Pátek 7. srpna 2020, svátek má Lada
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 7. srpna 2020 Lada

Sladká kaše byla luxus. Jídelníček poddaných Karla IV. je dnes v módě

aktualizováno 
Doba panovníka Karla IV. byla obdobím dostatku. Díky absenci válek se tehdejší lidé stravovali překvapivě dobře, hodně podobně jako dnes. Hovězí dobytek se choval hlavně na mléko, ale vepřové na sváteční tabuli nechybělo.

Symbol české státnosti Karel IV. Ilustrační foto

„Bohatí lidé se krmili hodně zvěřinou, ale jídlo chudých se tolik nelišilo od toho, co jíme dneska my. My máme představu, že se jedly hlavně obilné kaše, ale zvláště sladké kaše byly luxusní jídlo, které se objevovalo jen na nejbohatších stolech. Cukr nebyl, takže se sladilo ovocem nebo medem, ale tak velké objemy medu nebyly, takže chudí si to nemohli dovolit,“ upřesňuje Tamara Starnovská, vrchní nutriční terapeutka z Thomayerovy nemocnice v Praze.

Mlýny změnily svět

Právě v době Karla IV. docházelo ke změně systému výroby pečiva. Doteď si mleli lidé obilí sami, ale ve 14. století začaly ve velkém měřítku vznikat mlýny, nejdříve větrné a pak i vodní. To ohromně změnilo svět, protože se tím nastartovala změna způsobu výroby pečiva a stravování obecně.

Fotogalerie

Dosavadní systém byl následující: umlelo se obilí a peklo se do zásoby. A chléb se jedl, i když byl úplně tvrdý. A to, co už sníst nešlo, použilo se v kuchyni například na zahušťování dalších pokrmů, anebo se z něj vyrobila kaše. Tento způsob nám vlastně dodnes vydržel v podobě chlebové polévky, kterou nesnášel už Rychlonožka z Rychlých šípů a jen málokteré dnešní dítě by se po ní „utlouklo“.

Rozvoj mlýnů tak umožnil, že se rozvinulo pekařské řemeslo a běžně se lidé dostali k čerstvému chlebu. „Ale pracovalo se s ním jinak. Běžně se přikusoval tak, že se lámal, anebo se krájel a používal se jako talíř. Snědlo se maso, ale ne ten chleba. Pak se na něj dala další porce a nakonec se chleba snědl, anebo se vracel do kuchyně, kde se zpracoval na zahuštění omáček nebo na výrobu kaší,“ říká Starnovská.

Neprožer, co se urodilo

Každopádně doba Karla IV. byla pro obyčejné obyvatelstvo zlatou dobou, protože doba bez válek pro něj znamenala v podstatě luxus, který se v dalších staletích objevoval už jen minimálně. Po každém konfliktu se země sbírala „od nuly“ a to pak znamenalo skutečný hlad.

Interaktivní příloha

V Karlově době se podle terapeutky objevovaly i produkty, které jsou i dnes ve vyšší cenové kategorii. Například mořské ryby, které vzhledem k tomu, že naše hranice sahaly až k moři, najednou nebyly ničím nedosažitelným. I vzhledem k velké podpoře obchodu.

Samozřejmě to nejchudší obyvatelstvo jedlo sezonně podle zdravého rozumu. Velkou tradici byly hlavně na venkově pokrmy z hrachu, který měl tu výhodu, že rostl běžně a bylo ho bylo možné lehce skladovat. Pochoutkou byla pučálka – zrna se nechala napučet a pak orestovala. Příznivci zdravé výživy se radují, jak se středověk vrací zpět do našich kuchyní.

Velký vliv na způsob výživy měla i církev. „Ta lidi nutila, aby se dodržovaly půsty. Jenže v podstatě nešlo ani tak o nějaké náboženské poučky, ale dbalo se tak o zajištění dostatečné výživy obyvatelstva. Lidi byli stejní jako my teď a když se urodilo, nejraději by snědli všechno hned. Proto církev působila jako brzda a nutila lidi, aby si nechali něco i na horší časy,“ popisuje odbornice.

Jak na středověku stravu

Na serveru Koukalíci.cz najdete hodně zajímavého povídání o tom, jak se za středověku jedlo. „V radách mistra Pavla Žídka z Prahy králi Jiříkovi z Poděbrad se dozvídáme, že v 15. století se v Čechách pekly chleby následující: Chléb je rozličný a dobře dvacaterý, totiž chléb žemlový, to je nejčistší. Pod ním vláskový, potom žitný, húscový, potom pecnový, nakyslý, potom mazancový, v mnoha rozdielích, mezi kterými nejlepší jest kořenný, čistě připravený. Jest chléb ječný, preclíkový, prosný, z žaluduov, jáhlový, pohankový, z rejže, oplatkový, koláčkový ,perníkový, ale nejlepší jest žemlový a z režného (zřejmě žitného) chleba húscový,“ vybírají ze středověké kroniky.

