Definitivní konec potkal například loni ovocný sad u Mohelnice na Šumpersku.

Definitivní konec potkal například loni ovocný sad u Mohelnice na Šumpersku. | foto: Rostislav Hányš, MF DNES

Sady dál mizí ve velkém, drtí je levné ovoce dovážené ze zahraničí

  • 21
Téměř na polovinu se v Olomouckém kraji za poslední dekádu zmenšila plocha ovocných sadů, zemědělské podniky a družstva totiž nemohou cenově konkurovat ovoci dováženému z ciziny. Pro většinu z nich jde proto o ztrátový byznys, který postupně redukují.

„Vývoj je neúprosný, v posledních deseti letech ubylo u našich členů v Česku kolem 7 000 hektarů sadů, takže teď je celková výměra zhruba 10 500 hektarů. A likvidace pokračuje,“ nastínil šéf Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.

V Olomouckém kraji mají podle něj členové unie v současnosti už pouze kolem 800 hektarů ovocných sadů, zatímco před deseti lety to bylo 1 400.

Například společnost Úsovsko, jež patří k největším zemědělským podnikům v Česku a zároveň k firmám s největší výměrou sadů, má dnes už pouze 70 hektarů, zatímco před deseti lety to bylo 320.

Část jejích jablečných sadů nedávno zachránila společnost Kofola, která odkoupila 60 hektarů, na nichž si bude pěstovat jablka pro stále oblíbenější cidery.

Kofola koupila na Šumpersku jabloňové sady, bude tu pěstovat odrůdy na cidery

„My jsme do sadů před lety hodně investovali, měli jsme většinu ploch zavlažovanou a s protikroupovými sítěmi. Bohužel je vývoj trhu nekompromisní. Nemůžeme konkurovat levným dovozům a musíme sady stále víc redukovat,“ sdělil šéf Úsovska Jiří Milek.

Podle něj není vyloučeno další kácení jabloní a velikost sadů se nakonec může zastavit až na pouhých 20 hektarech.

„To je plocha, na níž pěstujeme jablka pro naši výrobu müsli tyčinek. Zbylá teď prodáváme, ale už se to nevyplácí. Brzy se proto může stát, že si necháme jen těch 20 hektarů pro naši výrobu,“ objasnil Milek.

Cestou je propojování průmyslů a inovace

Šéf hospodářské komory Olomouckého kraje Bohuslav Švamberk vidí propojení zemědělství a zpracovatelského průmyslu jako jednu z možných cest.

„Typově je právě výroba müsli tyčinek nebo ciderů, pro něž jsou základem vlastní jablka, způsobem, jak zachovat alespoň část ovocných sadů,“ řekl. Další možností je podle šéfa komory nasazení nejmodernější techniky a zapojení výzkumu.

„Zemědělství je náročné na lidskou práci a je potřeba ji pokud možno omezit. Proto bude na polích či v sadech stále víc strojů. Bude také nutné více zapojit výzkum, aby vznikly odolnější odrůdy, které lépe odolají stále náročnějším klimatickým podmínkám,“ míní Švamberk.

Konec hrozí do pár let, zní od části pěstitelů

Silnou ovocnářskou divizi má zatím i Zemědělské družstvo Senice na Hané na Olomoucku. Podobně jako Úsovsko však sady v posledních letech postupně redukuje.

„Nejvíc jsme měli 210 hektarů, teď jsme na 78. Ekonomicky je to prostě katastrofa. Není možné donekonečna dotovat takto ztrátový provoz, takže během několika let může být s ovocnářstvím v našem družstvu úplný konec,“ obává se předseda Jaroslav Navrátil.

Mrazy zdecimovaly na střední Moravě ovocné sady, hrušky budou vzácností

Rovněž Agrochov Jezernice už zrušil dvacet procent sadů a v kácení bude příští zimu opět pokračovat.

„Před pěti lety jsme uvažovali o velkých investicích do závlahy a sítí proti kroupám, ale ustoupili jsme od toho. Dnes se to ukazuje jako správný krok, protože bychom na pěstování jablek prodělávali ještě víc,“ přiblížila místopředsedkyně firmy Martina Kotíková.

Ani ona nevylučuje konec s ovocnářstvím. „Nemusí to trvat dlouho, může to být jen otázka toho, až doběhnou nynější dotace. Definitivní konec sadů tak u nás může nastat do čtyř pěti let,“ nastínila.

Jádrem problémů jsou dotace

Podobně vidí situaci i ve společnosti Unisad Plus v Medlově na Olomoucku, jež nyní pěstuje ovoce v bio režimu na 45 hektarech.

„Přiznám se, že nevidím cestu, jak z toho ven. Investovali jsme do sadů nemalé peníze. Jenže pěstování ovoce je dnes v Česku nerentabilní, byť se říká, že bio produkce je v kurzu. Dal jsem si horizont, že tohle vydržím ještě pět let. Potom se situace buď zlepší, nebo skončíme,“ řekl jednatel a ředitel Pavel Vodseďálek.

Pesimistický je i šéf krajské agrární komory Ivo Kasal. „Vždycky říkám, že když nebudou žádné dotace, tady ani v okolních zemích, tak my si s konkurencí poradíme. Jenže to tak není a jinde jsou dotace vyšší než u nás. Navíc vláda deklaratorně dělá pro zemědělce spoustu, ale ve srovnání s vyspělou Evropou fakticky nic,“ kritizoval.

Obává se proto, že produkční ovocné sady brzy mohou skončit téměř všude. „Pro sadaře nemá cenu je obnovovat či vysazovat nové, jen jim to zvyšuje ztrátu ve chvíli, kdy je situace stále horší,“ uzavřel Kasal.

7. března 2023