Jestli měla doba covidová nějaké výhody, byl to dostatek času na rodinu, domácnost a třeba i příchod čtyřnohého mazlíčka. Najednou jsme měli prostor se mu věnovat, naučit ho čistotě a jako bonus jsme získali parťáka v době, kdy byly sociální kontakty omezené.
Nic ale netrvá věčně. Nastává čas, kdy budeme zase docházet do práce a pes zůstane sám doma. Jak se na to připravit?
Zájem o psy zvýšil cenu
Díky obrovskému zájmu o psy se navýšila cena čistokrevného štěněte bez rozdílu rasy nebo toho, zda má průkaz původu. Hodnota psa, za kterého byste před dvěma lety zaplatili okolo deseti tisíc, je dnes dvojnásobná.
I to vedlo mnohé k rozhodnutí vzít si psího kamaráda z útulku, což potvrzuje zvěrolékař Marek Galbinec z veterinární kliniky Vethope: „Za poslední rok jsme zaznamenali větší zájem o zvířata z útulků. Často nás klienti kontaktují ještě před pořízením zvířete s dotazy ohledně vhodnosti dané rasy do rodiny nebo případných častých zdravotních problémů.“
Právě útulky se však obávají, že s návratem do běžného života se jejich prostory zase naplní.
„Nyní máme plno zhruba z poloviny, ale to se asi brzy změní. Nemyslím tím, že by se nám vraceli psi, které jsme dali k adopci, protože všechny budoucí majitele pečlivě prověřujeme a plně jim důvěřujeme, ale přijdou k nám noví psi, které si lidé během pandemie pořídili a teď na ně nemají kapacitu nebo je nezvládají,“ konstatuje Jitka Kovaříková z útulku DogPlanet. Další pohled najdete třeba ve článku Pejsci došli...)
Páníčci totiž nebudou trávit tolik času doma a hlavně může zvíře na změnu režimu reagovat všelijak, dokonce agresivním chováním, což majitelé vyhodnotí jako neřešitelný problém a pes v důsledku toho skončí v útulku.
Na co se připravit?
„Častým problémem, který v souvislosti s home officem a distanční výukou téměř vymizel, je separační úzkost – strach z odloučení či neschopnost zůstat sám. Tento problém může mít mnoho projevů. Nejznámější je štěkání, vytí a také devastování domácnosti, okusování nábytku či ničení stěn. Časté bývá i pomočování či kálení. Méně nápadnými projevy jsou chození po bytě či ztuhnutí a zalezení si do temného kouta,“ popisuje psí psycholog Pavel Bradáč.
Když si psa pořizujeme, přebíráme za něj zodpovědnost, není to hračka, kterou odhodíme, když nás přestane bavit. Když se ho pak z jakéhokoli důvodu zbavíme, můžeme na něm zanechat nesmazatelné stopy.
„Každá změna rodiny, týmu či smečky je pro psa velkou psychickou zátěží, pes se nové situaci přizpůsobuje někdy dva týdny, jindy rok, ale může to zanechat i trvalé následky,“ doplňuje Bradáč. Podle veterináře Marka Gablince existují i jiné způsoby, jak se se změnou režimu vyrovnat k oboustranné spokojenosti.
„Důležitá je výchova a trénink psa, a to i v nejrůznějších kynologických centrech. Doporučuji také poradit se se zkušeným chovatelem daného plemene, který vám řekne, jaké jsou jeho povahové rysy a návyky. Některým zvířatům může pomoci mluvené slovo z televize nebo rádia. Doplňky stravy, jako je Adaptil difuzér, pomáhají psům se zklidnit a adaptovat v situacích, jako je zvládání hlasitých zvuků, návštěv a strachu,“ popisuje.
Píle a vytrvalost jsou namístě a není nutné hned házet flintu do žita. Vše je řešitelné a o lásku, kterou nám čtyřnohý miláček dává, se přece nechceme jen tak připravit.
Psi jsou velice přizpůsobiví, jen to některým déle trvá. Jediné, oč jim jde (bez rozdílu stáří a rasy) je láska jejich páníčka. A tu my jim chceme dávat, ostatně proto je přece máme.
Které krmivo zvolit?
O tom, že strava ovlivňuje nejen naše zdraví, ale i náladu, nikdo nepochybuje. Hladový člověk znamená nepříjemný člověk. A u psů platí totéž.
Kvalita potravin se důsledně řeší nejen u lidí, ale i u zvířat. Dříve daly babičky psovi kosti od oběda, přidaly zbytky rýže a občas mu přilepšily zeleninou ze zahrady. Dožil se i dvaceti let a vesele poskakoval po dvorku.
