V dospělosti jsou ohroženy infarktem, vysokou hladinou cholesterolu a jinými srdečněcévními chorobami mnohem víc než jejich společensky úspěšnější vrstevníci.
K tomuto závěru došel výzkumný tým Avshaloma Caspiho, sociálního psychologa a psychiatra z University of Wisconsin v americkém Madisonu, který se dlouhodobě zaměřuje na problémy sociální nerovnosti a duševního zdraví.
Samota škodí zdraví
Nedobrovolná samota a sociální izolace člověku škodí. Působí neblaze na duševní pohodu, ale i fyzické zdraví. Tento fakt je již déle známý a opakovaně jej dokázala z různých pohledů celá řada studií.
Osamělost je jakousi formou chronického stresu, při tomto stavu se vyplavují stresové hormony, na což organismus reaguje například zvýšením krevního tlaku (což je jeden z rizikových faktorů pro srdečně-cévní choroby).
Nedostatek sociální podpory a kontaktů v dospělosti je proto již delší dobu považován za jednoznačně rizikový faktor pro výskyt srdečně-cévních nemocí. A rovněž tak se ví, že osamělí lidé trpí častěji například špatným spánkem.
Stejně tak je již dlouho známo, že zdraví dospělého člověka může být poznamenáno i dávnými zraněními duše. Proto se tentokrát vědci zaměřili na to, zda a do jaké míry souvisí osamělost v dětství s rizikem srdečněcévních onemocnění v dospělosti.
A ukázalo se, že sociální izolace může dítěti skutečně významně uškodit i do budoucna: jak zveřejnil tým vedený Caspim v srpnovém vydání Archives of Pediatrics & Adolescent Medicine, osamělé děti mají o 37 procent vyšší pravděpodobnost budoucího onemocnění srdce či cév.
Výzkumníci sledovali tisícovku dětí opakovaně od narození do věku 26 let. Od rodičů a učitelů získávali informace o jejich sociálním postavení a chování, ale zjišťovali i sociální postavení rodiny, tělesnou hmotnost (tzv. Body Mass Index, BMI) a inteligenci - to aby mohli vyloučit další známá zdravotní rizika (kterými je nižší sociálně-ekonomický status, nižší inteligence a nadváha).
Ve věku 26 let pak prošla sledovaná skupina kompletní zdravotní prohlídkou. Na zřeteli byly hlavně parametry vypovídající o stavu srdečně cévní soustavy - krevní tlak, tělesná hmotnost, hladina ("zlého") cholesterolu.
Zároveň psychologové zjišťovali, zda zkoumané osoby v posledních letech žijí samy, zda měly a mají vztah (bez vztahu žilo osm procent šestadvacetiletých). To aby vyloučili i aktuální "dospělé" rizikové faktory.
Výzkumníci vzali v úvahu i to, že osamělí lidé mají větší sklon k nezdravému životnímu stylu, tedy že více kouří, pijí alkohol a méně se věnují fyzickému cvičení, i to, že častěji trpí například depresemi.
A i po odečtení všech těchto dalších faktorů byl výsledek jednoznačný: samota v dětském věku je zdravotním rizikem, které se projevuje ještě v dospělosti.
Další podrobnosti o výzkumu uvádí i internetový portál Medical News Today. Podle autorů studie osamocenost a sociální izolace často člověka provázejí celým životem.
Osamělí dospělí bývali, když se podíváme do jejich minulosti, osamělí jako dospívající i jako děti. "A čím déle samota trvá, tím hůř se projevuje na zdraví v dospělosti," uvádějí autoři.
Dlouhodobé osamění je, jak uvádějí, formou chronického stresu, který brání obnově psychických sil, psychické opotřebování se projevuje rovněž špatným spánkem a pasivním přístupem k hledání sociálních vztahů v každodenním životě.
Svobodní umírají dříve
Nevýhodou studie je, že neříká nic o tom, jakému zdraví se budou těšit zkoumané osoby ve středním nebo vyšším věku, zda se zjištěné zvýšené riziko skutečně projeví onemocněním srdce či cév.
Na tyto údaje si ještě počkáme, ale jako by je předjímaly výsledky další studie, kterou zveřejnili v srpnu američtí vědci z University of California Robert Kaplan a Richard Kronick.
Ti zkoumali, jaký vliv má manželský stav nejen na riziko kardiovaskulárních onemocnění, ale vůbec předčasné smrti, a zjistili, že nejdříve umírají ti, kteří (které) se nikdy neoženili (nevdaly). Svobodným hrozí až o 58 procent vyšší riziko předčasného skonu.
Ti, kteří nikdy nežili v manželství, jsou na tom hůř i ve srovnání s rozvedenými nebo ovdovělými - u rozvedených je toto riziko podle Kaplana a Kronicka vyšší o 27 procent, u ovdovělých o 39 procent.
Při bližším zkoumání příčin úmrtí u 70 tisíc osob se ukázalo, že nejčastějším důvodem smrti byly u osamělých srdečně-cévní choroby. Život "single" se jako rizikový faktor naopak neprojevil u rakoviny a plicních onemocnění.
