Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Vynález gumového těsnění odstartoval domácí zavařování ve velkém

Jak zavařovali naši předkové? Od měchuřiny, hedvábného papíru, pergamenu či celofánu přešli ke gumovému těsnění a kovovým Twist-off víčkům. To je ve zkratce vývoj technologií konzervace ovoce a zeleniny do zavařovacích sklenic.
Zavařuje se už od 17. století.

Zavařuje se už od 17. století. | foto: MAFRA

Domácí konzervace ovoce a zeleniny se neobejde bez specifických obalů, které mají v našich domácnostech dlouholetou tradici. Přední místo při tepelné sterilaci neboli zavařování ovoce a zeleniny samozřejmě zaujímá skleněný obal – zavařovací sklenice. Do skla se jídlo ukládalo již v 17. století, zásadní byl vynález gumového těsnění v roce 1880.

Již v 17. století se zavařené ovoce ukládalo do sklenic a od 18. století se u nás rozšířilo zavařování do speciálních sklenic s vně přehnutými okraji. Zprvu se sklenice uzavíraly měchuřinou a převázaly motouzem. 

Měchuřina po vyschnutí sklenici neprodyšně uzavřela. Na stejném principu bylo také založeno pozdější používání pergamenového papíru a celofánu.

Pokud hospodyňky neměly výše uvedené věci k dispozici, mohly použít také silný hedvábný papír namočený v nesvařeném mléce nebo povoskovaný papír. Ke krátkodobému skladování ve sklenicích s užším hrdlem se také používala vata. Někdy se pergamen nebo celofán potíral vhodným lakem (např. šelakem) nebo i bílkem, aby se zabránilo vysychání obsahu sklenice. 

„Jednou z metod bylo také parafinování marmelád a povidel ihned po jejich naplnění. Parafín se nejdříve rozehřál a potom se na povrch marmelády nalila tenká vrstvička. Tato procedura se opakovala ještě druhý den, aby povrch zůstal naprosto neprodyšný,“ doplňuje kurátorka Národního zemědělského muzea Lucie Kubásková.

Patentní sklenice to vyhrály

Na marmelády se používaly převážně válcovité sklenice – marmeládnice, na džemy a rosoly sklenice pohárkovitého tvaru. Ovšem ideálním sklem pro konzervování byly takzvané patentní sklenice s neprodyšně přiléhajícím skleněným uzávěrem, které se začaly objevovat na přelomu 19. a 20. století. 

Zásluhu na těchto sklenicích má německý chemik Rudolf Rempel, který v roce 1880 přišel s nápadem zavařovací sklenice s gumovým těsněním (licenci od něj koupil Johann Carl Weck). Tyto sklenice měly zabroušený okraj, na který se položil měkký pryžový (gumový) kroužek, na to se přiložilo skleněné víčko a po dobu tepelné sterilace se víčko ke sklenici zafixovalo kovovou pružinou (sponkou, perem). 

Po zahřátí víčko přilnulo a vnější vzduch nemohl vnikat do sklenice. Sklenice se otevíraly vytažením vyčnívajícího gumového kroužku, čímž se do sklenice dostal vzduch a ten zrušil podtlak, který držel skleněné víčko u sklenice.

Patentní sklenice dodávaly na trh různé továrny, jež k nim dodávaly i vlastní patentované sterilační hrnce se speciální kovovou vložkou uvnitř, na které se sklenice položily, náhradní pružiny, podložky pod horké sklenice, úchyty na vyndávání horkých sklenic a podobně.

Jak na marmeládu bez chemie:

6. srpna 2015

Ke konzervaci ovoce a zeleniny se nejvíce osvědčily patentní sklenice se skleněnými víčky například od firmy J. Weck z Německa nebo sklenice REFORM systému Bareš-Till z Jevíčka na Moravě, které byly domácím a levnějším výrobkem, či patentní sklenice ULTREFORM firmy C. Stölzleho. Tyto sklenice se u nás objevily ještě před první světovou válkou. 

