Akademický senát viní děkana Zdeňka Holého z nedemokratických postupů, jeho zastánci naopak tvrdí, že chtěl školu vrátit k její profesní podstatě, rozbité jeho předchůdcem. Na rozdíl od známých filmařů včetně uznávaných pedagogů školy se členové senátu nechtějí ke sporu vyjadřovat.
Podle informací iDNES.cz se minulého jednání na FAMU zúčastnil i rektor AMU. Ze schůzky vzešly tři možné další scénáře. Buď akademický senát svůj návrh na odvolání děkana oficiálně podá, nebo přijme půlroční odklad, nebo dobrovolně rezignují jak děkan, tak senát. Páteční jednání skončilo u původní verze: v pondělí hodlá akademický senát hlasovat o děkanově odvolání.
Do sporu se zapojili i studenti, Podepisují výzvu, v níž žádají senátory i děkana, aby vzájemně respektovali své pravomoci a mandát vzešlý z řádného zvolení. Senátu pak vzkazují, aby při projednávání návrhu na odvolání děkana přihlédl k tomu, že jde o krajní řešení, jež by mělo být opřeno o konkrétně pojmenované prohřešky, a že „nezanedbatelná část akademické obce FAMU považuje návrh za unáhlený, konkrétními argumenty nedostatečně vybavený a v takové podobě s ním nesouhlasí“. Podle studentů může tento krok „prohloubit stávající nenávist uvnitř akademické obce a rozvrátit FAMU“
Do kauzy se vložili další známí tvůrci. „Na katedře režie působí mezi kmenovými pedagogy jediný profesor. Vedoucími pedagogy jsou magistři bez habilitace, bez doktorandské aprobace a především bez uměleckého kreditu. FAMU přitom není soukromá škola a Národní akreditační ústav pro vysoké školství by toho měl povšimnout,“ napsal ústavu režisér Jiří Svoboda.
„Program nového děkana musel být trnem v oku všem pedagogům, kteří na škole jen parazitují a vlastní praxí nejsou schopní dosáhnout uměleckého kreditu, ba mnohdy nejsou schopni ani teoreticko-praktickou kvalitou získat kvalifikaci, která je požadována pro vysokoškolského učitele,“ dodává režisér, jenž na škole přestal učit spolu s jinými uznávanými tvůrci právě za minulé éry.
„Tytéž parazitní proudy usilují o to, aby děkan byl odvolán a nastolen znovu mátožný stav posledních patnácti let, kdy školu tak úspěšně ovládali. Nemluví ze mne ani hořkost ani touha se na školu vrátit - při současném pedagogickém složení katedry režie a divoké militantnosti některých představitelů katedry dokumentární tvorby by to pro mne nebylo ani možné,“ zdůraznil Svoboda.
Právě katedru dokumentární tvorby označila za „epicentrum rozvratu“ i režisérka Olga Sommerová. „Úhelným kamenem rozpadu kdysi vynikající školy s mezinárodní pověstí je rok 2002. Filmařina a řemeslo se staly sprostými slovy. I já jsem tehdy jako vedoucí katedry dokumentu odešla, protože nesnesu jakýkoli závan totalitárního chování,“ líčí, že katedra se stala „školou jednoho fanatického antifilmařského názoru, učilištěm nenávisti a intolerance vůči odlišným tvůrčím metodám“.
Děkan Zdeněk Holý se podle Sommerové snaží FAMU vrátit její původní smysl: „Jména členů senátu, kteří po dvou měsících ve funkci odvolávají děkana, nic neříkají. A že virus totalitní nadvlády neschopných stravuje školu zevnitř jako rakovina už patnáct let, není s podivem. Totalita je totiž nezmar.“
Sommerová tvrdí, že děkan Zdeněk Holý a katedry kamery, scenáristiky, střihu a zvuku chtějí škole podat protilék. „Pokud by děkan prohrál boj o návrat k vynikající umělecké škole, byla by to prohra budoucnosti celé české kinematografie,“ varuje Sommerová, členka umělecké rady AMU.
