„Už nevím přesně, kolik tetování mám. Poprvé jsem se nechala potetovat v šestnácti letech a od té doby už jsem byla v tatérském studiu tolikrát, že se to nedá zapamatovat. Lidé mi občas říkají chodící omalovánka a takové přirovnání se mi vlastně líbí,“ svěřila se žena pro Dailystar.
Od puberty toužila být jiná a jedinečná. Vyrůstala v domě na okraji lesa a chyběli jí přátelé a ruch velkoměsta. V dospělosti se tak odstěhovala do města na okraji pobřeží. „Užívám si ten dokonalý zvuk vln narážejících na pobřeží. Miluji surfování a jsem obklopena přáteli, kteří mi jsou ve všem velkou oporou. Říkají mi ještěrka, protože mám podobný jazyk,“ pokračovala.
Každé tetování na jejím těle je vzpomínkou na nějakou událost. Zaznamenává tak krásné, ale i ty méně příjemné vzpomínky. Je to pro ni i určitá forma terapie. Jak sama říká, během tetování pociťuje bolest, která jí pomáhá zbavit se všech negativních myšlenek.
„Dnes už své tělo miluji. Dřív jsem ho tolik ráda neměla. Přiznávám, že dílo přírody to ale není,“ dodala. Nechala si totiž několikrát i zvětšit poprsí pomocí silikonových implantátů.
