojená: „Musím říct, že když přijdu z práce, tak je tady uklizeno, navařeno, o holky postaráno, je to super.“
Chlap by měl být v práci, žena doma
Celých deset dní žila Tereza s pokojskou Adrianou (39), která přijela z Mikulova. Netradiční uspořádání rodiny se zasloužilé matce moc nezamlouvalo. „Já to neuznávám. Za mě by chlap měl být v práci a ženská doma, navíc s dvojčátky, ony tu mamku potřebují furt.“
Bez řečí však najela do plného pracovního nasazení, zatímco Tereza kafíčkovala a balila si cigarety. Při vaření oběda se Adriana rozpovídala o tom, kolik nikdy nekončících povinností má doma. „Vím, že jsem otrokem dětí, ale to už asi nijak nezměním,“ povzdychla si.
Záhy jí však větší starosti začaly přidělávat dočasné děti. „Holky se neobejdou bez plínek, nemluví a nepapají samy, ani se nesnaží,“ pokusila se ohleduplně předat své poznatky druhé mamince. Ta navíc přiznala, že používají i dudlík. „Některé rady jsou správné, ale myslím, že když jsou to první děti, tak některé věci jen tak nezměníme,“ prohlásila nakonec odmítavě Tereza.
Už třetí den vyšel najevo žalostný stav rodinných financí. Adriana neměla z čeho uvařit oběd, a tak se i s Terezou a dětmi vydala do obchodu. „Peníze jsem tady na to nedostala, takže to kupuju za svoje. Taky to není tak, že bychom byli nějací boháči, ale děláme všechno proto, aby děcka všechno měla,“ svěřila se Adriana.
Situace ji donutila přehodnotit názor na partnerovo zaměstnání. „Zdenek radši vezme dvě práce, a proto taky chodí o víkendu do práce. A já mu samozřejmě za to nadávám, že s námi netráví tolik času, kolik bych chtěla. Ale když se podívám tady na tohle, tak asi už nadávat nebudu.“
Terezu pak před obchodem vyzpovídala ohledně výplaty. „Vydělám si tak osmnáct tisíc… necelých,“ přiznala druhá žena. Adrianu šokoval také fakt, že pár platí čtrnáct tisíc za pronájem bytu, bez elektřiny. Denní rozpočet pro celou domácnost tak činí pouhých padesát korun na den. „Vždycky to nějak vydržíme. Já takhle vyrůstala už od malička, takže jsem na to i zvyklá,“ prozradila Tereza.
Adriana později pozvala rodinu do restaurace na pití a něco malého k snědku. Zatímco vysvětlovala Tereze, jak je třeba naučit holky, aby si udržely láhev s pitím samy, malá Nikolka na to přišla sama. Místo svého čaje však začala pít maminčino ovocné pivo, kterým se navíc celá polila.
Adrianě dál ležely v hlavě finance její náhradní rodiny. „Požádala jsem produkci, aby mi dali telefon, a našla jsem si stránku, která pomáhá takovým lidem, hlavně dětem.“ Děti by podle ní potřebovaly nové boty, na léto a dochází také Sunar, který již údajně není za co koupit. Od Zdenka si také nechala poslat nějaké peníze, protože všechny úspory, které si s sebou dovezla, již stačila utratit. „Ty princezny se tak rozjedly a mně je to líto, abych jim nedala. Zdenku, nezlob se,“ obrátila se alespoň symbolicky na svého vzdáleného partnera.
Po návratu Terezy z práce opět došla řeč na peníze. Adriana se jí ptala, jestli by se nechtěla vrátit na mateřskou. „Já nechci, já to nevydržím sama doma. Chlap má pracovat, slyším to všude, ale my to tak nemáme. Nám to stačí, my nejsme nároční,“ vysvětlila jí Terka. „To není o skromnosti. Vy s Kubou můžete být skromní, ale děti potřebují zážitky!“ poučovala ji druhá žena, načež jí Tereza pověděla o plánu vyrazit do Ameriky. „Vy máte plánů, chcete auto, chcete do Ameriky…,“ divila se Adriana. Tereza ocenila její rady, ale na rovinu jí řekla, že některé věci týkající se jejich rodiny prostě nezmění. „Oni takhle chtějí žít, nemít nic a dávat dětem jenom tu lásku. Chtějí takhle bojovat, tak ať bojují,“ shrnula debatu Adriana.
Chová se sama jako dítě
Její přání ve změně režimu mířila hlavně na péči o dvojčata. Tereza jim nově měla číst pohádky místo svého oblíbeného večerního hraní na počítači. S druhým požadavkem, přestěhováním dětských postelí do ložnice, však narazila. „To neudělám, my jsme si to právě takhle zařídili, aby to pro nás bylo komfortnější,“ odvětila Tereza. Nepřesvědčily ji ani Adrianiny námitky, že děvčata tak mají jen málo místa k pohybu.
Následující den měla rodina Vánoce v létě. Nadace, kterou Adriana oslovila, dovezla plné tašky oblečení, potravin a hraček. Při pohledu na tolik věcí se náhradní maminka neubránila slzám. Záhy se však začala obávat, aby se její dobrý skutek Terezy nedotkl. Ta však obavy rozptýlila hned po příchodu z práce. Z věcí měla obrovskou radost a našla mezi nimi dokonce i některé svršky ve své velikosti. „Oblečení máme do zásoby na několik let, je to nádherné,“ radovala se a v dojetí Adrianu objala.
Protože Adrianě dorazily peníze od přítele a o jídlo se nově nebylo třeba starat, pozvala Terku s dětmi na výlet vlakem do herny v Dobříši. Radost měla nejenom děvčata, ale i jejich maminka. „Terka je mladá a chová se sama ještě jako dítě, a proto její výchova není úplně mateřská. Ani se teď už nedivím, že nemá nervy být s nimi doma. Už chápu, proč se toho ujal Kuba,“ poznamenala Adriana, když pozorovala mladou maminku dovádějící s dětmi. Holky i přes únavu dokázaly pěkně řádit ještě večer a nic nedbaly na Terezu, která jim na Adrianino přání četla pohádku.
Poslední den před návratem domů měly ženy příležitost zapřemýšlet nad sebou, partnery i dětmi. „Přišla sem skvělá teta, dala mi hodně rad ve výchově. K těm dětem mám nový přístup, už je nevidím jako miminka,“ přiznala Tereza. Její dočasné parťačce zas bylo líto, že ji Zdenek neocení a ani nevyjádří lásku. „Někdy si říkám, jestli mě má vůbec rád, jestli se mnou není jen proto, že se o všechno postarám.“ K neobvyklé Výměně měla výhrady. „Tím, že tam u nás je chlap, Kuba, tak podle mě nikomu nic nedocvakne.“