Řekla mi, že v obchodě už něco podobného taky slyšela, ale jsou to jen drby a zlé pomluvy lidí, kteří jim závidí.

Zdroj: https://www.idnes.cz/onadnes/vztahy/pribeh-ctenarky-co-mam-delat-otec-matka-nevera.A230112_143630_ona-vztahy_job

Jistěže o tom ví, ale nepřipustí si to, protože nechce. Celý život submisivní /nechala se přemluvit, ať nepracuje/, tolerovala nevěry, zřejmě jeho přítelkyně akceptuje celý život, tak co by teď měla dělat? Pohrozit mu rozvodem? Do práce nemůže, ujel jí vlak, v 50+ těžko dohoní znalosti, jedině jako pomocná síla do hospody na nádobí nebo uklízečka apod. A jestli jsem pochopila, tak jemu je 60 /má přítelkyni o 20 let mladší/, síly budou ubývat, můžou přijít zdravotní problémy, přítelkyň bude ubývat, bude se držet doma a ona mu bude posluhovat i ve stáří a v nemocech. Protože to tak chce. Akorát on se stane protivným dědkem, protože už nebude moci honit mladý kočky.

Ještě bych dodala, že asi ani nebude mít nárok na důchod, pokud nepracovala, takže v podstatě jí už nic jiného než nevidět nezbývá.

Rozptylovat matku nějakým divadlem apod., případně jí poradit, že by mohla třeba začít pracovat, určitě lze, ale ať si od toho dcera moc neslibuje. Matka by musela chtít sama na svém životě něco změnit, pokud nebude chtít, okolí s tím nic nenadělá. A trošku se obávám, že matka už příliš trčí ve svém stereotypu a k nějaké změně (třeba jen nastoupit někam do práce) nebude mít odvahu. Asi by pro ni byla nejlepší odborná pomoc, ale tu samozřejmě taky chtít nebude, asi by se ještě urazila, že nic takového nepotřebuje. Takže tady dcera asi moc nezmůže, o pomoc a změnu by musela stát v prvé řadě matka sama.

Obávám se, že její maminka je ztracený případ. Submisivní žena, ze které si její manžel během let salámovou metodou udělal služku a rohožku, zavřenou ve zlaté kleci. Vypere, navaří, uklidí, pofouká bolístky a manžel pak píchá někde jinde. Bohužel se s tím už asi nedá nic dělat.

Dnes to psycholožka napsala dobře. Lenka ať se do rodičů nemontuje a pokud chce matku rozveselit, ať ji občas vytáhne někam do společnosti. Z matčiny izolace od všech, nejen od manžela, je ale patrné, že kus problému je v její povaze a nelze ani vylučovat, že si v tom bolestínství libuje.

Bohužel sio za to matka může sama. Že ji někdo řekne, aby byla doma, neznamená, že má být neaktivní a nežít svůj život naplno. Ani ji nikdo doma nedrží násilím.

Ano dostala se do pasti, kdy ji čeká nizký důchod a sama bude mít problém se uživit. Ale ten kdo za to může není její aktivní manžel, ale jen a pouze ona.

Dcera by se měla ze situace poučit a sama ji nepřipustit. A mámě nepomůže poukazováním na tátovi milenky, ale tím, že ji pomůže začít žít svůj život. Ať to znamená cokoliv.

Nakonec stejně netuší jestli k ním každé dopoledne nechodí na návštěvu pošťák nebo soused. Ženy jsou v tomhle většinou daleko decentnější a šikovnější než muži, kteří mají často potřebu se milenkami vytahovat.

Nejsmutnější na tom je, nakolik se tyto "předrozvodové" kauzy podobají... jeden z manželů poslechne toho druhého a nechá si kecat do své práce (sebrat práci), která ho často uspokojuje i naplňuje a tedy často i finanční příjem (zajišťující mu aspoň skromnou nezávislost a vyhovující způsob života) - načež si svojí ochotou poslechnout "dobrou radu" od radílka přivodí následky:

ztrátu dosavadního životního způsobu + jako BONUS přijde nadřazené přezírání, nevěra apod.

Lidičky - pamatujte: tím, že vás někdo připraví o vaši práci to skoro vždycky začíná, to další jsou je LOGICKÉ (byť předem těžko odhadnutelné) důsledky.

Ja hlavne nechapu, ze nekoho muze jen napadnout kecat nekomu jinemu do toho, zda, prip. kde a kdy pracovat. Tedy v tomto konkretnim pripade jak muze muz po zene chtit aby nepracovala. To, ze ho poslechla, je dalsi vec k zamysleni. Jejich vztah neni a nebyl partnerstvim.

Těžko říct, zda je matka taková povaha, nebo to z ní udělal otec. Se slabostí pro ženské, tam to moc nezměnila, ale chodit do práce, neztratit kontakt s kamarádkami, tam se snad prosadit mohla. Začne teď kolem padesátky chodit do práce (celý život nedělala) a druha věc chce způsob života měnit?

Tak ono chodit do prace ci se bavit s kamaradkami, pokud je verejnym tajemstvim, ze manzel se dostava k zakazkam ne vzdy poctivou cestou, nebude zrovna jednoducha zalezitost, aby se na to nekdo porad neptal ci se na ni nedival skrz prsty. Tohle i docela chapu, od toho se nejde odprostit.

Tak maminka si buď odmítá realitu připustit, nebo ano, ale nechce se vzdát stylu života (peněz, společenského postavení, pohodlí, luxusu, stereotypu atd.) Ano, i na takové už jsem narazil. Tady to spíš vypadá na první variantu.

Tak jako tak jí to táhne ke dnu očividně a pomoc dcery je na místě.

Taky pohled matky může být takový. Mám spokojeně manželství , úspěšného muže, občas má nějaký úlet, ale rad se vrací domů. Nikdy bych neměnila. Jen dcera teď začíná jak bych měla žit a co je špatně