Později se k nim přidala ještě řada firem s vlastními uzavíracími patentními systémy jako patent INWALD, HERMETIC, OLCO, REX, VICTORIA atd. Od přelomu 20. a 30. let 20. století byl tento typ zavařovacích skel postupně zdokonalován.

Velikost patentních i nepatentních sklenic byla různá. Pro domácnost byla nejvýhodnější sklenice půllitrová, litrová a nejvýše dvoulitrová, poněvadž se po otevření obsah brzo spotřeboval. 

Ovšem jednotlivé patentní systémy byly jen málo kompatibilní a záměna jednotlivých částí byla obtížná. Rovněž způsob zavařování se často lišil, firmy tak vydávaly množství vlastních publikací s návody na zavařování.

Unifikaci zajistily profilované okraje

Postupné zdokonalování těsnicích vlastností konzervových skel vedlo ve 2. polovině 30. let k vývoji nového typu konzervového skla s profilovanými okraji, ke kterým lépe přiléhaly pryžové těsnicí kroužky. Skleněné víčko bylo u těchto sklenic po sterilaci uchyceno gumovým těsněním pouhým podtlakem ve sklenici. 

Pouze po dobu sterilace se používaly pomocné prostředky pro uchycení víčka – kovová pera nebo plechová šroubovací víčka. Výhodou byla také zaměnitelnost prvků a bylo je možno zavařovat i v troubě. Sklenice s drážkou se nazývaly rýhovky a byly u nás nepoužívanější až do 60. let 20. století.

Vedle rýhovek se prosadily pro zavařování masa takzvané masovky, které měly čtyřboký pryžový kroužek, který byl pokládán na horní plochu okraje sklenice, na to se posadilo skleněné víčko a nakonec byla sklenice uzavřena velkým plechovým, šroubovacím víčkem. 

Rýhovky a masovky se vyráběly pouze pro domácí zavařování. Nevýhodou ovšem stále zůstávalo, že se skleněná víčka na okrajích snadno otloukla a potom se špatně uzavírala. Proto se začaly dělat pokusy s kovovými víčky, i když hodně korodovala. 

První plechová víčka se uzavírala buď strojkem (systém Neo), nebo se přidržovala sponou (systém Ryol), či měla šroubovitou uzávěru (Bayol, Univers). V domácnostech se více uplatnila plechová víčka se sponou a se šroubovitou uzávěrou.

Omnia žijí dodnes

K progresivnějšímu vývoji došlo v 50. letech, kdy začala být používána kovová víčka uzavíratelná takzvanou hlavou. V anglicky mluvících zemích jsou známa pod názvem OMNIA a v Německu pod názvem PANO. 

V roce 1955 začala sklárna v Kyjově vyrábět sklenice pro víčka OMNIA na export do Nizozemska a od roku 1964 byly dodávány i na náš trh, kde v polovině 70. let vystřídaly rýhovky. 

Víčka Pano se většinou vyráběla z ocelového plechu a víčka Omnia z hliníku. Sklenice s uzávěry Pano byly funkčně shodné s uzávěry Omnia.

Sklenice na víčka Omnia se v domácnostech používají stále. Vyráběly se v různých velikostech (pro obsahy 120, 210, 280, 370, 500, 720 a 1000 g) a v různých tvarech (válcovité, soudkovité, cívkovité). Víčka se vyráběla o průměru 56, 68, 83 mm.

V domácnostech, ale především v průmyslu, se rozšířilo také používání sklenic s uzávěrem Twist-off, který je založen na zašroubování víčka z ocelového plechu pomocí závitu. Historie uzávěru Twist-off u nás začíná rokem 1977, kdy byla zakoupena licence na výrobu těchto uzávěrů od španělské firmy VAC VEMInternacional Barcelona. Tento uzávěr byl nejdříve používán pro dětskou a kojeneckou výživu a pro kečup.

