Po nepodařeném manželství a několika letech "samoty" jsem se seznámila s mužem, který mě na první pohled zaujal. Dali jsme se do řeči v jednom velkém supermarketu. Zeptal se mě, jestli bych mu mohla poradit, jaká z dětských výživ je nejvhodnější. Stál bezradně před regálem, když jsem jela kolem. Odpověděla jsem mu, proč se nezeptal doma manželky, a on mi řekl, že je sám a na víkend bude mít syna u sebe. S jeho matkou prý moc nekomunikuje a nechtěl by se před ní takovým dotazem shodit. Také by se prý mohlo stát, že by mu ho už "nepůjčila".
Pozval mě na kafe
Přiznám se, že mě dostal, jak tam tak stál a nevěděl, co je pro jeho syna nejlepší. Řekla jsem mu, že můj syn už dětským výživám odrostl a tím pádem mé zkušenosti se současnou nabídkou jsou nulové, ale něco jsme společně vybrali. Pak se mě zeptal, jestli pospíchám domů, že bychom mohli jít na kafe nebo víno, že by mě rád pozval, když jsem mu tak pomohla.
Napište i vy svůj příběhPříběhy jsou upraveny redakcí, vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v Kavárničce, v partnerské poradně nebo z dopisů, které posíláte na ona@idnes.cz, a respektují vaši anonymitu. |
Řekla jsem si, proč ne. Jsem sama, žiju sama a času mám spoustu. Navíc ten muž se mi líbil. Bylo mi jasné, že je o dost mladší, ale já nehledala nového přítele, chtěla jsem si jen popovídat.
Bylo mi s ním fajn. I on – jmenuje se Kamil – se prý cítil skvěle. Byl hodně překvapený, když jsem mu řekla, kolik mi je let. Prý tušil, že jsem starší, ale o tolik, to by ho ani ve snu nenapadlo. Kamilovi je 28 let a mně 40 a pár měsíců. Mám devatenáctiletého syna, který na náklady svého otce studuje v cizině.
První společný víkend
Myslela jsem, že jeden příjemně strávený večer ve vinárně bude tečkou za naším setkáním. Nechtěla jsem žádný vztah, přeci jen ten věkový rozdíl mě hodně odrazoval, jenže Kamil jinak nedal, než že se musíme znovu vidět. Souhlasila jsem, ale jen pod podmínkou, že to bude opět nezávazné schůzka nad sklenkou vína.
Schůzka se nám však vymkla z rukou a skončili jsme u mě doma. Byl pátek večer, volný víkend před námi a Kamil u mě zůstal až do neděle. Bylo to krásné, ale přesto jsem stále zůstávala nohama na zemi. Líbí se mi, mám ho ráda, sex s ním je úžasný, ale je o tolik mladší... a navíc velmi hezký. Já také nejsem k zahození, dbám o sebe, vypadám aspoň o 5-6 let mladší. Mám i celkem slušný příjem, který mám celý jen pro sebe, takže si mohu dovolit investovat do dražší kosmetiky a péče.
Seznámila jsem se i s Kamilovým synkem. Je to úžasný malý kluk a Kamil je skvělý táta. V malém se vidí a umí to s ním.
Už je to víc jak půl roku, co se známe. Ano, jsem zamilovaná, díky Kamilovi jsem omládla, ale pořád se snažím udržet si zdravý rozum. Ten mi říká, že náš vztah je jen dočasný, že si Kamil jednou ten rozdíl mezi námi uvědomí a až přejde zamilovanost, najde si ženu mnohem mladší. Proto jsem nepřistoupila ani na to, abychom žili spolu, což mi Kamil asi po třech měsících navrhl. Jemu se to nelíbilo, ale když jsem slíbila, že si to rozmyslím, přestal naléhat.
Chce si mě vzít
Jenže před týdnem mi řekl, že by si mě chtěl vzít, abych prý viděla, že to myslí vážně. Chce mě seznámit se svými rodiči a bratrem. Už prý o mně vědí a rádi by mě poznali. Na můj dotaz, jak se tvářili, když jim řekl, že miluje ženu o 12 let starší s dospělým synem, se jen smál a řekl, že rodiče jsou šťastní, když on je šťastný. Co na to říct?
Také by rád poznal mého syna. Jenže ten o mém příteli nic neví. Přišlo mi zbytečné mu psát, že mám mladého milence, když jsem já sama tomuto vztahu nedávala žádnou budoucnost.
Tak nevím. Mám ho moc ráda a zároveň mám strach z budoucnosti, z toho, že mi jednou zlomí srdce. Pořád se tak nějak bráním hlubšímu vztahu. Srdce mi radí něco jiného než rozum.
Bára
Názor odborníka: Jde opravdu o věk?
Dobrý den, Báro, ve vašem dotazu proti sobě stojí láska k příteli a obava ze zlomeného srdce, kdyby vás v budoucnu opustil. Přemýšlím, jakou roli vlastně skutečně hraje přítelův věk. Myslíte, že kdyby přítel byl starší, uvažovala byste jinak? Jak byste se v takovém případě vyrovnávala s rizikem, že od vás může jednou odejít? Zároveň uvažuju, co vlastně pro vás znamená "zlomené srdce".
Abyste získala odstup od současné situace a rozhodování, zkuste si třeba představit, jak jednou, za 20 nebo 30 let, vyprávíte o Kamilovi své vnučce. Budete raději povídat o krátké a intenzivní lásce s mladším milencem, kterého jste nakonec přenechala mladším, nebo o romantickém vztahu a svatbě s mužem, který třeba po nějaké době skončil? (A nebo také neskončil a budete na to vyprávění vnoučatům s Kamilem dva.)
V každé volbě, Báro, je určité riziko, že nedopadne tak, jak si představujeme. Pomoci může vědomí, že i kdyby vás třeba Kamil opustil (nebo kdybyste se s ním teď či v budoucnu rozešla vy), že byste to zvládla překonat a že byste z té zkušenosti třeba nakonec mohla vyjít i nějak obohacená.
Lenka Daňková, Psychologie.cz
Co mám podle vás dělat?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 29. října 2012. Anketa je uzavřena.
