Ostatní ženy jsou v očích Pick Me Girl příliš dramatické, problematické a hysterické. Na rozdíl od ní. Ona je typickou trofejí, ženou, která doufá, že si ji muži všimnou a vyberou jakožto jinou, výjimečnou. To je cílem veškerého jejího snažení.
Mluvit o takovém chování znamená mluvit o podvědomém pohrdání ženami, ke kterému jsou lidé bez ohledu na pohlaví vychováni. „Patriarchální očekávání nás učí, že hodnota ženy je dána její schopností přitahovat muže. Je tak degradována na objekt mužské touhy,“ řekla Christina Riley, profesorka kritických rasových, genderových a kulturních studií na American University.
„Takže mnoho žen si osvojuje či předstírá osvojení názorů či chování, které pokládají za atraktivní pro muže,“ dodává. Jde třeba o posedlost fotbalem, pití whisky nebo právě zesměšňování „příliš ženských“ žen.
Je rasistický a fatfobický, ale frčí. Sociální sítě nadchl trend čisté dívky |
Terčem může být kterákoli žena
To, co začalo jako kritika souvislosti mezi mocí a identitou, se rychle stalo odsudkem pro každou ženu či dívku, kterou chceme označit jako příliš otravnou, atraktivní nebo přátelskou. Na TikToku se označení Pick Me Girl dostane téměř kterékoli. Třeba proto, že nosí sukně určitým způsobem, nebo má dokonce jméno začínající na písmeno M.
Došlo k takové proměně chápání, že přineslo fenomén Anti-Pick Me: Dívek, které trvají na tom, že rozhodně nejsou jako ostatní Pick Me Girl. Stejně jako ony si však libují v pohrdání ostatními ženami. Tentokrát tak ovšem údajně spíše než ve snaze získat si mužskou pozornost činí ve jménu rovnoprávnosti.
Ezoterický blábol. Syndrom šťastné dívky z Tik Toku je podle vědců nesmysl |
Poznat Anti-Pick Me Girl není těžké. Neukazuje šaty, make-up ani účes. Svou povýšenost demonstruje svým postojem, řečí těla, slovy a hashtagy. V tomto satirickém videu tvůrkyně paroduje typickou Pick Me Girl a muže, které zaujme. Popiskem: „Jsou tak naivní, až se mi to protiví,“ vyjadřuje svůj jasný Anti-Pick Me postoj.
Další tiktokerka zase zesměšňuje ženy a dívky, které nosí sexy šaty a make-up, a ukazuje nám, že ona, přestože je neupravená a v pyžamu, nakonec dostane všechny muže. Ukazuje nám, že jakkoli se považuje za lepší než Pick Me Girls, touží po stejném uznání jako ony.
Kritika, která se zvrtla
Abychom pochopili zákeřnost jevu, který obviňuje ženy ze sexismu a při němž ženy ubližují ženám, vraťme se k jeho vzniku. Datuje se do poloviny desátých let. Vraťme se k afroamerickým feministkám, Twitteru a hashtagu #TweetLikeAPickMe, který se často používal k zesměšňování toho, co dělá dobrou manželku.
Dopadlo to s ním ovšem podobně jako s pojmem Karen, který se v čase proměnil z genderové kritiky poukazující na nadřazenost bílých žen v potenciální urážku téměř jakékoli bílé ženy středního věku.
Z Twitteru se rozprchl na ostatní sociální sítě. Z dívek a žen, které jsou i tak častým terčem kyberšikany, udělal ještě o něco snadnější cíl. I když se často snaží jen naplnit společenské normy, představy svých rodin, partnerů či okolí. Být příliš femininní znamená riskovat hněv a odsudek ze strany arbiterů Anti-Pick Me komunity.
Protest proti konvenčnímu pohledu na tělo. Trend odhaluje bradavky i boky |
Třeba proto, že si lakujete nehty a používáte kleštičky na řasy. Nebo se třeba hlasitě smějete v baru. Anti-Pick Me Girl ve skutečnosti předvádí stejné chování jako Pick Me, jen s pseudofeministickým nádechem. Také ona vyhledává pozornost mužů, ale zaslouží si ji více než jiné ženy, protože je přece mnohem autentičtější.
Na ženskost se dívá spatra, ale pokud se jí to hodí, neváhá ji použít. Na rozdíl od ostatních žen je ona „ta lepší“, přestože je jen sofistikovanější verzí heteronormativity a sexismu.
Nic než recyklovaná misogynie
Trend Anti-Pick Me není ve skutečnosti nic jiného než recyklovaná misogynie. O to víc zraňuje. Jen podporuje touhy a snahy mladých dívek a žen po uznání zvenčí, pozornosti a samozřejmě lajcích. Měli bychom se kriticky zamyslet na tím, komu se vlastně vysmíváme. Lidem, kterým ubližuje heteronormativita, nebo patriarchálnímu nastavení společnosti?
„Není žádným překvapením, že digitální obsah, který měl kritizovat internalizovanou misogynii Pick Me Girls, ve výsledku degraduje ženy a udržuje je v podřízeném postavení,“ říká profesorka Riley. A dodává, že skutečná kritika systémové misogynie by se měla soustředit na to, co, jak a proč Pick Me Girl formuje, nikoli na její oběti.
