Když koncem loňského roku rozjela firma Epic svůj digitální obchod s hrami, kterým chce konkurovat prakticky monopolnímu Steamu, nikdo nepředpokládal, že by se mělo něco výrazného změnit. Epic má sice díky aktuálnímu hitu Fortnite peněz na rozhazování a nabídka většího podílu ze zisku vypadala pro vývojáře rozhodně zajímavě, ale nebylo to nic, proč by měl běžný hráč opouštět dávno zajetou platformu. Ostatně kdo si dnes vzpomene například na obchod Robot Cache, který loni oznámili veteráni herního průmyslu Brian Fargo a zakladatel Atari Nolan Bushnell?
Nástupu Epic Store si nešlo nevšimnout.
„Z pohledu samotných hráčů žádnou přidanou hodnotu nevidím, takže pokud vývojáři nevsadí vše na jednu kartu a ze Steamu neodejdou, těžko čekat, že by se lidé začali houfně stěhovat,“ zafilozofoval jsem si tehdy v oznamovacím článku. Jak se nyní ukazuje, nebyl jsem daleko od pravdy. Navazování exkluzivní spolupráce s vybranými herními firmami je přesně tím esem v rukávu, které z Epic Storu udělalo konkurenci, kterou už Steam tak dlouho potřeboval.
Jak pravil Jan Neruda: „Kdo chvíli stál, stojí opodál“ a agresivní nástup Epicu zastihl Steam totálně nepřipravený. Zatímco nad „kupováním“ nových uživatelů hrami zdarma šlo ještě mávnout rukou (byť Subnautica nebo What Remains of Edith Finch jsou vynikající hry), následující „pytlačení“ ve výsostném revíru už muselo zabolet. Během krátkého času dokázal Epic pod svá křídla nahnat spoustu talentovaných vývojářů. Po hvězdách nezávislé scény, jako jsou například Team Meat (Super Meat Boy) nebo Supergiant Games (Transistor), došlo k navázání výhradní spolupráce s gigantem Ubisoft.
Nejhorší co pro PC scénu mohou hráči udělat je Metro Exodus ukrást.
Zatímco oznámení exkluzivity The Division 2 proběhlo ještě relativně v poklidu, následující „krádež“ Metra: Exodus otřásla internetem.
Metro cílí na to nejtvrdší jádro pařanů ze staré školy, které s nelibostí sleduje stále narůstající význam free 2 play battle royale her se sociální nadstavbou. Jde z velké části o konzervativní publikum, které s láskou vzpomíná na staré dobré časy a radikálním změnám se přirozeně brání (to nemá být urážkou, sám se mezi takové počítám), v nutnosti nového klienta proto nespatřují žádnou výhodu.
Steam se od roku 2009 příliš nezměnil.
A těžko se jim divit, Steam funguje víceméně spolehlivě a herní klient Epicu nenabízí nic navíc, ba naopak je osekaný na samotné minimum. Zatímco Steam má integrovaná diskusní fóra (která paradoxně nyní využívají majitelé her z Epicu), achievementy, podporu modů, sběratelské kartičky, možnost snadného sdílení obsahu, ukládání do cloudu a řadu dalších funkcí, Epic Store umí hru spustit a… a to je asi tak vše. A to k tomu ještě musí být trvale připojený k internetu. Herní klient působí slušně řečeno uspěchaně a kdyby si s jeho tvorbou dal někdo více práce, nejspíš by dnes tolik lidí nenadávalo. Jenže to nejdůležitější, tedy spouštění samotných her funguje a to je přece jen to hlavní, co od herního klienta můžeme chtít. Zbytek je již jen příjemná nadstavba. Epic je navíc venku teprve dva měsíce a autoři už se nechali slyšet, že všechny podstatné funkce časem doplní.
Half-Life 2 za instalaci nechtěného klienta rozhodně stál.
Připomeňme si rok 2004, kdy vyšel Half-Life 2, první hra, která Steam napevno vyžadovala i u příběhové části pro jednoho hráče. To byl tenkrát mazec. Spousta lidí u nás se ještě na internet dostávala pomocí modemu za stovku na hodinu, navíc byla krabicová verze hry navázaná na jeden konkrétní účet, a nebylo ji tedy možné po dohrání prodat v bazaru. Z dobové diskuse pod naší recenzí vybírám jednu typickou reakcí tehdejšího čtenáře:„Děsil jsem se toho, že 5 CD bude děsný „vopruz.“ Ha ha ha....Nakonec se ukázalo, že to bylo to nejmenší, co mě mohlo otravovat při instalaci. Když už jsem vypisoval padesátý formulář, prozradil pomalu přístup k bankovnímu kontu a neustále čekal až komp, resp. Steam dokončí nějaké šílené operace, tak jsem mel 100 chutí celou instalaci zrušit! Možná to nezabralo 2,5 hodiny, ale každopádně to byl časový rekord, jako ještě nikdy předtím. Nechutné.“
Kdy jste si naposledy upirátili hru? Díky Steamu už je hraní tak levnou záležitostí, že to postrádá smysl.
