Na filmovém festivalu v Karlových Varech, který dnes končí, jste členkou hlavní poroty. Jaké byly vaše povinnosti?
Chodit na projekce a udělit pět cen.
Soutěžních filmů bylo šestnáct. Stihla jste vidět i nějaké nesoutěžní?
Jen jeden - Elephanta od režiséra Guse Van Santa. Více filmů by se stihnout dalo, ale už takhle člověk přechází z jednoho filmu do druhýho a nemá čas je v sobě nechat doznít.
Často v zahraničních filmech hrajete...
Teď jsem dokončila německo-holandský film SuperTex, který bude mít premiéru v říjnu. Na další natáčení zůstávám v Česku - rok práce zabere film Bohdana Slámy s pracovním názvem Štěstí.
Měla jste někdy problémy s jazykem?
Ne. V Německu předstírám, že mluvím německy. Ve skutečnosti se to naučím foneticky, ale oni jsou tak hodní, že mi pořád nějaký role dávají. V Karlových Varech jsem se seznámila s francouzskou herečkou Sylvií Testudovou. Vyprávěla mi, že ze začátku začínala v Německu stejně, později se němčinu jako projev úcty naučila. To jsem já ještě nestihla.
V MF Dnes nedávno probíhala anketa o nejlepší český film uplynulého desetiletí. Který by zvítězil u vás?
Můžu říct Jízda? Tak Jízda.
V brněnském HaDivadle jste si zahrála v představení Deadwood, v Praze v Divadle Na zábradlí v Baladě o vídeňském řízku. Nechystáte se počet divadelních rolí rozšířit?
Ano, ano, ano. Já jsem po divadle netoužila, ale velmi mě okouzlilo. Poznala jsem, jaká je to radost. Práce u filmu není tolik o fantazii, ale o disciplíně a koncentraci. To je divadlo taky, ale člověk tam i vyvádí.
Co vás v poslední době v divadle zaujalo?
Pan Kolpert v Divadle Na zábradlí, Top Dogs v HaDivadle. A Kouzelná flétna v Dejvicích, tu mohu doporučit, je to moc krásný a legrační. A mrzelo mě, že mi utekla Bouda.
Léto je nabité hudebními festivaly. Jaké jméno by vás dokázalo zlákat?
Rozhodně kapela Vanessa. Pravidelně vystupovala na festivalu v Sušici, kde mám i speciální funkci, slosování tomboly. Já a profesor dr. Šírek, místní guru.
Máte teď rozečtenou nějakou knížku?
Zazi v metru od Raymonda Queneaua. Chtěla jsem si ji přečíst už proto, že mi tak říkal táta: Zazi v metru...
|
Aňa Geislerová (1976) |
| Jedna z nejpopulárnějších a nejvýraznějším českých hereček posledních let. Kariéru zahájila jako fotomodelka, ale po prvních zkušenostech s účinkováním ve filmu se začala věnovat herectví. Před kamerou ztvárnila více než dvě desítky filmových a televizních rolí, mezi nimiž nejčastěji figurují postavy osudových, nekonvenčních a svobodomyslných dívek. První velký úspěch slavila ve snímku Requiem pro panenku (1991), s úlohou stopařky z filmu Jízda (1994) se zúčastnila v Ženevě soutěže o titul Hvězda zítřka (1995) a za roli v Návratu idiota (1999) získala Českého lva. |