Kvalita stravy ovlivňuje psychickou pohodu zvířete. Moji psi měli jiný temperament
a náladu po různých značkách granulí.
Pavel Bradáč
Dnes se tento fenomén vrací, i když v modernější verzi - řeč je o krmivu BARF. Zkratka pochází z anglického Bone and Raw Food, tedy kosti a syrová strava. Žádné chemikálie ani doplňky.
Je to ale skutečně to nejlepší? Je totiž nutné dodat, že vesničtí psi byli ve většině případů rasy „pouliční směs“, která je méně náchylná k chorobám.
„Zastánci BARF a raw krmiva tvrdí, že jde o metodu výživy zvířat přírodním způsobem a pro psa, který pochází z vlka, je vhodnější syrové, neupravené maso, kosti, orgány a zelenina než suché krmivo v podobě granulí či konzervy. Krmivo BARF může být pro některé psy přínosné, nese s sebou ovšem i jistá rizika. K hlavním patří možnost bakteriální kontaminace, zamoření parazity, přenosu nemocí ze zvířat na lidi, zlomeniny zubů nebo perforace zažívací trubice. Nabízí se otázka, jaký druh stravy si tedy vybrat? Nutno říct, že nestojíte před volbou jedno, nebo druhé. Můžete oba způsoby kombinovat. Klíčové zůstává, aby zvíře nemělo poruchy trávení,“ míní Galbinec.
Řiďte se selským rozumem - je-li vašemu psovi dobře po granulích, nic neměňte jen proto, že jsou jiné varianty právě in.
Jak se zorientovat?
Vybrat vhodné granule není jen tak. Už při prvním nákupu se vás prodavačka zeptá, zda máte zájem o prémiové, superprémiové, nebo holistické krmivo.
Cena není určující, někdy se připlácí víc za značku než za kvalitu. V zásadě se rozlišují tři druhy krmiva: prémiové nabízí základ všeho – živiny, vitaminy a minerály; superprémiové k tomu přidává více masa (až 80 %) a neobsahuje žádné obiloviny a holistické je mezi granulemi nejkvalitnější. Jde v podstatě o sušenou verzi krmiva BARF, obsahuje jen přírodní potraviny a žádné chemické přídavky.
Tři tipy, jak psovi zpříjemnit život
1. Najměte si „hlídačku“
Na to, že nám v době docházení do zaměstnání čas od času pomůže v domácnosti paní na úklid, už jsme si celkem zvykli. Proč neušetřit stres i čas výpomocí slečny, která vám bude pejska venčit?
On bude mít společnost a vám odpadne starost, abyste byli co nejdříve doma. Třeba na hlidacky.cz máte na výběr z desítek žen, které ve vašem městě nabízejí službu venčení a mnohdy i docházení na cvičiště. Pejska mohou pohlídat u vás doma tak dlouho, jak potřebujete, zajít s ním na procházku nebo si ho vzít i k sobě.
Cena na hodinu se liší dle zkušeností hlídačky, ale v průměru se pohybuje kolem 120 Kč.
2. Žádný pes není problémový
„Ten pes mi dělá naschvály!“ stěžují si často chovatelé. Podle psího psychologa Pavla Bradáče to není tak jednoznačné.
„Dělat naschvály je pro psa příliš složité myšlenkové schéma. Záleží na přístupu člověka. Velká část problémového chování je u psů naučená. Pokyny typu neštěkej, neskákej, nech toho, dolů, slez v psovi nežádoucí chování spíše posílí, protože upoutání pozornosti je pro něj příjemný prožitek a pes nechápe význam slov. Někdy sice přestane, ale jen proto, že je uspokojen. Je třeba mít na paměti, že psi jsou přeborníky v manipulaci s lidmi! Například časté tahání na vodítku je způsobeno většinou tím, že si pes myslí, že kdyby netahal, smečka nikam nedojde,“ vysvětluje.
Nebojte se proto vyhledat specialistu nebo zajít na cvičiště.
3. Nechtějte po něm víc, než může
Každé plemeno poskytuje svému majiteli jiné možnosti. Zatímco mops bude ideálním společníkem na mazlení doma na gauči, border kolie potřebuje denně nachodit alespoň pět kilometrů a učit se stále novým věcem.
Těžko můžete klást na svého mazlíčka vyšší cíle, než ke kterým byl vyšlechtěn. Nepřemáhejte sebe ani jeho a o dané rase si dopředu zjistěte všechny potřebné informace.
