Bratislava, kouzelnými uličkami starého města

Rozdělením Československa jako by se Bratislava výrazně vzdálila, byť stále leží jen pár desítek minut jízdy autem od české hranice. Češi, kteří na hlavní slovenské město zcela "zapomněli", ovšem dělají velkou chybu.

Historické centrum Bratislavy se v posledních letech výrazně změnilo k lepšímu. Historické budovy mají opravený kabát, celé centrum září novotou… A ulice Starého Města jsou turisty mnohem více zaplněné než dříve. Přinášíme vám pár tipů, na co byste neměli při návštěvě historického jádra města na "krásném modrém" Dunaji zapomenout.

Osud jako svatý Vít

Procházku historickým jádrem můžeme začít u katedrály svatého Martina. Stojí kousek od nájezdu na moderní Nový most s charakteristickým "létajícím talířem".

Chrám nemůžete přehlédnout. Je to nejvyšší stavba nejen ve Starém Městě, ale v celé Bratislavě. Její věž se tyčí do výše 85 metrů. Jde o jeden z nejvýznamnějších církevních objektů na celém Slovensku.

Bratislava - Katedrála svatého Martina

Svatomartinský chrám má podobný osud jako katedrála svatého Víta v Praze, také se dokončoval několik století. S jeho stavbou se začalo už ve 13. století a vysvěcen byl v polovině 15. století. Ale například barokní kaplička kostela byla postavena až v první polovině 18. století. Dnešní podoba pochází až z roku 1849.

Katedrála byla postavena na místě bývalého hřbitova, pohřbívalo se zde až do 19. století. V tmavých katakombách jsou pochováni šlechtici, významné církevní osobnosti a také Jozef Ignác Bajza - autor prvního slovenského románu. Katedrála slouží významným společenským událostem až do současnosti.

Vzhůru do uliček

U katedrály svatého Martina začíná bratislavské Staré Město. Není nijak rozlehlé, pohodlnou chůzí si historické jádro prohlédnete za pár hodin. Od chrámu se můžete vydat třeba Kapitulskou ulicí, typickou starodávnou úzkou uličkou. Vznikla už počátkem 13. století. Některé domy jsou zdobené historickými freskami. Mnohdy jsou jen s obtížemi vidět, protože uličky Starého Města obsadily stolečky a obří deštníky spousty kaváren a restaurací.

 Kousek od Kapitulské ulice je Michalská brána s věží, jediná zachovaná brána středověkého městského opevnění. Vznikla v druhé polovině 13. století. Na zemi pod Michalskou bránou je jedna turistická atrakce: šipky na všechny strany ukazují, jak daleko je to odsud do jiných světových metropolí.

Paláce dávných celebrit

Vydáte-li se od Michalské brány nazpátek Michalskou ulicí a necháte po pravé straně katedrálu svatého Martina, dojdete do Panské ulice, jedné z nejvýznamnějších ve Starém Městě. Panská ulice vznikla hned za městskými branami, před kterými byl hluboký vodní příkop.

Bratislava - Čumil

Je to opravdu ulice pánů - šlechtici, grófové a další tehdejší celebrity si zde nechali vystavět své paláce. Z mnohých můžeme jmenovat např. Pálffyho palác či Keglevičův palác...

Na konci Panské ulici, kde se kříží Rybářská brána s Laurinskou ulicí, můžete zakopnout o bronzovou postavičku Čumila, který "vylézá" z kanálu. Autorem této sochy - nejspíš nejfotografovanějšího Bratislavana - je akademický malíř Viktor Hulík. Plastika zdobí bratislavské korzo už desátým rokem.

Skutečné srdce města

Dáte-li se od Čumila doleva po ulici Rybářská brána, dojdete po pár krocích na Hlavní náměstí, skutečné srdce Bratislavy. Najdete zde například Maxmiliánovu fontánu, několik paláců, ale především Starou radnici - nejstarší radnici na Slovensku. Její vznik sahá do konce 13. století, ovšem z této doby se zachovala pouze nárožní věž.

