„Značka Lidové noviny je pro nás velkým závazkem nejen ve vztahu k slavné minulosti listu, ale především vůči našim dnešním čtenářům. Ti patří k nejloajálnějším a zároveň nejnáročnějším na trhu,“ uvedl ředitel redakce Veselin Vačkov.
„Speciální příloha v deníku a mimořádná sekce na webu jsou naším poděkováním právě jim,“ dodal Vačkov.
V sobotu 16. prosince 2023, tedy přesně v den výročí, vyjdou Lidové noviny s rozsáhlou speciální přílohou věnovanou mužům a ženám pera, kteří tvořili noviny v dobách jejich největšího rozmachu i během tragických dějinných zvratů.
Web Lidovky.cz zase čtenáře překvapí zajímavou dočasnou grafikou záhlaví inspirovanou historicky prvním logem Lidových novin. Zároveň nabízí novou unikátní sekci věnovanou osobnostem Lidových novin.
Zakladatelem Lidových novin byl Adolf Stránský v roce 1893, prvním šéfredaktorem Emil Čermák. Nejslavnější éra listu je spojena s obdobím meziválečného Československa, kdy vycházel už v Praze. Rozšiřovala se redakce a přicházeli noví spolupracovníci – mezi nimi takové literární osobnosti jako Karel Čapek, Josef Čapek, Eduard Bass, Karel Poláček, Rudolf Těsnohlídek nebo prezidenti Tomáš Garrigue Masaryk a Edvard Beneš.
Nacisté Lidové noviny cenzurovali a komunisté je zrušili úplně. Na konci osmdesátých let minulého století je ale znovuobnovila skupina disidentů. S počátky novodobých Lidových novin jsou spojeni lidé jako Jiří Ruml, Václav Havel či Jiří Dienstbier.
Lidové noviny slaví. Před třiceti lety začaly opět vycházet jako deník |
V současnosti jsou Lidové noviny vyhledávány čtenáři pro své původní zprávy a investigativní kauzy z politiky a ekonomiky, erudované komentáře a názory předních osobností z domova i ze světa. Vysokou prestiž mají také kulturní rubrika a pravidelné přílohy, jako například Orientace, Akademie, Medicína a věda, Nemovitosti a magazíny Pátek LN a Esprit.
