Česko se proto dopředu snaží vytvořit program, jak alespoň těm nejpotřebnějším přechod k bezemisní dopravě finančně usnadnit. Už dnes je podle evropských standardů ne zcela zanedbatelná část Čechů postižená takzvanou dopravní chudobou.
Na ministerstvu životního prostředí tak vznikla pracovní skupina s obtížně zapamatovatelným názvem Tematická pracovní skupina Sociálního klimatického fondu pro dopravu (TPS SKF D) s obdobně obtížným úkolem najít potenciálně ohrožené skupiny obyvatel a vyčlenit peníze na jejich podporu.
„Soustředí se na sběr dat a přípravu analytických podkladů, ze kterých vyplynou návrhy opatření. Hlavním výstupem činností všech pracovních skupin je příprava Sociálního klimatického plánu, který se má předložit Evropské komisi do června 2025,“ popsala MF DNES detailněji smysl pracovní skupiny mluvčí ministerstva Veronika Krejčí.
Investice do sítí se odrazí na fakturách, pomoci by mohly peníze z EU |
Peníze na dotace budou přitékat ze dvou hlavních zdrojů. „V rámci nového systému povolenek EU ETS 2 v sektoru dopravy a paliv po sektor bydlení jsou zdroje. Druhá věc je evropský klimatický fond, ze kterého bude mít Česko poměrně významné prostředky,“ řekl vládní zmocněnec pro čistou mobilitu Jan Bezděkovský.
Jednání jsou ale zatím na začátku, není tak podle něj zatím možné hovořit o formě pomoci, kterou Česko zvolí. Doposud se například zdráhalo dotovat soukromým osobám pořizování bateriových elektromobilů a dalších nízkoemisních vozidel na rozdíl od jiných unijních zemí.
Samotné ministerstvo nicméně připouští, že i možnost dotací do individuální mobility je minimálně otevřená a výše uvedená pracovní skupina se jí zabývala spolu s dalšími body.
Podraží vytápění i doprava, unijní státy schválily reformu emisních povolenek |
Česko by s podílem 2,4 procenta z Evropského sociálního klimatického fondu mělo mít k rozdělování zhruba 50 miliard korun. 28 miliard by mělo jít přímo na sektor budov a dopravy a necelých 19 miliard na takzvané kompenzace. Kompenzace za dopad emisní povolenky pak v sektoru dopravy mohou být využity jak na financování hromadné dopravy, tak i na pořizování nízkoemisních aut, nebo sektory mikromobility (elektrické koloběžky) a carsharingu, uvedlo ministerstvo.
K jakým skupinám obyvatel slibované miliardy přitečou a zejména jakým způsobem a na jaké typy dopravy a dopravních prostředků, by podle ministerstva životního prostředí mělo být jasnější ve druhé polovině letošního roku.
Není desetina jako desetina
Už dnes je přitom podle evropských pravidel celá řada českých domácností a malých zranitelných podniků, které splňují podmínky dopravní chudoby. Jedním z hlavních ukazatelů je nutnost utratit za dopravu deset procent příjmů. Tento ukazatel by podle šetření agentury STEM k dopravní chudobě odsuzoval 7,5 procenta tuzemských domácností a bezmála desetinu všech bydlících mimo města. Fakticky tak do této skupiny už dnes (data jsou z roku 2022) spadá více než osm set tisíc lidí.
Ne vždy je ale tento ukazatel přesný a ne každá domácnost, která desetiprocentní podíl překročí, je skutečně chudá. „Typicky vysokopříjmové domácnosti s příjmem kolem 100 tisíc korun mohou snadno vydat i díky zvýšené mobilitě z povahy zaměstnání nebo zájmových cest více než 10 tisíc (v tomto případě těch 10 procent), stále ale mají velkou relativní rezervu ve svém rozpočtu na poplacení ostatních výdajů,“ řekl MF DNES jeden z autorů analýzy Martin Phillip. Podle něj Češi v průměru za dopravu utratí 4,55 procenta svých výdělků.
Přichází zásadní reforma emisních povolenek, zdraží pohonné hmoty i uhlí |
K objektivnímu měření chudoby jsou tak přidané další ukazatele. Objektivnější je podle Phillipa zkoumání podílu nákladu na bydlení a dopravu k celkovým příjmům. Jako chudé jsou pak označované domácnosti, kterým po odečtení útrat za bydlení a dopravu zbyde méně prostředků, než je hranice chudoby. V Česku jde o jednotlivce žijící s měsíčním příjmem zhruba 15 tisíc korun, obecně je ale definovaná jako příjem, který nestačí k pokrytí základních životních potřeb, či jako nedostatek finanční rezervy k pokrytí mimořádného výdaje například na nákup nového domácího spotřebiče.
V první vlně z roku 2005 uvalila EU emisní povolenky na „špinavé“ energetické obory, jako jsou ocelárny nebo cementárny, a zároveň na energetické provozy (koksovny, tepelné elektrárny). Aktuální vlna seznam rozšíří o vytápění budov a dopravní prostředky včetně lodí. Objem povolenek se stále zmenšuje, čímž na jejich uživatele tlačí, aby se těchto emisních zdrojů zbavovali.
