Je to jednoduché. Nechat si auto tak dlouho, dokud jezdí. Nemít dvacet párů trendy bot, ale troje kvalitní kožené, které vydrží věky. Místo letecké dovolené v resortu v Tunisku si pronajmout romantický srub na Malé Fatře a místo značkových butiků si najít oblíbený sekáč. Přesto tenkrát Pestří a zelení působili extravagantně – v devadesátých letech šla atmosféra spíš opačným směrem. Konečně jsme měli plné obchody po socialistických poloprázdných regálech. Kdo by se chtěl té radosti vzdávat?
Doba se změnila. Bláznivé nápady průkopníků skromnosti jsou mezi mladou generací hlavním proudem. Všichni chtějí chránit planetu. Ale i ti starší cítí, že chlubit se konzumem už není sexy. Kdo chce být in, dělá dojem třeba nějakým pěkným charitativním projektem nebo užitečnou prací. Tento trend mi připadá dost fajn.