Rakouské Velikonoce
Velikonoce začínají v Rakousku s předsváteční postní dobou. Poté, co děti svléknou masopustní karnevalové masky,plní se výkladní skříně nepřeberným množstvím obarvených vajíček a čokoládovými zajíci v pestrých obalech. Zpravidla dva týdny před svátky se otevřou velikonoční trhy. Ve Vídni se tradiční trh koná na náměstí Freyung vedle Skotského kostela, kde si lidé vybírají z pyramidy kartonů malovaná vyfoukaná vajíčka, která o svátcích dávají svým blízkým a přátelům. U stánků lze koupit i vyfoukaná vajíčka batikovaná, oblepovaná i škrabaná nebo hlazené polodrahokamy ve tvaru nejznámějšího symbolu Velikonoc a dřevěné napodobeniny vajíček z Ukrajiny. Na pultech lze ale také spatřit kraslice z Jižních čech, Valašska, Slavkovska a Jižní Moravy.
Mezi rukodělnými výrobky jsou i řehtačky pro děti, aby jejich zvukem nahrazovaly zvony, které se o nejvýznamnějších katolických svátcích rozeznějí až při oslavě vzkříšení Krista. Školáci mají prázdniny již týden před Velikonocemi a některé rodiny odjíždí proto na kratší dovolenou doma nebo v zahraničí. Blížící se svátky tak představují jedinečnou příležitost i pro hoteliéry.
Se začátkem velikonočního týdne na Květnou neděli, kdy si církev připomíná Ježíšův příjezd do Jeruzaléma, přicházejí lidé ke kostelům se svazečky velikonočních kočiček, které jim farář požehná. Podle obyčeje by je poté měli pověsit na ovocné stromy nebo s nimi třikrát obejít stavení. Ve Štýrsku patří ke zvykům, že si věřící dají s koncem půstu posvětit také maso. Na zelený čtvrtek si Rakušané tradičně dopřávají k jídlu špenát, ale třeba v alpské republice se jí o hodně více . Především šunka, drůbež a vepřové. Samotné sváteční obyčeje se zvláštní pestrostí nevyznačují. Děti se podobně jako v jiných evropských zemích rozeběhnou do zahrady,kde hledají vajíčka a soutěží o to, kdo jich najde více.
Velikonoce v Polsku mají silný náboženský charakter
Takzvaný Velký týden, který předchází svátku zmrtvýchvstání Krista, si v Polsku uchoval do dnešní doby výrazný náboženský charakter. Počínaje Květnou nedělí až do Velikonočního pondělí je to období zesílených náboženkých praktik a horečných příprav domácností na vsi i ve městě. Dodnes se udržela tradice svěcení palmových ratolestí a palmových procesí na Květnou neděli. Velikost až několik metrů, barevnost a nápaditost ratolestí je každoročně předmětem různých soutěží. Mít nejhezčí ratolest, vázanou ze sušených trav, vrbových výhonků a různobarevného krepového papíru je konec konců věcí prestiže celé rodiny.
Na Velký pátek odpoledne jsou v kostelech odhalovány symbolické hroby Krista, u kterých se střídá stráž v historických vojenských a hasičských uniformách nebo lidových krojích doplněných šavlemi. Velkou tradici si stále udržují pašijové hry,které se pořádají u speciálně vystavěných kalvarií v celé zemi. Nejznámějšími místy jsou například Zebrzydowice, Kalwaria Paclawska u Přemyšlu a Góra Kalwara 40 km jižně od Varšavy. Výlučnými aktéry těchto her jsou mniši, řeholníci, kněží a jeptišky.
Po ranní bohoslužbě na Velikonoční neděli a posvěcení jídla se rodina schází u bohaté tabule, které dominuje symbolický beránek z másla, marcipánu, těsta a vosku. Ještě před jídlem hlava rodiny rozdělí mezi stolovníky posvěcené , na tvrdo uvařené vajíčko.Někde se zachoval i obyčej sníst lžičku křenu. Hlavní událostí Velikonočního pondělí je "dyngus" nabo "šmigus" čili pomlázka a vybírání tzv. výkupného od svobodných dívek. Na severu je známa předeším pomlázka "na sucho", ale ve středním či jižním Polsku to mají děvčata horší. Užijí si nejen pomlázky, ale i studené vody. Tradiční odměnou jsou samozřejmě vajíčka, ale dívky se mohou vykoupit i jídlem a pitím. Pánové totiž nepohrdnou klobásami, koláči, vodkou či zubrovkou.
Zajímavostí Velikonočního pondělí v Krakově je návštěva Emaus, tedy svátečních trhů v centru města . Jejich název je odvozen od biblických Emaus, kam podle sv.Lukáše přišel Kristus po svém zmrtvýchvstání v doprovodu dvou mladých mužů. Stánky jsou přeplněny pečivem a sladkostmi, dřevěnými hračkami. Podle posledních průzkumů až 90 procent Poláků dodržuje na Velký pátek půst a alespoň jednou přes sváteční víkend zajde na mši, zpověď a svaté přijímání.
Německé Velikonoce jsou ve znamení vajec, zajíců, ale také střídmosti
Vajíčka a zajíčci jsou v Německu hlavním znakem Velikonoc. Objevují se v těchto dnech nejen na všech přáních, pohlednicích, reklamách a ve výlohách obchodů, ale vyskytují se i v konkrétním životě lidí, a to v podobě některých přetrvávajících tradic. Málokdo už sice hází vejce přes střechu domu, aby ho ochránil před neštěstím, stejně jako sotva kdo věří, že vajíčka snesená na Zelený čtvrtek se nikdy nezkazí. Barvení, malování a různé zdobení vajec je však stále velmi rozšířené a v Německu je i řada sběratelů obzvlášť zajímavých kraslic. Vajíčka sice nezískávají koledníci s pomlázkou, ale obdarovávají se jimi známí při návštěvách a hlavně jsou zdrojem oblíbené zábavy dětí. Velmi často se totiž schovávají v okolí domu, kde pak děti vajíčka hledají. Malé děti obvykle věří, že jim je přinesl zajíček, který se v tomto smyslu řadí po bok Ježíška a Mikuláše.
Zároveň jsou Velikonoce v Německu jedním z největších náboženských svátků roku, pro evangelíky je pak Velký pátek vůbec největším. Celý týden před svátky by se tak měl nést v duchu střídmosti a zdrženlivosti. Mnoho lidí se skutečně věnuje pokání, rozjímání a půstům, či moderně různým dietám. Střídmost se týká i zábavy- v Německu jsou dokonce oficiálně zakázány tance, plesy a na Velký pátek i veškeré hudební produkce a sportovní utkání. K novodobým tradicím patří i masové cestování-jak lyžaři v Alpách, tak milovníci tepla na Kanárských ostrovech obvykle obsadí o velikonočních svátcích všechna volná ubytovací zařízení .
 Právě centrum Krakova se na Velikonoční pondělí zaplňuje svátečními trhy. |
