Asi před čtyřmi lety mi volali z jednoho časopisu, ať jim řeknu nejoblíbenější zpěvačku. Jmenoval jsem Hanu Hegerovou. Na druhé straně bylo chvíli ticho a pak se ozvalo: "A někoho mladšího byste neměl?" To je kult mládí v praxi.
Samozřejmě se mi líbí mladý holky, moc. Podobně jako se mi líbí květiny, hory nebo přírodní úkazy. Na lidech se mi líbí hlavně to, jak se vyvíjejí. Když člověk rozumným způsobem zraje a stárne. To je předmětem mého obdivu. Ženy mají pro muže kouzlo v tom, jak jsou jiné než oni. Každý známe ženy, které mají v sobě chlapy - a naopak.
S MANŽELKOU CHCI ZESTÁRNOUT
Důležité životní situace jsou krásný v tom, že přijdou náhodou. Náhodou jsem potkal většinu kamarádů i svoji budoucí ženu: jenom proto, že jsem před devíti lety přišel pozdě do Divadla Na zábradlí. Nevypadalo to na osudové setkání, chodit jsme spolu začali až za čtvrt roku. Imponovala mi, a co nás spojovalo hned od začátku, byl smysl pro humor. A společné zájmy. Tak jako sportovci spolu chodí běhat, my jsme chodili do divadla. A bavili jsme se o divadle. V té době jsem se třeba jen velmi povrchně znal s Jaroslavem Duškem, viděl jsem některá představení jeho žáků, ale nikdy jsem nebyl na Vizitě. Ta byla velmi oblíbeným Lenčiným kouskem, tak jsem začal díky ní chodit na Vizitu. Z původní náhody se stalo soužití.
Někteří muži svým ženám denně nosí kytky, jiní troglodyti se k nim chovají jako ke služkám. Jsme pět let manželé, mám ji rád a máme spolu syna. Jak se vztah proměňuje, lidi se stávají "příbuznými". Možná to zní pitomě. Podle mě normální vztah po devíti letech vypadá tak, že ti dva jsou spolu rádi, řeší dennodenní věci, každý si zachovává díl své osobnosti a oddává se fantazírování (kterému já říkám práce). Prostě už jakoby vzájemně prorostou.
HEREČKY VŠECH GENERACÍ
Nemám vysněné herečky, které bych chtěl obsadit. A na které nemůžu zapomenout? Především na Stellu Zázvorkovou. Šarm, intelekt, talent a obrovská obětavost. Z hereček její generace pro mě bylo krásné také setkání se Soňou Červenou. Našel jsem ji pro Pupendo, když zkoušela Janáčkou operu Osud v Národním divadle. Je to NĚKDO.
Rád obsazuju slovenské herečky, které pro nás mají jeden valér navíc: jiný rytmus a temperament. Obrovské bylo pro mě setkání se Slovinkou Natašou Burger - po Horem pádem hraje jednu z hlavních rolí v Medvídkovi a režíroval jsem ji spolu s Jardou Duškem i v Divadle Na Jezerce. Mimo všechny kategorie je Milka Vášáryová. Má všechny klady pro mě jako pro režiséra. Výborný člověk, inteligentní, šarmantní, zároveň obrovsky zkušený filmově i televizně… Stradivárky mezi ostatními houslemi.
Když už jsem věděl, že po gymplu chci jít na FAMU, chodil jsem na absolventský ročník na DAMU. Byl to zřejmě nejlepší poválečný ročník "ženských": Vilma Cibulková, Eva Holubová, Ivana Chýlková, Veronika Žilková a Jitka Asterová. Je pozoruhodné, že všechny jsou výborné dramatické herečky i komičky. Obdivuju je a s většinou z nich jsem pracoval.
HVĚZDY KRÁSKY V NESNÁZÍCH
Jsem rád, že jsme Janě Brejchové nabídli roli, která je jiná než ty, které doposud hrála. Ale nebylo to jednoduché natáčení. Jana s Aňou Geislerovou hrály velké konflikty mezi matkou a dcerou. Aby to vyznělo, herečky musely hodně investovat ze sebe; filmové herectví totiž není jenom technika, grify, exhibicionismus a šaškárna. Když Aňa hraje dlouhou scénu o tom, proč ji zklamal celoživotní kamarád, na jejím konci zjistím, že i já se u monitoru klepu.
Věřím, že se nám podaří psát takové texty, aby nás filmy pořád bavily. Jestli tam bude role pro nějakou příjemnou herečku, se kterou jsme ještě nespolupracovali, uvidíme. Když ale budeme mít krásný scénář pro čtyři chlapy, nevadí.
|
VIZITKA
|
JAN HŘEBEJK (*1967) vystudoval na pražské FAMU katedru scenáristiky a dramaturgie, ale patří mezi nejznámější české režiséry. Točí v tandemu se spolužákem z gymnázia a vysoké školy Petrem Jarchovským. Podle povídek Petra Šabacha natočili muzikál Šakalí léta, potom Pelíšky, na Oscara nominovaný film Musíme si pomáhat a komedie Pupendo a Horem pádem. Novinkou v kinech je Kráska v nesnázích. Jan Hřebejk se věnuje i divadelní režii. Je ženatý, s manželkou Lenkou mají syna Jonáše.
