Zjištění onkologického onemocnění vyvolá v pacientovi i jeho rodině nejprve šok a dlouhodobě představuje rakovina velkou psychickou zátěž. V Česku je diagnostika a léčba rakoviny srovnatelná s úrovní obvyklou ve vyspělých zemích, ale současný český zdravotnický systém většinou nemá kapacitu na to, aby se v rámci léčby zaměřil na prožívání a pocity pacienta a jeho blízkých. Novinářům to řekl Petra Tesařová z Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice.
Tuto mezeru se snaží vyplnit řada občanských iniciativ. Koncem loňského roku se k nim připojilo občanské sdružení Amelie, které zdarma nabízí psychoonkologickou a psychosociální pomoc. Zájemci mohou v pracovní dny telefonovat na Linku Amelie na číslo 739 506 912, kde jim budou věnovat odborníci i laici se zkušenostmi s překonáváním vážné nemoci. Odbornou psychoterapeutickou a psychiatrickou pomoc poskytují zájemcům dvakrát týdně v prostorách Železniční nemocnice v Italské ulici lékařky a členky Amelie Henrieta Tondlová a Michaela Chrdlová.
Iniciátorkou a předsedkyní sdružení je šestatřicetiletá bývalá manažerka Pavla Tichá, u níž lékaři před dvěma roky diagnostikovali karcinom prsu s metastázami. Prodělala operaci a několik chemoterapií a na základě vlastních zkušeností s psychoterapií začala nejprve v nemocnici pracovat jako dobrovolnice a pak vytvořila projekt Amelie, do něhož zapojila odborníky na onkologii a psychologii. Vytvořila také klub Amelie pro lidi, kteří sami prodělali nějaké závažné onemocnění, a udělala z něj "centrum naděje".
Amelie má také dobrovolnický program, ve kterém hledá a školí dobrovolníky, kteří by měli působit na lůžkových odděleních onkologických klinik.
Primářka onkologického oddělení Ústavu onkologie a pneumologie na Pleši Alexandra Aschermannová uvedla, že třetina lidí se v životě osobně setká s rakovinou, ale přesto pacienti a jejich rodiny bývají většinou zaskočeni.
Lékařka Jaroslava Barkmanová se domnívá, že pacienti jsou mnohdy ještě více zaskočeni tím, že se mají podílet na rozhodování o způsobu léčby.