Víčka Twist-off se více uplatnila v konzervárenském průmyslu, kde bylo snadnější zajistit odvzdušnění náplně, dostatečnou teplotu náplně i obalu, vzduchoparní prostor nad náplní, účinný vstřik horké páry pod víčko a následné hermetické uzavření sklenice.

Sterilace ovoce a zeleniny v domácím prostředí přetrvala i do dnešních dnů a stává se čím dál oblíbenější. Spotřebitelé mají na výběr různé typy obalového skla, ale nejčastěji je stále využívaná sklenice uzavíraná víčkem Omnia o objemu 720 ml.

Autoři:

Krmítko v americkém Ohiu

  • Nejčtenější

Prvorepublikovou zahradu v Kroměříži rodina zachovala, včetně růží a pivoněk

9. května 2024

Soutěž Zahrada u rodinné vilky budovaná před 85 lety, na níž se zachovala řada původních dřevin a keřů,...

KVÍZ: Poznáte podle obrázku plemeno psa?

12. května 2024

Když na ulici potkáte vlčáka nebo jezevčíka, určitě je rozeznáte. Ale co méně známá psí plemena?...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Zasaďte topinambur, vytvoří vám na zimu konzervu s čerstvou zeleninou

7. května 2024

Tento příbuzný slunečnice je známý invazní druh, takže se nikdy nemá vysazovat do volné přírody,...

Zahradu v Podještědí si užívají u bazénu. S výhledem na rybník i do krajiny

13. května 2024

Soutěž Sudetská zahrada na ostrůvku, říká čtenář Roman skromně své zahradě v Podještědí, vypadá však spíš...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Ostrov nabídl k adopci přemnožené kozy. Zaplavily ho žádosti z celého světa

11. května 2024  8:45

Malý italský ostrov Alicudi se snažil zbavit přemnožených divokých koz, a tak je na začátku dubna...

Zahrada u řadovky je malá, úzká a moc do kopce. Architektka si poradila

14. května 2024

Velmi omezený prostor, pouhých sto čtverečních metrů s ne zrovna ideálním půdorysem, navíc ve...

Australský rybář si vytáhl z vody rybu za milion dolarů

14. května 2024

Devatenáctiletý rybář chtěl jen nakrmit svou rodinu. Místo toho se mu povedlo chytit rybu...

Hroši ve Dvoře jsou opět vypuštěni do jezera, užijte si je naživo i online

13. května 2024  10:01

Přímý přenos Skupina pěti dospělých hrochů a jednoho mláděte, samičky narozené letos v lednu, se po zimě opět...

Zahradu v Podještědí si užívají u bazénu. S výhledem na rybník i do krajiny

13. května 2024

Soutěž Sudetská zahrada na ostrůvku, říká čtenář Roman skromně své zahradě v Podještědí, vypadá však spíš...

Eurovizi vyhrál nebinární Švýcar Nemo. Nizozemce vyloučili za „výhružný pohyb“

Ve švédském Malmö rozhodli o vítězi letošní Eurovize. Stal se jím švýcarský nebinární zpěvák Nemo. Soutěž doprovázely...

Moderátorka Petra Křivková-Svoboda přišla při tragické nehodě o manžela

Moderátorka poledních zpráv televize Nova Petra Křivková-Svoboda (41) v neděli ztratila svého manžela Ondřeje Křivku...

Miss Czech Republic 2024 se stala studentka Adéla Štroffeková z Prahy

Vítězkou 15. ročníku Miss Czech Republic se stala studentka Adéla Štroffeková (21). Českou republiku bude reprezentovat...

Silničářští popletové pobavili Mohelnici. Zpackaný nápis zaujal každého

Zpackaná dopravní značka pobavila Mohelničany. Silničáři při stříkání nápisu na asfalt otočili šablonu a vytvořili...

NASA ukázala, co byste viděli před možná nejbolestivější smrtí ve vesmíru

Superpočítače lze využít ke zpracování zajímavých úloh. Vedle hledání nových molekul pro léky, předpovídání složitých...