Pod petici, která nesouhlasí s pokračováním těžby v lokalitě Kozí Vrch, přidalo jméno za dva týdny 808 obyvatel Loštic.
„Lidé se zmobilizovali. Dlouhodobě jsme se snažili najít s kamenolomem společnou řeč. Věřím, že nakonec se dohodneme a nebude to vyhrocené, protože to nikdy nepřináší nic dobrého,“ řekla loštická starostka Šárka Havelková Seifertová (nez.)
„Nešťastné bylo, že za námi těžaři nepřišli se záměrem, že chtějí navyšovat roční objem ze 150 tisíc na 500 tisíc tun, už dřív,“ dodala.
Na radnici se o plánech dozvěděli až ze zjišťovacího řízení v procesu EIA posuzujícím vliv na životní prostředí. Město je přitom vlastníkem pozemků kamenolomu i okolního lesa, kam by se měl rozšiřovat.
O pět hektarů lesa nechtějí v Lošticích přijít i vzhledem k jeho špatnému stavu. Při kůrovcové kalamitě vznikly holiny a další otevírání porostu může způsobit větrnou erozi. Hlavním argumentem proti intenzivnějšímu dobývání je nicméně doprava.
„Podle našich výpočtů by centrem města každý den projelo více než 200 nákladních vozidel o nosnosti od 14 do 30 tun. Při provozní době od 6 do 14 hodin se jedná o průjezd každé dvě minuty,“ oznámil tamní městský úřad. Chystá také měření hluku z dopravy na náměstí Míru.
Těžaři se snaží mírnit obavy
Vedení Loštic věří, že zpracovatel posudku jejich námitky zohlední. „Na náměstí se nedá promluvit, když tady nákladní auta jezdí, všechno řinčí. Jde to proti rozvoji cestovního ruchu,“ zmínila starostka s tím, že předpokládaná doba těžby je 35 let.
„Navíc silnice vede těsně vedle koupaliště, k tomu auta nedodržují rychlost, práší se z nich. Nejsme úplně proti těžbě, ale pokud bylo povoleno 150 tisíc tun, tak ať to zůstane zachované,“ doplnila.
Obce na Olomoucku se smiřují s rozšířením těžby štěrkopísku, hledají kompromis |
Společnost Kamenolomy ČR uvedla, že je připravená společně hledat řešení přijatelné pro město.
„Je třeba zdůraznit, že navržená maximální možná kapacita roční produkce neznamená, že těchto hodnot kamenolom skutečně dosáhne. Zásobuje kamenivem pouze stavby v blízkém regionu, protože přeprava tohoto materiálu na delší vzdálenosti nedává smysl z ekonomického ani ekologického hlediska,“ sdělila mluvčí firmy spadající do koncernu Strabag Edita Novotná.
Běžnou roční poptávku po materiálu pro dodávky především na Lošticku a Mohelnicku společnost odhaduje od 150 do 200 tisíc tun ročně. Navýšení objemu by podle ní nastalo jen dočasně, pokud v kraji budou rozsáhlejší stavby.
Nepomůže ani zavřít okna, vadí lidem
Společnost minulý měsíc podnikla orientační sčítání dopravy, ze kterého vyplynulo, že auta jezdící pro kamenolom představují asi pět procent z celkového provozu.
„Vliv naší činnosti se nicméně i v této oblasti snažíme kompenzovat například investicemi do oprav, údržby a čištění místních komunikací v blízkosti lomu. Na návrh zastupitelů města se budeme finančně podílet také na pořízení radaru pro měření rychlosti automobilů jedoucích od kamenolomu. Dále připravujeme výstavbu čisticí linky podvozků a kol nákladních vozidel,“ ujistila Novotná.
Mírnit těžkou dopravu se snaží třeba i obce z Přerovska, kde se těží kámen ve Výklekách a ve Veselíčku. Ve Výklekách nyní těžaři žádají o zahloubení těžební jámy. Maximální kapacita má zůstat nezměněná na 600 tisících tun ročně.
