Povinnostmi přeplněné dny dávají lidem jen málo prostoru vůbec přemýšlet, co jim přináší pravé potěšení, pocit štěstí a slasti, natož si tu či onu konkrétní radost dopřát. Přitom to není jen sex a jídlo, co člověka činí šťastným, byť vědci a psychologové tyto dvě vášně často řadí na přední místa.
Nedávná studie University of Canterbury na Novém Zélandu definovala 10 každodenních činností, které lidem navozují to největší potěšení a pocit štěstí. Jak bylo již uvedeno, první místo zaujímá sex, vzájemné dotýkání a mazlení. Tomu holdují i primáti, kteří touží a profitují ze vzájemných dotyků.
Lidé vášeň a sex milují, a pokud u toho ještě dokážou dosáhnout orgasmu, často tento pocit hodnotí jako nejpříjemnější ze všech. Kolik sexu ovšem vede k dlouhodobé spokojenosti? Možná vás to překvapí, ale ideální četnost sexuálních interakcí je jednou týdně. Ani méně, ani více.
Osmička přinese hojnost a štěstí. Velký numerologický výklad na rok 2024 |
Studie z roku 2015 publikovaná v časopise Social Psychological and Personality Science, která pracovala s informacemi od 30 tisíc lidí, to doložila následovně: „Vědci v rámci této práce zkoumali vztah mezi tím, jak často se páry podle svých slov věnovaly sexu, a uváděnou úrovní pocitu štěstí. Došli při tom k závěru, že nejšťastnější byly ty páry, které měly sex jednou týdně.Ty dvojice, jež se mu oddávaly dvakrát, třikrát nebo vícekrát týdně, nebyly o nic šťastnější. A lidé, kteřísi užívali sex méně než jednou týdně, pak vykazovali výrazně nižší úroveň štěstí,“ shrnul deník MF DNES.
Na gól někdy mozek reaguje jako na sex
Zatímco mnoho průzkumů řadí na druhé místo žebříčku „slastí“ jídlo, novozélandští vědci zde mají pití alkoholu a s ním spojené pocity euforie, snížení úzkosti či uvolnění sociálních interakcí. Na třetí příčce se pak umístilo dobrovolnictví.
Člověk je tvor sociální a právě služba a pomoc ostatním ho přirozeně naplňuje dobrým pocitem. Dobrovolnictví snižuje stres a uvolňuje dopamin, hormon motivující dělat člověka to, co vyvolává dobré pocity. Služba druhým přináší také pocit smyslu a uznání, což ve finále vede též ke snížení stresu. Aby to ovšem dobře fungovalo, je třeba dobrovolnictví nebrat jako povinnost.
Čtvrté místo patří meditaci. Duchovní uvolnění aktivuje hladiny hormonů dopaminu (neuropřenašeč potěšení), serotoninu (neuropřenašeč štěstí) a GABA(neuropřenašeč klidu). Jiné studie ovšem na „bramborovou“ pozici staví sledování sportovního zápasu.
OBRAZEM: Extrémní proměny jako cesta za štěstím |
Skotští neurologové z glasgowské Jižní všeobecné nemocnice publikovali studii zveřejněnou v odborném časopise Psychiatry Research Neuroimaging, kde vysvětlují, proč část mužů dává přednost fotbalu před čímkoliv, včetně sexu. Mužský mozek zažívá během sledování tohoto sportu stejné potěšení jako při orgasmu.
„Výsledky ukázaly, že oblast mozku spojená s intenzivní slastí, související například i se sexuálním vzrušením, je nejaktivnější ve chvíli, kdy padne gól,“ řekl neurolog John McLean s tím, že se však nedařilo prokázat, zda je vstřelený gól stejně silný stimul jako sex jako takový.
Podle vědců mozek fanouška fotbalu či hokeje reaguje na gól podobně jako na sexuální podnět. Sledování sportu se svou partnerkou či manželkou tak skýtá takřka jistotu pocitu štěstí. Tedy pokud váš tým zrovna neprohraje.
Páté místo v oblasti potěšení je objímání dítěte. Pro mnoho lidí je tento smyslový a duchovní zážitek nepřekonatelný a spojený s mírou štěstí vznikající při péči o děti obecně.
Další – šestou – aktivitou v žebříčku je poslech hudby. Ve chvíli, kdy naše uši vnímají libé zvuky, „navnadí“ to náš limbický systém, tedy část mozku dříve známou jako čichový mozek, kde je centrum reakcí na emoce, čichu nebo třeba dlouhodobé paměti. Mrazení u zvlášť emotivní hudby může být opět důsledkem dopaminu, neurotransmiteru, který spouští pocity potěšení a pohody.
TEST: Co potřebujete ke štěstí? |
Příčku sedmou obsadily večírky a party s přáteli. Vědci to dokládají tím, že do původní rodiny je člověk vržen náhodně, ale své přátele si vybíráme. Proto s nimi rádi trávíme čas, klidně i dlouhé hodiny a dny, jejich společnost přináší potěšení i kvůli socializaci.
Sociální sítě lidi už otravují skoro jako praní
Osobní záliby jsou zařazeny na osmou pozici, přičemž řada Čechů by je možná v žebříčku posunula ještě výš, neboť zvlášť některé koníčky patří ke specificky velkým českým národním záležitostem. Stačí zmínit turismus spojený s nejhustější sítí turistických tras na světě, na celé planetě ojedinělou láskou k houbaření, ale i tisíce spolků, ať už jde o včelaře nebo třeba chovatele akvarijních ryb.
