„Před třiceti lety, v době éry mých rodičů, měli mladí lidé cestu jasně nalajnovanou,“ vysvětluje pedagožka s psychologickou praxí Kamila Douchová. „Dodělat školu, vdát se, mít děti a usadit se. Ženy začínaly rodit děti v mladém věku - tak o 10 let dřív než dnes. Ta, která měla dítě nedej bože až ve věku kolem třiceti, už vyčnívala.“ Podle ní se pouze prodlužuje věková hranice, ve které dnes mladí lidé začínají přemýšlet nad rodinným životem.
Poradna pro ty, kteří ve vztazích teprve začínajíOtevíráme poradnu pro mladé, kteří hledají svou lásku, tápou a nevědí si rady. Odpoví jim pedagožka a psycholožka Kamila Douchová.  Kamila Douchová |
Zjednodušeně řečeno se úspěch a spokojenost měřily především podle toho, jestli se žena provdala a měla děti, nebo ne. „A v tom je ten obrovský rozdíl oproti dnešku. I když se i dnes najdou mladí lidé, hlavně z menších měst a vesnic, kde se přístup k rodině a partnerství až tak nezměnil, převládá trend vystudovat vysokou školu, procestovat svět, získat co nejvíce zkušeností, najít si dobrou pracovní pozici a až pak začít zakládat rodinu,“ popisuje stav psycholožka. Mladé ženy jsou dnes nezávislé, soběstačné, budují si vlastní kariéru.
„Nic to ale nemění na tom, že i tyto mladé ženy, u kterých se navenek může zdát, že snad muže ani nepotřebují, chtějí zralého, schopného a milujícího muže a harmonický vztah. Rozdíl je hlavně v tom, že už nejsou na mužích tolik závislé,“ tvrdí Douchová.
Na druhou stranu trend posledních let, založit rodinu kolem třiceti, už si dnes hodně mladých dívek přeje posunout a chce mít děti raději dřív, a pak si ještě „užívat“ až děti odrostou, než být starou matkou. Potíž je, že mladíci s nimi tyhle plány zhusta nesdílejí.
Kamila Douchová je ale přesvědčena, že o rodinu stojí dívky stejně jako kluci. Jenže: muži duševně dozrávají později než ženy, a tím pádem jejich touha po partnerství nemusí být tak velká jako jejich vrstevnic. I když se nedá paušalizovat, k touze po stabilním vztahu jednoduše dojdou později.“
Přátelství s výhodami
Se sexem dnešní mladá generace koketuje od puberty, ale rodiny nejčastěji zakládá až kolem třicítky. Mezitím si užívají a zejména muži, kteří dospívají později a biologické hodiny neřeší, si oblíbili nezávaznou formu „vztahu“: přátelství s výhodami, populární friendship with benefits.
„Někteří muži dokonce nejsou schopni fungovat v jiné formě vztahu. Mít sex, něžnosti a lidské doteky s partnerkou, jen když se jim zrovna zachce, nic neslibovat, možnost poznávat i jiné ženy, je pro ně ohromně výhodné. Najdou se i dívky, kterým to vyhovuje. Mají svůj život, na nikoho se nemusí vázat, nikomu vařit a starat se. A když zatouží po mužském pevném objetí, zvednou telefon a na chvíli ho mají,“ popisuje Douchová, ale dodává, že v drtivém případě jsou to právě ženy, které nezávazný vztah neustojí a zamilují se.
Jak poznat toho pravéhoŠest signálů těla, gest a mimiky, které prozradí, že máte toho pravého  (Ilustrační snímek) |
„Začnou si dělat na chlapa větší nároky, žárlit, a když pak náhodou někde potkají svého „kamaráda s výhodami“ s jinou ženou, uvědomí si, že to bolí.“
Nezávazný vztah může být fajn jen v případě, že se sejdou dva lidé, kteří se nacházejí v období, kdy mají oba jasno, že vztah se vším všudy opravdu nechtějí, ale zároveň jim přirozeně chybí občasná přítomnost druhého pohlaví. V opačném případě nezávazné vztahy podle psycholožky spějí spíš k problémům a zlomeným srdcím.
Jak najít toho pravého
„Nemyslím si, že se dají přesně stanovit fakta, která by měli mladí lidé vědět, než vstoupí s druhým do partnerství,“ tvrdí Douchová. Holky a kluci, kteří prožívají své první vztahy a lásky, se podle ní teprve učí poznávat sebe samé a jejich partneři jsou pro ně „pomocníky“.
Jak se říká, „láska je slepá“, a tak často do partnerství vstoupí i lidé, kteří po fázi zamilovanosti, kdy se sebe nemohli nabažit, „vystřízliví“ a zpětně nechápou, jak mohli být ve vztahu s člověkem, se kterým si vlastně vůbec nerozumí. „Právě tyhle zkušenosti nám pomáhají k tomu, abychom zjistili, co od druhého očekáváme, a co ve vztahu chceme a co ne. Až pak si můžeme začít tvořit v hlavě jasnější a jasnější konstrukt toho pravého a taky si vybudovat schopnost rychleji poznat, jestli s dotyčným má cenu do partnerství vstoupit nebo ne,“ objasňuje Kamila Douchová.
Podle odborníků nejde nikdy na sto procent poznat, že jsme našli „toho pravého“. I po letech společného soužití, kdy si lidé myslí, že ho na druhém už nemůže nic překvapit, můžou přijít nepříjemná zjištění a vztah se může rozpadnout.
Nejméně střízlivě dokážeme partnera odhadnout v době zamilovanosti, kdy za nás pracují spíše hormony než mozek. Teprve po skončení této fáze vztahu lze poznat, jestli člověk, s nímž jsem, je pro můj budoucí život ten vhodný. Vidíme, jak reaguje v různých situacích, a víme už, jaké reakce od něj můžeme očekávat.
„Říká se, že po dvou letech vztahu nastává první opravdová partnerská krize. Je to období, kdy se prvotní zamilovanost vytratí, a partneři už na sebe koukají s čistou hlavou,“ říká Kamila Douchová a dodává, že když partneři krizi ustojí, vztah má pevný základ a také budoucnost.
