Firma jedná o dvojitém rozšíření štěrkovny Náklo na Litovelsku, nahrává jí v tom nový zákon. Lidé z okolí požadují záruky, že dopady těžby pro ně nebudou znamenat další přítěž.
Ačkoliv s technikou pro těžbu a zpracování štěrkopísku umístěnou jen pár set metrů od domů žijí roky, rozšíření stohektarového těžebního jezera směrem k domům - a s tím spojené dopady provozu - je pro okolí nepříjemná zpráva.
„Jsem z Unčovic, a když jsem na zahrádce, mám pocit, že korečkové rypadlo je vedle mne. Natož v Březovém, kde budou mít stroj čtyři sta metrů za domy,“ nastínil předseda unčovického osadního výboru a opoziční zastupitel Vítězslav Špunda (Naše Litovelsko).
Unčovice by měly novou lokalitu asi dva kilometry vzdušnou čarou přes pole.
Cemex Sand pozemek města potřebuje k tomu, aby mohl vytěžit maximální množství zásob, jak ukládá zákon. Loni v září byl prodej zhruba 1 400 metrů čtverečních schválen, nyní ovšem zastupitelé musí odhlasovat ještě samotnou kupní smlouvu. Podle ní Litovel za pozemek dostane zhruba 700 tisíc korun.
Lidé z Březového ovšem zatím s prodejem nesouhlasí. „Zejména proto, že přetrvávají obavy, že touto těžbou štěrkopísku směrem k obci budou občané zatíženi nadměrným hlukem a prachem,“ uvedl osadní výbor v zápisu na konci ledna, týden před jednáním zastupitelstva.
Starosta Litovle Viktor Kohout (SNK) patří mezi zastupitele nakloněné prodeji. Důvodem je zejména nedávná změna legislativy.
„Schválil se liniový zákon, kde je Náklo lokalitou těžby strategické suroviny. Je jednou z pěti takto určených. I když budeme klást odpor, může dojít k vyvlastnění. Je to složitý boj, věc dalšího jednání,“ řekl.
Město dostává půl milionu ročně
Radnice teď s firmou Cemex Sand zkouší najít oboustranně přijatelné řešení.
„Smlouva bez podpisu je pro ně problém, ale to neznamená, že město nebo Březové vyhrálo. Je to trochu kočkopes. Budeme v těchto dnech znovu probírat, jestli se to dá ještě posunout dál,“ přiblížil starosta.
„V současnosti máme od firmy zhruba 540 tisíc korun ročně, které dává městu v rámci dobrých vztahů, a ty se rozdělují podle počtu občanů mezi Unčovice a Březové. Nevnímám to tak, že Cemex je nepřítel. Chtějí jednat, ale výsledek teprve uvidíme,“ uvedl Kohout.
Firma jeho slova v obecné rovině potvrzuje. „Dobré vztahy s přilehlými obcemi jsou pro skupinu Cemex velice důležité. Vždy se proto snažíme vyhovět požadavkům, jsou-li přiměřené, a minimalizovat negativní dopady naší činnosti na životní prostředí i obyvatele,“ sdělila mluvčí společnosti Tereza Kejla.
„Ať těží, ale chceme v klidu žít“
Místní jsou přesto ostražití a chtějí mít podmínky zakotvené smluvně. Zároveň si všímají postupně rostoucích cen štěrkopísku i budování dálnic nebo železničních koridorů.
„Vnímáme tlak na surovinu a další těžbu. Podle mne je jasné, že s těmi možnostmi, co zákon firmám dává, se nová etapa určitě rozjede. Jde o to, domluvit se s nimi na podmínkách. Aby oni mohli těžit a my v klidu žít,“ doufá v kompromis Špunda a podotýká, že možnosti dotčených samospráv jsou teď výrazně menší.
Podobně to vidí i senátor a bývalý starosta Nákla Marek Ošťádal (STAN). „Změny, které přišly, postavily zájmy obcí a jejich občanů s ohledem na těžbu úplně mimo systém, a to je podle mě špatně,“ zmínil s tím, že jako starosta s těžaři jednal dvanáct let a nebylo to vždy lehké.
Novela liniového zákona, nově přejmenovaného na zákon o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, platí od ledna. V oblasti těžby má zajistit dostatek primárních surovin pro dálnice a železnice v podobě dostupnosti kamene, štěrků a písků. Zjednodušuje proto pravidla pro povolování těžby.
„Jsou vydefinovány kritické nerosty, kam řadíme například ropu a zemní plyn, nerosty, z nichž lze vyrábět kovy (lithium), ale rovněž stavební kámen a štěrkopísek,“ uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu. Strategická ložiska stanovuje vláda nařízením.
Na hrozící nedostatek štěrkopísku a stavebního kamene upozorňuje v posledních letech třeba státní organizace Česká geologická služba.
V referendu vyhráli odpůrci
Na únorovém zastupitelstvu se v Litovli mluvilo také o tom, zda může město ovlivnit budoucí podobu rekultivace. Tedy jestli by zde vznikla například pláž jako na protějším břehu či zóna pro rybáře. Úprava břehů po těžbě má následovat do pěti let od jejího ukončení.
„Cemex vždy vynakládá maximální snahu vyhovět dotčeným obcím a rekultivaci provádět k největší spokojenosti obce a jejích obyvatel, samozřejmě za podmínky dodržení veškerých bezpečnostních pravidel,“ slíbil mluvčí firmy Kejla.
Mezitím získal Cemex předminulý týden důležitý souhlas k plánu zahájit těžbu na opačné straně jezera, tedy směrem na východ za silnicí na polích mezi Náklem a jeho částí Lhota nad Moravou.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Jde o prodloužení stanoviska EIA, které posuzuje vliv na životní prostředí, do září 2027.
Obyvatelé Nákla přitom předloni v referendu rozhodli, že obec má využít všech možností, aby rozšíření těžby na své pozemky zabránila. Výsledek hlasování je závazný dva roky, tedy do letošního září.
Těžbu zde firma v první fázi předpokládá dvacet let na 70 hektarech, obec vlastní v lokalitě polní cesty. Také v tomto případě tak budou obě strany hledat pro ně přijatelné řešení.
14. ledna 2021 |
