Informace o některých incidentech přinesly v květnu 1924 Lidové noviny. V prvním pořadí zmiňují finále turnaje v ragby mezi Spojenými státy a Francií.
„Události, jež se zběhly, se žádnému z účastníků brzy nevytratí z hlavy a každý z cizinců, zvláště anglicky mluvících, dlouho setrvá v takovém mínění o francouzském sportovním obecenstvu. Obecenstvo vypískalo americký prapor a bouřlivým potleskem a voláním schvalovalo každý úraz, který potkal amerického hráče. Olympijská ostuda je tím větší, čím je neoprávněnější. Všechny francouzské listy a s nimi jistě každý nestranný divák tvrdí, že neviděl dosud ukázněnějšího mužstva na ragbyovém hřišti nad Ameriku. Po celou dobu svého pobytu v Evropě se hráči nedotkli lihových nápojů a na hřiště vstoupili jako vzory mužné síly. Místo toho, aby každý z diváků před nimi smekl klobouk, provázel je hvízdot.“
Spojené státy nakonec finálový zápas v ragby na pařížské olympiádě vyhrály, a to navzdory nepřízni domácích diváků. Český novinář ale zaznamenal ještě jeden incident. Ten se týkal olympijského maratonu a byl také protiamerický a mnohem vážnější.
„Nejtrapnějším případem zůstane událost z maratonské tribuny tribuny lepšího obecenstva. Deset amerických studentů v bílých oblecích volalo po svém domácím způsobu povzbudivá hesla svým kamarádům na hřišti. A tu náhle jedním francouzským divákem byl student William Nelson udeřen zezadu holí po hlavě tak silně, že ztratil vědomí. Na to došlo k bitce, ve které byl ještě jeden student zraněn. A pak byl konec a obecenstvo vypískalo americkou hymnu, že prostě nebylo ji slyšet. Student byl dopraven do nemocnice, kde zůstane asi celý týden. Sekretář francouzského olympijského komité požádal americké studenty o prominutí.“
