„Střídavka“ v lockdownu? Malá část rodičů situaci zneužívá, říká advokátka

Možnost střídavé péče o děti po rozvodu či rozchodu funguje v Česku už 23 let. Za tu dobu prošla „střídavka“, jak jí samy děti někdy říkají, velkým vývojem. Hostem v pořadu Rozstřel byla prezidentka Unie rodinných advokátů Daniela Kovářová.

Rozstřel

Sledovat další díly na iDNES.tv

Loňský jarní lockdown a i ten současný střídavou péči nijak zásadně nezkomplikovaly. Podle Daniely Kovářové existuje jen malá skupina konfliktních rodičů, kteří si pandemii berou jako záminku, aby dítě nemuseli předávat.

„Během celého roku se nám to častěji ukazuje u těch rodičů, kteří jsou velmi rozdílní, pokud jde o přístup k pandemii. Například, když matka je spíš úzkostlivá, trvá na nošení roušky, trvá na hygienických pravidlech a na minimalizaci styku, ta pak někdy trvá i na tom, aby dítě raději nechodilo do školy. Zatímco otec je spíš ten sportovní typ, který má představy, že to nebezpečí není tak velké a dítě by do školy poslal. Tam je velmi těžké najít cestu.“

„Ale zase my advokáti i po konzultaci se Spolkem rodinněprávních a opatrovnických soudců jim velmi doporučujeme toleranci a dohodu. Zejména jim rozmlouváme, aby chodili k soudu vzhledem k tomu, že soudy v těch vypjatých chvílích lockdownu soudí omezeně, a nemuseli by se tak vůbec žádného rozhodnutí dočkat.“

Lockdown: výjimky i na střídavou péči

Když loni na jaře vypukla pandemie a začal první velký lockdown, zavalila Unii rodinných advokátů smršť dotazů a obav, zda stále platí jejich nárok na právo vídat své dítě.

„Od začátku, ve všech těch nouzových stavech, i dnes na to vláda ve svém vládním nařízení pamatuje a je tam výjimka právě pro rodiny, pro děti a pro zajištění rodinného života, takže všechna soudní rozhodnutí, všechny dohody a úmluvy rodičů o styku i o střídavé péči zůstávají zachované a platí. Tedy v tomto smyslu mohou rodiče realizovat své rodičovské vztahy i nadále,“ zdůrazňuje Daniela Kovářová. „Velký problém máme se zahraničními rodiči. Pokud je jeden z rodičů v zahraničí, tam samozřejmě objektivně to probíhat nemůže. V tomto díkybohu za distanční styk formou moderních technologií.“

Omezení zásadně dopadají na děti

Podle Daniely Kovářové se během pandemie ukázalo, že 90 procent rodičů je schopno se i v těchto podmínkách a za současné situace dohodnout.

„Koneckonců pandemie trvá už rok a rodiče si zvykli na nějaký systém, vědí také, co můžou od toho druhého rodiče očekávat. Ale musím říct, že se nám v posledních týdnech ukazuje a objevuje, že čím dál tím víc pandemie dopadá na samotné děti, zejména na ty děti, které jsou zavřené doma.“

„Máme signály od opatrovnických soudů, že se začínají dopouštět různých výchovných neposlušností a dokonce některé děti začínají být tak nezvládnutelné, že se zásadně zhoršují ve škole, a to je dost co říct, při tom velmi tolerantním školním hodnocení. Začíná se dokonce objevovat situace, která předtím vůbec nebyla, že totiž škola s rodiči a s opatrovníky ruku v ruce požádá soud o umístění dítěte na týden do nějakého ústavu nebo záchytného zařízení, aby se to dítě zklidnilo. Takové dítě bylo nejspíš rok někde v malém bytě, kde je více dětí a rodičů na home officu.“

Tátové dnes hrají zásadnější roli

Podle advokátky Daniely Kovářové se v posledních letech zvýšil počet tatínků, kteří po rozvodu či rozchodu chtějí o své děti pečovat úplně stejně, tedy ve stejném rozsahu jako pečují maminky. „A dělají to velmi dobře, naprosto bezproblémově, takže dneska pečující rodič je naprosto standardní výchovný model.“

Co se mění spíše negativním směrem, je řevnivost mezi rodiči. „Tři čtvrtiny rodičů se domluví. Zůstává nám pak taková odhadem čtvrtina velmi rozhádaných rodičů, zejména v těch prvních třech letech po rozchodu, a ti plní naše advokátní kanceláře a bohužel velmi zatěžují soudy. V posledních dvou třech letech narůstá zloba u nejextrémnějších párů. To, co posléze způsobuje dítěti komplikace, ani tak nebývá vzdálenost, ale skutečnost, že spolu rodiče nemluví. Tam pak většinou tatínci chtějí střídavou péči a maminky ji odmítají. Na samotné dítě pak až zhoubným způsobem nedopadá střídavá péče, ale spíš to, že rodiče si přes dítě řeší své vzájemné spory.“

Jak vypadala střídavá péče v Česku před dvaceti lety a jak vypadá nyní? Které mýty o „střídavce“ nejvíce kolují mezi lidmi? A jaké další formy porozvodové péče o děti dnes také fungují? Odpovědi i na tyto otázky najdete v Rozstřelu a celém záznamu rozhovoru moderátorky Elen Černé s hostem po Skypu, kterým byla prezidentka Unie rodinných advokátů Daniela Kovářová.