Kamenolom u Veselíčka na Přerovsku. Ves chce do budoucna zabránit jakýmkoliv pokusům o obnovení a rozšíření těžby.
„Odstřely tolik nevadí, největší zátěž je doprava. Jsme rádi, že přes nás alespoň jezdí jen nenaložená auta, což se podařilo vyjednat ještě za bývalého vedení obce. I tak je to 30 až 40 náklaďáků za den od pěti od rána. Cesta není rovná, auto s prázdným návěsem slyšíte i přes zavřené okno,“ popsala starostka Kateřina Jandová (nez.)
„Z Báňského úřadu nemáme nic, kompenzace jdou podle katastru Velkému Újezdu, přes který neprojede ani jedno auto. My si ale každoročně od těžařů požádáme o finanční dar. Dostali jsme od nich příspěvek na kanalizaci, vodovodní šachtu, teď na komunální vozidlo,“ vyjmenovala Jandová.
Dopravcům nelze přikázat, kudy mají jezdit
V ještě horší situaci jsou podle ní vesnice, přes něž míří kámen z Veselíčka na dostavbu D1.
„Když utřete parapet u cesty, na druhý den můžete znovu, prašnost je obrovská. Silnice má degradované krajnice, krajská správa už dělala dosypy. Všechno se dá vydržet po nějakou dobu. Ale D1 se bude stavět ještě dva roky, pak tu máme D55, možná vysokorychlostní tratě, mohou to být desítky let stavění,“ poukázal starosta Michal Bednařík (nez).
„Určitě jsou jiné trasy, kudy jet, ale auta volí nejkratší cestu. Řešíme to s Veselíčkem, Výkleky, Lazníky. Společně se snažíme najít možnosti, avšak máme hodně svázané ruce,“ dodal starosta.
Ve vápencovém velkolomu na Šumpersku se kvůli sesuvu vytvořila obří trhlina |
Obec oslovila policii kvůli kontrolám rychlosti a chce se obrátit také na najaté dopravní firmy a Ředitelství silnic a dálnic. Zákon ale nedává státním silničářům možnosti, jak přepravu soukromými dopravci usměrňovat.
„V rámci staveb spolupracujeme s představiteli obcí, mimo jiné apelujeme prostřednictvím generálních dodavatelů staveb na přepravce, aby dodržovali rychlost nebo například nepoužívali místní či účelové komunikace, které nejsou na těžkou přepravu stavěné,“ uvedl mluvčí krajské správy ŘSD Miroslav Mazal.
„Tato problematika je častým tématem kontrolních dnů, kterých se zástupci obcí účastní,“ dodal s tím, že státní podnik je připravený jednat i se zástupci Radvanic.
Recyklace se zvyšuje, vše ale nepokryje
Veselíčko má s lomem dohodu, že každý den, kdy se materiál vyváží, uklidí silnici metařský vůz.
Kámen dosud nelze ve stavebnictví nahradit. ŘSD nicméně pracuje například s recyklovaným betonem a šetří tak kamenivo.
„Limity jsou zatím například konstrukce mostů, ale nic nebrání použití jako částečné náhrady nových materiálů volitelně pro spodní stmelené vrstvy vozovek nebo jednu ze složek betonu spodní vrstvy cementobetonové dálnice,“ vysvětlil Mazal.
„Recyklace nikdy nenahradí nově těžené suroviny, přesto ŘSD věnuje nemalé úsilí vývoji tématiky recyklovaných materiálů a jejich možností v silničním stavitelství,“ doplnil.
ŘSD právě tento týden prezentovala recyklaci materiálu na opravě dálnice D46 u Pustiměře na pomezí Olomouckého a Jihomoravského kraje. Stavební firma tam při opravě povrchu využije až padesát tisíc tun z původního povrchu dálnice.
21. května 2024 |
