O Marhoulův snímek natočený podle stejnojmenného románu Jerzyho Kosińského byl velký zájem. Před sálem Sala Darsena těsně přiléhajícím k hlavnímu Sala Grande byla už hodinu před promítáním fronta. Tvořili ji novináři, kteří se před projekcí zavázali, že před úterním oficiálním uvedením nebudou film hodnotit, i akreditovaní festivaloví pracovníci a hosté. Sál s kapacitou 1 500 sedadel se zaplnil téměř do posledního místa.
Fotogalerie |
Nabarvené ptáče patří k divácky náročným filmům. Příběh z druhé světové války trvá dvě hodiny a 49 minut, z toho se v něm mluví devět minut a neobsahuje žádnou filmovou hudbu. „Tohle nedám,“ gestikulovala po jedné z mnoha drsných scén jedna z divaček. Většina přítomných však při závěrečných titulcích tleskala, referoval zpravodaj ČTK.
Marhoulův snímek na festivalu zastupuje i světoznámý herec švédského původu Stellan Skarsgard, čerstvě nominovaný na televizní cenu Emmy za výkon v minisérii Černobyl. V české soutěžní novince hraje úlohu Hanse. Nejen o přepisu předlohy Jerzyho Kosińského, kde s ním hrají Harvey Keitel, Barry Pepper, Julian Sands či Udo Kier, mluvil Skarsgard ve festivalovém rozhovoru pro Variety.
„Projekt Nabarvené ptáče vznikal možná ještě déle, než si myslíte,“ vysvětlil listu Skarsgard. „Václav Marhoul mi zavolal před devíti lety, když získal práva, řekl mi o svých plánech a já okamžitě věděl, že se chci stát jejich součástí. Financování bylo velmi obtížné, ostatně v současné době je těžké financovat jakýkoli film, natož tak ambiciózní a riskantní příběh jako Nabarvené ptáče. Takže jsem šťastný, že se natočil a že se ukazuje, že to stálo za to,“ řekl Skarsgard o filmu, jehož veřejná projekce čeká Benátky v úterý večer.
Herec pro Variety také zavzpomínal, jak ještě za totalitního Československa točil v Bratislavě životopisný seriál o Strindbergovi. „Pamatuji si, že ačkoliv jsem nikdy nebyl velkým fanouškem McDonald’s, tenkrát jsem se nemohl dočkat, až dotočíme a půjdu právě k McDonald’s! Ale od té doby se země změnila k lepšímu,“ zdůraznil.
Ohledně natáčení Černobylu zmínil Skarsgard setkání s herečkou Emily Watsonovou, s níž točil už snímek Larse von Triera Prolomit vlny. „V obou případech jsme se při práci dobře bavili, jen při první společné scéně po pětadvaceti letech jsme se trochu začervenali, když jsme si vzpomněli na postavy, které jsme hráli u von Triera.“
Na otázku, zda po tíživých příbězích jako Nabarvené ptáče a Černobyl netouží po lehčích látkách typu Mamma Mia!, herec odvětil: „Nedovedu si představit, že Caravaggio plakal, když maloval Jana Křtitele. Dokonce mám podezření, že v tom nacházel velkou radost. Jako já, když pracuji se zajímavými lidmi.“
Bez angličtiny
Ačkoli v Marhoulově díle hrají mezinárodní hvězdy, anglicky nemluví.
„Od samého začátku jsem byl přesvědčen, že angličtina by v Nabarveném ptáčeti zcela zničila jakoukoli autentičnost. Sám Kosiński v předmluvě knihy uvádí, že příběh se odehrává kdesi ve východní Evropě, kde lidé mluví zvláštním dialektem. Proto jsem se rozhodl použít jakési slovanské esperanto, uměle vytvořený jazyk,“ vyložil Marhoul.
Ale měl ještě jeden důvod: nepřál si, aby se jakýkoli skutečný slovanský národ východní Evropy cítil s krutým příběhem spojován.
