Skupina známá zejména díky akci, při níž se před třemi lety napojila simulovaným atomovým výbuchem do vysílání celoplošné televize, tak prý chce upozornit na to, jak jednoduché je zneužít soukromé informace o každém člověku. Svůj nový projekt nazvali Občan K. a ve středu ho představili v Praze. Své zkušenosti ze života s cizí identitou dokumentují a plánují z nich vytvořit film.
Lidové noviny bez uvedení zdroje popisují, jak 12 lidí falešnou identitu údajně získalo. Vyfotografovali se a snímky pak upravili takzvaným morphingem - na počítači se ze dvou tváří vytvoří obličej jeden, na němž jsou ale rozeznatelné rysy obou původních podob. Protože při pořízení občanského průkazu stačí donést úředníkům již hotovou fotografii, nápad jim prošel. Navíc každý z nich zažádal o občanský průkaz na jméno svého kolegy. Po šest měsíců pak žili pod cizí identitou.
"O celé události jsme se dozvěděli právě až od novinářů. Takže do té doby jsme žádné kroky nekonali. Po upozornění jsme ale samozřejmě informovali místně příslušné oddělení, které se tím bude zabýva," uvedla mluvčí pražské policie Eva Kropáčová.
Skupina Ztohoven je svými intervencemi do veřejného prostoru známá. Jejich akci Mediální realita, při níž se napojili do televizního vysílání, někteří chválili, ale našli se i lidé, kteří prý měli ze sledování výbuchu strach. Celou dobu přitom bylo z obrazovky zřejmé, že jde o záznam. Za svoje dílo skupina dostala cenu od Národní galerie v Praze, ale také se dostala do konfliktu se zákonem - poškozená se cítila televize, do jejíhož programu vstoupili.
Odvolací soud nakonec čin vyhodnotil jako přestupek, příslušný městský úřad ale zamítl i to a Ztohoven nedostali žádný trest. U soudu se probíraly i pozměněné figurky na semaforech v Praze, které se jednoho dne díky zásahu člena Ztohoven změnily z běžných panáčků v postavičky v komických situacích.
Naposledy člen skupiny v listopadu dotvořil pamětní desku na Národní třídě v Praze, která připomíná události 17. listopadu 1989. Ruce ukazující symbol vítězství doplnil plastikou s hajlujícíma rukama a s pěstmi se vztyčenými prostředníky a dílo nazval Není co slavit. Policie případ vyšetřovala jako možnou propagaci nacismu, ale nakonec v něm neshledala žádné protiprávní jednání.
