Bylo to jako ze špatného filmu, možná ještě o něco horší. Neměl ani odvahu říct mi to do očí, prostě si počkal, až budu s dětmi na víkend u mých rodičů, sbalil si pět švestek a byl pryč. Napsal mi jen zprávu přes sociální sítě, že nemůže jinak, osudově se zamiloval a odchází.
Nejdřív jsem vůbec nechápala, co se stalo. Nevšimla jsem si žádných signálů z jeho strany, choval se jako vždycky. Jen snad v práci trávil více času, ale jelikož je manažer u velké firmy, nějak mi to nepřišlo divné. Jinak vše bylo normální, spali jsme spolu, jezdili na výlety, prostě běžná rodina. Spíš bych řekla, že byl milejší než ještě před lety. Takový v klidu.
Napište i vy svůj příběhPříběhy jsou upraveny redakcí. Vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v partnerské poradně, v diskusích nebo z e-mailů, které posíláte na ona@idnes.cz. Respektují vaši anonymitu. |
Nejdřív jsem se zhroutila, nenáviděla ho a chtěla ho zabít společně s tou courou, co vzala tátu rodině. Byla jsem úplně na dně, poprosila jsem bráchu, aby si vzal na nějaký čas děti k sobě, protože jsem se potřebovala s tou hroznou zprávou vyrovnat a dát se dohromady. Přiznávám, že mi v tom pomohly nejen kamarádky, ale i prášky a alkohol.
Dětem bylo v té době osm a deset let a pro ně to bylo možná ještě nepochopitelnější než pro mě. Táta jim prý volal a omlouval se jim, přísahal, že je má pořád stejně rád jako dřív, jen teď bude bydlet jinde, ale chce se s nimi vídat, jak to jen půjde. Hlavně mladší dceru to dost vzalo, ptala se mě, jestli je to její vina, že od nás táta odešel. „Možná jsem neměla tolik zlobit,“ uvažovala...
Rvalo mi to srdce, ale už kvůli dětem jsem se nakonec rozhodla nedělat z našeho rozchodu drama a s pomocí právničky, která mi dala spoustu cenných rad, jsem s ním uzavřela dohodu, takže rozvod šel celkem rychle. O peníze se nehandrkoval, barák nám nechal a na děti platí. Mám je ve své péči, ale on si je opravdu bere, jak to jde a podílí se i nad rámec alimentů na jejich koníčcích.
Začala jsem nový život
Zařekla jsem se, že s chlapama končím, věnuju se hlavně dětem a v době, kdy jsou u otce, také sobě. Je pravda, že jsem na sebe poslední roky docela kašlala. Začala jsem cvičit, chodím na jógu, plavat, do kina i na výstavy. Začala jsem víc žít okamžikem a tím, co mám ráda.
O soukromý život svého ex jsem se celou tu dobu nezajímala. Brala jsem to tak, že to mezi námi skončilo. S dětmi má naštěstí hezký vztah a navzájem na sebe nenasazujeme, ale co se týká té ženské, nechtěla jsem o ní nikdy nic vědět. Ani od dětí. Jenže pak jednoho dne přišly s tím, že táta se chová divně, je smutný a vypadá nemocně. Od svého bráchy jsem se pak dozvěděla důvod. Prý ho vyhodila z bytu a on si musel najít pronájem.
Příběh Aleny: Vyspala jsem se s přítelem mé sestry, on chce pálit mosty |
Netrvalo to dlouho a měla jsem od něj několik zmeškaných telefonátů. Přiznávám, že jsem neměla od rozvodu na to, abych s ním mluvila. Vše důležité jsme řešili přes messenger. Volat zpátky se mi nechtělo. Děti byly u mě, tak snad o nic vážného nejde, říkala jsem si.
A pak zvonek a on stál za dveřmi. Neoholený, pomačkaný, s kruhy pod očima a psím pohledem. Prý jestli bych mu uvařila kafe a vyslechla ho. Vystrkala jsem ho do chodby a zašeptala, že se sejdeme v kavárně na rohu. Mít u toho děti jsem fakt nechtěla, už tak to byla hrozná chvíle.
Na kafi mi řekl, že je blbec, který se zachoval hrozně. Pochopil prý, že lepší ženskou, než jsem já, už nikdy nepotká, že se chce vrátit a být zase s námi rodina. Chápe prý, když ho odkopnu, ale prý to musel zkusit, jinak by si to do smrti vyčítal....
Bylo mi skoro do breku, když jsem toho chlapáka, co jsem znala, viděla v takovém stavu. Jenže copak na lítosti se dá stavět vztah? I když už jednou fungující... Vím, že děti by se zbláznily radostí, kdyby měly tátu zase doma. I mně by se s dalším příjmem žilo určitě snáz. Jenže co když to provede zase? A co když už ho nebudu nikdy moci milovat?
Darina
Názor psycholožky čtěte na další straně.