A dnes? Dnes se lidé vztekají, že si někdo vůbec dovolí Steam nepoužít. Jeho aplikace přitom vypadá, že se na ni roky nesáhlo. Načítání titulní stránky trvá neúměrně dlouho, při začátku slevových akcí je celý Steam na několik desítek minut prakticky vyřazený z provozu, v režimu offline se nezapočítávají achievementy ani neměří nahraný čas, uživatelský interface je fádní, automatická doporučení nepoužitelná, přehled čerstvě vydaných titulů zaneřáděný spoustou nehratelného balastu, souborová struktura na HDD nepřehledná a tak bych mohl pokračovat ještě dlouho. Samozřejmě jde jen o drobnosti, které mi nijak nebrání vychutnat si každou ze stovek her, které jsem za ty roky používání nashromáždil, ale prostor pro vylepšení tu rozhodně je.
Steam, původně zamýšlený jen jako distributor automatických herních aktualizací, se stal revoluční aplikací, která bez přehánění zcela změnila herní průmysl jako takový. Digitální prodej her otevřel dveře nezávislým vývojářům, díky obrovským slevám si může dnes zahrát kvalitní hry opravdu každý a Early Access umožnil vyrábět hry prakticky na zakázku komunity. Jenže v posledních letech už Steam fungoval jen tak nějak ze setrvačnosti a reakce na kauzu Metro je toho nejlepším důkazem.
Hodnocení na Steamu sice podléhá aktuálním trendům, přesto má větší vypovídací hodnotu než Metacritic.
Zatímco Steam vydal jen bezduché prohlášení, do boje se pustili spíše jeho příznivci. Je to poněkud paradoxní, ale lidé, kteří se prohlašují za fanoušky Metra, nyní nestojí za autory hry, ale za distribuční platformou, která si z jejich peněz ukusuje více peněz než „prohnilá“ konkurence. A svoji touhu po vydání hry na Steamu prokazují tím, že na něm předešlé díly bombardují negativními recenzemi.
Když nic jiného, rozvířil Epic svým razantním nástupem stojaté vody. Že je poněkud nefér pouhých 18 dnů před vydáním hry oznámit, že svůj titul (kterému Steam několik měsíců zdarma poskytoval reklamní prostor) nakonec budu prodávat jinde? Možná není od věci se na to podívat z opačného pohledu, kdy se arogantní obchod ani nenamáhá vyjednat si nějakou smlouvu, protože prostě automaticky předpokládá, že se autoři hry s 30 % podílem (v případě velikého úspěchu pak 20 %) musí spokojit. Protože to tak dělají všichni ostatní. To už se v budoucnosti nestane.
Necháte si kvůli ikonce na ploše utéct nějaký herní hit?
Ani omylem tady neříkám, že je Steam mrtvý. Jak ukazuje probíhající kauza, lidé ho mají rádi. Možná snad až příliš. Uživatelská základna 150 milionů uživatelů je obrovská síla, která se jen tak z minuty na minutu nezvedne a nepůjde jinam, ale není jediný důvod, proč by obě platformy nemohly fungovat vedle sebe a předhánět se v tom, která nabídne hráčům více.
Vydávání exkluzivit je jen jednou z mnoha dostupných zbraní v boji o zákazníka a vývojáři tím opravdu riskují hodně. A je dost možné, že narazí, jak se to stalo například Microsoftu, jejichž zaplacená roční exkluzivita hry Rise of the Tomb Raider prodeje Xboxu nijak výrazně nenakopla. Většina lidí si prostě ten rok počkala a mezitím hrála něco jiného a podle dosavadních reakcí komunity to vypadá, že Metro dopadne podobně. Na druhou stranu, stejně jako například u fotbalového publika platí, že ta nejhlasitější část fanoušků nijak nereprezentuje většinové smýšlení, ba často je vyloženě proti němu.
Samotná instalace nového klienta je totiž v jádru jen drobnou komplikací, a tak se třeba ukáže, že to byl správný krok. Ideální výsledek je ten, že vývojáři z 4A Games vydělají spoustu peněz, což jim do budoucna umožní dělat ještě lepší hry a ve Valve se chytnou za nos a odpoví na to tím, že udělají Half-Life 3.