Devátá příčka patří dle badatelů od „protinožců“ nakupování. Vizuální přitažlivost různých produktů, atraktivní vůně a zvuky rušných nákupních center a tržišť jsou zdrojem zážitku a vzrušení, ale také pocitu úspěchu a po nákupu ještě vítězství – to vše vede k lepší náladě.
Další studie zde zmiňují ještě sledování filmu, příjemnou procházku, jízdu autem, návštěvu lázní či masáž nebo čtení knihy. Na posledním desátém místě jsou podle vědců z Nového Zélandu hry jakožto sebemotivující činnosti spojené s potěšením, ať se jedná o jakýkoli způsob hraní.
Vědci ale zmapovali i nejhůře hodnocené aktivity a vytvořili z nich protikladnou desítku, tedy pořadí běžných aktivit, které lidé fakt nesnášejí. Na prvním místě vědci uvádějí marodění a stav těsně po nemoci, následuje Facebook a jeho neustálé sledování, třetí je práce v domácnosti, čtvrté studium a páté nekonečné psaní a čtení textových zpráv. Šestou příčku obsadila příprava či chození na přednášky, následuje placená monotónní práce, pak dojíždění, práce na počítači a desáté je praní.
Štěstí v datech a číslechČeši jsou 18. nejšťastnějším národem na světě. Vyplývá to z posledního výzkumu OSN s názvem World Happiness Report, jehož výsledky vyšly loni na jaře. Žebříček už šest let vedou Finové, kteří jsou jedničkami v mnoha faktorech, jež report hodnotí – například průměrná délka života, míra korupce ve veřejném prostoru, výše HDP, sociální podpora menšin, chudých a dalších skupin či míra svobody při důležitých životních rozhodnutích. Na druhém místě těsně následuje Dánsko a Island. Na opačné straně žebříčku jsou nejméně šťastné země, mezi nimiž „vede“ Afghánistán, následuje Libanon, Sierra Leone, Zimbabwe, Demokratická republika Kongo, Botswana či Malawi. Podle autorů studie s žebříčkem příliš nezahýbala ani pandemie nemoci covid-19. Mezi Čechy se ale lehce proměnil vztah k práci, který je po covidu pragmatičtější – vzrostl například význam výplaty a vlastností šéfa. Jinak je v zaměstnání šťastných 79 % Čechů ve věku 18 až 59 let. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK. Pocit štěstí nejvíce ovlivňuje materiální zajištění. Platilo to zvlášť v době pandemie nemoci covid-19, jak vyplývá z dat průzkumu agenty STEM pro Nadační fond Šťastné Česko. Zatímco 76 % těch, kteří jsou velmi nebo solidně zajištěni, jsou velmi nebo spíše šťastní; v případě lidí, kteří jsou špatně zajištění a chudí, to je jen necelá čtvrtina (24 %). A ještě jedno zajímavé srovnání nálad Čechů v období před a po pandemii: Zatímco v roce 2019, tedy před jejím vypuknutím, bylo velmi či spíše šťastných 62 % české populace, v roce 2021 už to bylo jen 47%. Fenoménu štěstí se podrobně věnují britští vědci David Blanchflower a Andrew Oswald, kteří při přípravě jedné ze svých studií zkoumali odpovědi na nejrůznější otázky od 1,3 milionu lidí ve věku od 20 do 90 let z 51 zemí světa. V otázce míry pocitu štěstí podle věku dotázaných byla u obyvatel západoevropských zemí jednoznačná: Nejšťastnější jsou mladí lidé, s přibývajícím věkem pocit štěstí klesá. Obrat však nastává kolem 55 let, od té doby se opět pocit štěstí začne mírně zvyšovat. Souvisí to jednak s nárůstem moudrosti, kdy si starší lidé umí problémy lépe analyzovat a díky tomu se s nimi efektivněji vypořádat, dále je opouští touha po úspěchu, takže nejsou frustrovaní z toho, čeho nedosáhli. Patrný nárůst je ve skandinávských zemích, kde si starší lidé zakládají u pocitu štěstí na dobré fyzické kondici. Například na běžkách, což je velmi populární severský sport, je možné potkat desítky starších „vlků“ – seveřanů se skvělou fyzičkou. Je nutné upozornit, že křivka pro střední a východní Evropu je trochu jiná, návrat štěstí a jeho zvyšování v pozdějším věku není tolik významný a spíše pak stagnuje. Když v roce 2009 brněnská Masarykova univerzita a společnost SC&C vypracovaly rozsáhlou studii nálad a postojů Čechů, došly mimo jiného k jednomu překvapivému zjištění: Lidé jsou šťastnější tam, kde se pěstuje víno. V moravských vinařských oblastech se za „velmi šťastné“ označilo 27 % lidí. V těch částech Moravy, kde se víno nepěstuje, je „velmi šťastných“ jen 16 %. Také v Čechách je rozdíl nápadný – v místech s vinicemi se za velmi šťastné považuje 14 % lidí, jinde osm procent. Lidé z okolí vinohradů se také považují za spokojenější a mají pocit, že jsou zdravější. Vědci pro to tehdy našli vysvětlení v tom, že pocit štěstí patrně souvisí se sociálními kořeny lidí, kteří žijí a pracují na majetcích svých předků. „Se štěstím by mohlo souviset i více slunečných dnů, a tedy i mnohem příznivější klima, v němž se daří právě vínu,“ citoval deník MF DNES děkana Fakulty sociálních věd Masarykovy univerzity Ladislava Rabušice Zdroje dat: průzkumy STEM/MARK, STEM pro Nadační fond Šťastné Česko, World Happiness Report, Analysis of Eurobarometr survey data (Blanchflower and Oswald, 2017), SC&C a Masarykovy univerzity v Brně / Ilustrační fota: archiv MAFRA a Shutterstock |
