"Nejdřív přijela kriminálka a chtěla, abych se legitimoval. Občanku mi vzali. Vzápětí po mně chtěli průkaz totožnosti i obyčejní státní policisté. Ten už jsem pochopitelně neměl. A protože jsem byl drzý, tak mě srazili na zem a dali mi pouta," řekl iDNES.cz bezprostředně po svém propuštění Roman Týc.
Dodal, že si ani nevyslechl žádné obvinění. Má pocit, že jej muži zákona chtěli jen vyděsit. "Ještě pořád jsem roztřesený," svěřil se Týc.
Policie odpoledne odvezla z expozice výtvarné skupiny Ztohoven vystavené občanské průkazy všech jejích 12 členů. Důvodem je to, že fotografie na dokladech vznikly na počítači takzvaným morphingem - spojením dvou tváří v obličej jeden, na němž jsou rozeznatelné rysy obou původních podob.
Projekt Občan K.O výstavu skupiny Ztohoven se zajímá policie |
Skupina Ztohoven, proslavená třeba akcí, při níž se před třemi lety napojila simulovaným atomovým výbuchem do vysílání celoplošné televize, nazvala svůj nový projekt Občan K. Chce prý upozornit na to, jak jednoduché je zneužít soukromé informace o každém člověku. Občanské průkazy jsou součástí vystaveného díla.
Policisté vyrazili do Králodvorské ulice v centru Prahy poté, co se o akci dozvěděli z médií. Měli podezření ze spáchání trestného činu poškození cizích práv.
Lidové noviny ve čtvrtek napsaly, že členové skupiny si nechali úředně změnit identitu a s falešnými občanskými průkazy volili v květnových parlamentních volbách, někteří se i oženili. Deník bez uvedení zdroje také popsal, jak falešnou identitu získali. Vyfotografovali se a snímky pak upravili zmiňovaným morphingem.
Protože při pořízení občanského průkazu stačí donést úředníkům již hotovou fotografii, nápad jim prošel. Navíc každý z nich zažádal o občanský průkaz na jméno svého kolegy. Po šest měsíců pak prý žili pod cizí identitou.
Občanské průkazy jsou na výstavě zality do plexiskla, které tvoří součást kovového válce s manifestem skupiny. Policie bude nyní zjišťovat, jestli to jsou padělky.
Skupina Ztohoven je svými intervencemi do veřejného prostoru známá. Jejich akci Mediální realita, při níž se napojili do televizního vysílání, někteří chválili, ale našli se i lidé, které výbuch vylekal. Skupina dostala za dílo cenu od Národní galerie v Praze, ale také se dostala do konfliktu se zákonem - poškozená se cítila televize, do jejíhož programu vstoupili.
Odvolací soud nakonec čin vyhodnotil jako přestupek, příslušný městský úřad ale zamítl i to a Ztohoven nedostali žádný trest.
U soudu se probíraly i pozměněné figurky na semaforech v Praze, které se jednoho dne díky zásahu člena Ztohoven změnily z běžných panáčků v postavičky v komických situacích.
V listopadu jeden z členů dotvořil pamětní desku na Národní třídě v Praze, která připomíná události 17. listopadu 1989. Ruce ukazující symbol vítězství doplnil plastikou s hajlujícíma rukama a s pěstmi se vztyčenými prostředníky a dílo nazval Není co slavit. Policie případ vyšetřovala jako možnou propagaci nacismu, ale nakonec v něm neshledala žádné protiprávní jednání.
