Psycholog: Nejtěžší trest pro vězně jsme naordinovali celé republice

Tipuje, že i u nás dojde k nárůstu rozvodů. A dál? Jak současná pandemie mění mezilidské vztahy? Například na děti prý nijak nedopadne. „Hádky rodičů je mrzačí mnohem víc než nějaký koronavirus,“ říká v rozhovoru po Skypu přední psycholog Jeroným Klimeš.

Rozstřel

Sledovat další díly na iDNES.tv

Je významným partnerským psychologem a stačilo pár dní, aby se současné omezení pohybu dostalo i do jeho praxe. „Řešil jsem dva takové případy,“ popisuje Jeroným Klimeš. „Prvním byla střídavá péče, kde se bývalí manželé hádali, s kým se kde děti potkaly a nepotkaly. A pak to byl pár, kde měl manžel víc práce a na ženu spadly tři děti. Bez pomoci, bez babiček. A ta žena byla přetížená.“

Mírná zátěž podle něj člověka posiluje a vede k osobnostnímu zrání. Čím jsou ale podmínky horší, tím větší procento lidí degeneruje a psychicky trpí. „A bojím se, že právě do tohoto stavu se kvůli karanténě pomalu dostáváme.“

Partneři a rodiny teď spolu tráví mnohem víc času, než jsou běžně zvyklí. Do toho přibývají starosti o děti nebo o peníze. „Píšou mi lidi, že už je to na budku,“ říká Klimeš.

„V intenzivním kontaktu se naše špatné vlastnosti zesilují. Když je někdo ironický, vydržíte to půl hodiny denně, ale už ne dvanáct hodin denně. Proto lidem rozhodně neradím, aby nevycházeli z domu. Naopak jim říkám: Jděte ven, do parku, na procházku, ať z toho nezešílíte.“ Nemyslí si však, že by současná situace trvala dlouho. „Sama se zlomí, protože se nedá ekonomicky udržet. Je řada výzkumů, podle nichž má polovina lidí i za normálních podmínek problém vyjít s měsíčním platem. Ti už jsou teď naprosto bez peněz a nemají ani na jídlo. Proto karanténa není dlouhodobě udržitelná.“

Společnost je ostrůvkovitá

Problémem podle psychologa Klimeše není ani tak to, že jsme teď víc spolu. Horší je, že jsme si během let na kontakt s lidmi odvykli. „Dřív byli sedlák se selkou spolu na statku od rána do večera. Nebo jiný příklad: Nedávno jsem si prohlížel fotky z první republiky a nevěřil byste, kolik lidí bylo na ulicích. Dospělých i dětí. Proti tomu je dnešní svět naprosto vylidněný. Tisíce lidí jsou zavření doma a nevychází. Samota a izolace jsou vlastnostmi moderní doby. I ta technika, kterou si my dva teď spolu povídáme, k tomu přispívá. Drží nás od sebe. Kvůli tomu ubývají vztahy, které jsou kvalitní.“

Lidstvo se zásadně nezmění, mnozí dozrají, vzkázal čtenářům psycholog

Samozřejmě to však neplatí pro všechny. „Naše společnost je ostrůvkovitá. Najdete rodiny, kterým současná situace vyhovuje. To je třeba moje rodina. Hodně si povídáme a žijeme spokojeným prázdninovým životem. Ale uděláte pár kroků dál a tam bude člověk, který zvažuje sebevraždu. Nevíme to, protože jsme společnost hodně izolovaná. Když bude nešťastné jedno procento, zdá se to málo. Ale ono to znamená nešťastných sto tisíc lidí.“

Osamělí to mají nejtěžší

Nejtěžší to podle něj mají lidi bez vztahu. A pak důchodci, kteří zůstali sami. „Když jdete do vězení a děláte problémy, dají vás na samotku. Na ní však nesmíte být déle než 21 dní, jinak se vám začnou rozjíždět psychózy. Začnete mít halucinace, bludy, budete paranoidní. Proto je ve vězení zákaz zavírat na samotku lidi na víc než 21 dní. A ten nejtěžší trest, který máme na vězně, jsme teď naordinovali celé republice. To je přece šílené. Neměl bych to možná říkat, ale kdybych byl single, chodím na návštěvy,“ tvrdí Klimeš.

Koronavirová psychologické poradna online

„Člověk má přirozenou potřebu povídat si čtyři a půl hodiny denně. A těm starým osamoceným lidem teď zbylo co? Na jak dlouho zavoláte mamince, která ovdověla? Na půl hodiny? Tak jí pořád čtyři hodiny, které třeba normálně stráví povídáním se sousedkami, chybí. Naše společnost nenávidí stáří. Nenávidí nemoci a umírání. Přitom bezmoc a závislost na druhých čeká každého z nás. Jenže to nikoho moc netrápí. Je moderní říkat: problémy budu řešit, až přijdou. To je teorie, která se tady před koronavirem masivně hlásala. Teď zažíváme takové branné cvičení na to, co jednou přijde: stáří a slabost,“ říká psycholog.

Podle Klimeše naopak současnou situací příliš netrpí děti. „Děti mnohem víc traumatizuje řev mezi rodiči. To, jak naše generace mrzačí děti hádkami, rozvodovými bitvami nebo střídavou péčí, je mnohonásobně horší než koronavirus. Ale to zase nikoho moc netrápí.“

A co bude dál? Ač může společné soužití některé páry posílit, z Asie přicházejí i zprávy o nárůstu žádostí o rozvod. „Stává se to vždy, když lidi změní životní styl a jsou víc spolu, například po Vánocích nebo po dovolené,“ vysvětluje Jeroným Klimeš. „Tipuju, že i u nás teď dojde k nárůstu rozvodů. Lidi si řeknou, že s tímhle blbcem už nemůžou žít. Ale kéž by se za devět měsíců narodilo i víc dětí. To bych si přál.“