Lidové noviny (LN) se od počátku věnovaly hlavně zahraniční politice a kultuře. Jako první u nás uveřejňovaly politickou karikaturu. Zakladatelem byl novinář a politik Adolf Stránský. Postupem času se list specializoval na politiku, ekonomiku, kulturu, vědu a vzdělání. Vyhledáván byl pro erudované komentáře, názory předních osobností z domova i ze světa a také pro své kvalitní přílohy.
Právě jako příloha LN začal na konci roku 1996 vycházet pravidelný páteční magazín, nejdříve jako Magazín Lidových novin a později jako Pátek LN. V roce 2001 se LN poprvé objevily celé v barvě.
Lidové noviny mají od roku 2000 svou internetovou verzi na adrese www.lidovky.cz,. Tam se po ukončení vydávání tištěné podoby rozšířilo publikování autorských příspěvků, zejména o názorové texty.
Do okruhu přispěvatelů a redaktorů Lidových novin v minulosti patřili například Karel Čapek, Josef Čapek, Eduard Bass, Karel Poláček, Edvard Valenta, Rudolf Těsnohlídek, Jiří Mahen či Václav Řezáč.
V prvním období své existence byly LN vnímány jako hradní tisk a sloužily především T. G. Masarykovi a Edvardu Benešovi. Během druhé světové války byly LN pod říšskou správou. 17. dubna 1945 bylo jejich vydávání zastaveno, stejně tak jako všech novin, které sloužily okupantům.
Od konce května roku 1945 pak vycházely jako Svobodné noviny. V únoru 1948 se název opět vrátil zpět na Lidové noviny, a tím začala nesvoboda pod komunistickým dohledem. Jan Drda nadělal svým hospodařením milionové dluhy, a proto roku 1952 vydávání novin skončilo.
První „oficiální“ číslo samizdatových LN vyšlo pod vedením Jiřího Rumla v lednu 1988 jako měsíčník, předchozí číslo nicméně vyšlo už na podzim 1987. V lednu 1990 se začínají LN objevovat již dvakrát týdně a 2. dubna 1990 vychází první obnovené deníkové číslo. Roku 1993 bylo 51 procent akcií prodáno nizozemské společnosti Ringier Taurus.
V září 1998 získal většinový podíl v LN společnost Pressinvest, kterou vlastní německá vydavatelská firma Rheinisch-Bergische Verlagsgesellschaft mbH (RBVG). V červnu 2013 oznámila koupi mediální skupiny MAFRA, kam spadají mimo jiné i LN, společnost Agrofert Andreje Babiše. V září 2023 převzala mediální skupinu MAFRA investiční skupina Kaprain.