Od roku 1868 je Stará radnice sídlem Městského muzea, nejstaršího muzea s nepřetržitým provozem na Slovensku, které mapuje historii Bratislavy.

Hlavní náměstí má vynikající atmosféru a svůj vlastní život. Uprostřed postávají stánkaři se suvenýry, stále se tu "vyměňují" turisté, kteří fotografují památky nebo popíjejí kávu v příjemném podniku. Občas se s nějakým turistou dá do řeči bratislavský rodák...

Bratislava - Hlavní náměstí s kašnou a radnicí

Bratislava - Nový most

Bratislava - Bratislavské korzo

Oblíbená promenáda

Procházka po historickém jádru města pak může pokračovat ke Slovenskému národnímu divadlu. Stačí se vrátit do Rybářské brány a jít rovně, dokud se neotevře pohled na neorenesanční divadlo. Jeho architekty jsou slavní vídeňští mistři Fellner a Helmer, kteří se zapsali například i do historie Karlových Varů, kde vybudovali několik významných staveb, včetně tamního divadla.

Kuriozitou je, že ve Slovenském národním divadle se zprvu hrálo většinou česky. Až v roce 1921 nastoupili do divadla první slovenští herci a postupně se začal zvyšovat počet slovenských premiér.

Slovenské národní divadlo v Bratislavě

Od divadla vede nádherná živá promenáda - Hviezdoslavovo náměstí. Původně zde bylo jedno z dunajských ramen, přístav a rybářské domy. Marie Terezie ovšem nařídila zbourat městské hradby, a tak začalo v druhé polovině 18. století vznikat náměstí.

Jeho součástí se později staly stromové aleje a časem zde vyrostly i honosné budovy, jako je hotel Carlton nebo Pálffyho palác. Bratislavané si to tu rychle oblíbili a chodili sem na procházky. Chodí dodnes. Nejen na procházky, ale třeba na posezení s přáteli nebo o samotě s knihou.

Hviezdoslavovo náměstí končí nedaleko od výchozího bodu procházky u katedrály svatého Martina.

Nejkrásnější výhledy

Ze Starého Města se tu a tam mezi domy otevře pohled na Bratislavský hrad, hlavní symbol města na Dunaji. Se čtyřmi věžičkami vypadá jako převrácený stůl.

Výšina nad řekou byla osídlena už čtyři až dva tisíce let před naším letopočtem. Intenzivnější osídlení ovšem měli na svědomí Keltové, kteří si zde vybudovali opidum. Kelty pak vystřídali Slované, v 9. století zde vzniklo velkomoravské hradiště. A stavělo se dál.

Ve třináctém století zde vyrostl románský hrad, jehož podoba vydržela až do gotické přestavby v 15. století. Svou typickou čtyřvěžovou podobu dostal v sedmnáctém století. Posledním, kdo stihl hrad výrazně upravit, byla Marie Terezie, která z vojenské pevnosti udělala přepychové sídlo.

Začátkem 19. století vypukl na hradě ničivý požár, který se přenesl až do podhradí. Trvalo sto padesát let, než se s ruinami hradu začalo něco dít. Z popudu předního slovenského malíře Janka Alexyho se v roce 1955 začalo s obnovou celého hradního areálu. Nejvýznamnější etapa rekonstrukce skončila v roce 1968, kdy byl dokončen hradní palác.

V současnosti sídlí na hradě Historické muzeum, jedno z nejvýznamnějších a zároveň největších slovenských muzeí. Ve svých fondech uchovává téměř 250 tisíc předmětů, které dokumentují historii Slovenska od středověku po současnost.

A budete-li si prohlížet historickou výstavu, obětujte ještě chvilku a z třetího patra paláce se vydejte do Korunní věže. Je odsud jeden z nejkrásnějších výhledů na Bratislavu a okolí.