Program začal samozřejmě už odpoledne, když na hlavní pódium pod Slezskoostravským hradem přitáhla početné zástupy svých věrných Vypsaná fixa, z domácích kapel svého ranku a generace rozhodně nejsympatičtější.
Už jsme doma
Vypsaná fixa
Na "Czech Stage" zase vystřihli standardně kvalitní set jedni z nositelů toho, čemu se v 90. letech v západní Evropě pochvalně říkalo "czech sound", totiž Už jsme doma.
Co by bylo kdyby
Táž "Česká scéna" ovšem po zbytek dne patřila téměř zcela Moravě: folklorním inspiracím Fleretu s nezničitelnou Jarmilou Šulákovou, lidovkovému inovátorovi Tomáši Kočkovi a jeho Orchestru a ve finále v současnosti asi jediným autentickým pokračovatelům vpravdě legendárního Dunaje, česko-moravsko-rakouskému triu Boo.
Fleret & Jarmila Šuláková
Tomáš Kočko & Orchestr
Velké pódium na Černé louce hostilo vpodvečer ostravskou veteránku Věru Špinarovou. Ačkoli její kapela nepřeskočila tancovačkově-bigbítovou laťku, zpěvačka, kterou nejspíš většina návštěvníků znala leda tak z nějakého televizního retro-pořadu, se představila ve velmi dobré formě včetně vytleskaného přídavkového velehitu z filmu Tenkrát na západě. Bůhví, kým Špinarová se svým hlasem mohla být, nenarodit se ve špatnou dobu na špatném místě...
Věra Špinarová
La-33
Poté, co se nad Ostravou během zčásti propršeného bloku Věry Špinarové rozklenula hned dvojitá duha, zahájilo hlavní pódium svou hvězdnou jízdu početnou kolumbijskou partou LA-33. Ta svou horkou salsu a další latino-rytmy míchala ze zjevně velmi autentických přísad, ale k v programové brožuře traktovanému označení "Nejlepší party kapela světa" jí přece jen trochu chybělo.
Dikanda
Daniel Benjamin
Talentovaný čertík z krabičky
Během hodinové přestavby se už pod stejnou scénu začaly stahovat tisíce těch, kteří chtěli být co nejvíc nablízku ze světového hlediska rozhodně největší hvězdě dne, britskému pop-jazzmanovi Jamiemu Cullumovi.
Den první: Vážná hudba pro tisíce lidíCo se dělo na festivalu Colours of Ostrava 2009 ve čtvrtek |
Jestliže předchozího večera Michael Nyman Band i Tata Bojs s Ahn Triem potěšili tím, že "jen seděli a hráli", Jamie Cullum byl, jak se dalo očekávat, pravý opak.
Jamie hraje první píseň
S pivem nastoupil, pivo vyžadoval
"Pročpak si ten chlapec nesedne?", mohl se ptát neznalý spolu s cimrmanology. "Je to neposeda," zněla správná odpověď. Ovšem neposeda mimořádně talentovaný, který má svou show skvěle vypodloženu hráčskou i pěveckou jistotou a pevnou kostrou výborné doprovodné kapely.
Tajemství světového úspěchu Jamieho Culluma se na jeho vystoupení na Colours předestřelo v jasných...no ano, barvách. Starší publikum, které jej pasovalo na vtělení Franka Sinatry, dostává na klasické americké songy (jeho verze sinatrovky I Get A Kick Out Of You byla svým neomylným swingem úchvatná).
Pod neposedou dokonce ujela stolička
Pryč s tou kravatou
Umí ale potěšit i rockery (neméně vynikající Hendrixova The Wind Cries Mary) a mladé holky se nacházejí - a už od prvních taktů aplaudují - v jeho vlastní Twentysomething i cituplných ploužácích a jazz daleko přesahujících vypjatě melodických písních typu Photograph.
Cullum působí jako "kluk odvedle", se kterým šijí všichni čerti. Pobíhá po pódiu, hraje vestoje, leze po klavíru i pod něj, bubnuje na jeho desky i struny, když během přebíhání zakopne o židličku, popadne ji a jejíma nohama přejede klaviaturu jakoby nic. A má vlastně i smysl pro citlivý humor, když vystřihne Thriller "vímeodkohoavímeproč".
Díky, Ostravo!!!
Po koncertě se objevil i mezi diváky
Jestliže dosud Cullum byl pro naše posluchače spíš velkou neznámou a nadšeně o něm mluvili hlavně lidé, sledující hudební scénu do hloubky, lze předpokládat, že počínaje pátkem 10. července 2009 je tenhle "už" skoro třicátník i v Česku všeobecně známou popovou hvězdou. Uvidíme, jak se to odrazí na úspěchu jeho na podzim chystaného nového alba, které ukázkami avizoval.
A teď tanec!
Pokročilá večerní hodina vybízela zejména tancechtivé a dramaturgie jim vyšla vstříc. Rozehřát se mohli na skvělé Speed Caravan, která tradiční alžírskou hudbu podložila počítačovými beaty. Bleskurychlý frontman s arabskou loutnou oud přitom chvílemi působil jako Hendrixův blíženec z druhého konce světa i letopočtu. Večer pak pro většinu návštěvníků uzavřeli Asian Dub Foundation, domácímu publiku už dobře známí.
Speed Caravan
Asian Dub Foundation
Sobota je pro každý festival, tedy i pro Colours, obvykle tím nejbohatším dnem. Přijdou si na své fanoušci legend (Jon Anderson, ex-Yes), psychedelického rocku (Mercury Rev), taneční muziky (Morcheeba, Stereo MC´s), world music (Seun Kuti) i folku (Jaromír Nohavica). Nad Ostravou se sice honí mraky, ale neprší.