K tomu dodávají recept na chleba:

2 hrnky hladké pšeničné mouky, 3 hrnky jemně mleté tmavé žitné mouky, 2 hrnky vlažné vody, půl hrnku vlažného mléka, kostku droždí (42 g), lžící medu nebo cukru, 3 lžičky soli, 3 lžičky drceného kmínu

Pracovní postup:

Do velké mísy nasypete mouku, kmín, sůl a směs promíchejte. Do hrnku s vlažným mlékem (půl hrnku mléka) rozdrolte kostičku droždí, přidejte cukr a promíchejte. Droždím vonící tekutinu dejte na teplé místo a vyčkejte zhruba půl hodiny, až kvasinky začnou pracovat. Jakmile kvásek naplní hrnek po okraj, vlijte jej do mísy s moukou, promíchejte a přidejte dva hrnky vody o stejném objemu, jako byly hrnky s moukou.

Těsto propracujte v míse vařečkou, pak rukama a nakonec jej vyklopte na vál. Bezvadný je silikonový vál, který se skvěle myje, nezabírá místo v kuchyni. Rukama se s budoucími chleby pomazlete tak, až se těsto nelepí. Lze přidat trochu vody, či poprášit lehce moukou. Vláčnou kouli chlebově voňavého těsta rozpulte, vytvořte dva fešné bochníčky. Ty nechte vykynout na teplejším místě, pod čistou utěrkou, klidně rovnou na plechu s pečícím papírem (nic nevymazávejte). Nebojte, ruční práce s těstem vám zabere necelých 5 minut.

Až vám bochníčky nakynou tak, že budou zhruba dvakrát tak velké, udělejte jim na kulaté „bříško“ nožem křížek (požehnání) a šoupněte je do trouby. Horkovzdušnou i normální troubu dávám zhruba na 2 minutky na maximum, poté na 180 ⁰C. Chleby během pečení 2 x až 3 x pomažu slanou vodou. Chleba je upečen cca za 45 minut nebo déle podle druhu trouby. Upečený je tehdy, je-li jeho zvuk po poklepání na spodní stranu dutý. Musí mít křupavou kůrčičku.

A ještě jáhlovou varmuži s ovocem a medem:

Jáhly, Mléko (2,5x více než jáhel), máslo (1 lžíci), med, jablka, rozinky, sušené švestky (nakrájené na menší kousky), med na ozdobení

V mléce svařte propláchnuté jáhly, přidejte cukr (nebo med), máslo a ovoce. Vařte, dokud se mléko úplně nevyvaří a jáhly nejsou krásně měkké. Hotovou kaši podávejte politou medem a lze posypat i skořicí.

Autor:
  • Nejčtenější

Když se elévovi vymkne skalka z rukou, po padesáti letech se nestačí divit

Soutěž Zahrada u domu rodičů pana Vladimíra původně plnila čistě hospodářské účely, jak tomu dřív u chalup nejen v severních...

Na místě zahrádkářské kolonie buduje mladá rodina zahradu jako nudli

Soutěž Proměnit opět v zahradu nudlovitý pozemek v místě bývalé zahrádkářské kolonie na okraji Brna, kde vyrostla čtvrť s...

Američani žijí na polotovarech, neumí uvařit ani těstoviny, říká foodpioneerka

Premium Je to deset let, kdy se na blogu na iDNES.cz objevil zázrak jménem Anna Grosmanová. Středoškolačka se tehdy rozhodla...

Brit proměnil zahradu v prázdninový rezort. Jen podle návodů na internetu

Čtyřiatřicetiletý oční optik Guy Younga z Nuneatonu ve Warwickshiru během koronavirové krize nezahálel. Volného času...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Třezalka neboli svatojánské koření umí zbavit depresí i zatočit s viry

Bylina dobré nálady, nebo také svatojánské koření, protože začíná kvést na svatého Jana. Tak se říká třezalce, která...

Tajemství zlatých adres. Pražská vila za půl miliardy je na prodej

Premium Mohutná, ale v rámci okolní zástavby celkem nenápadná cihlová stavba v srdci diplomatické čtvrti pražské Bubenče je...

Kůže je zrcadlem vnitřních chorob, říká lékař. Jaké nemoci může ukázat?

Premium Vyrážka s pupínky, puchýřky i problémová pigmentová znaménka dokážou pěkně znepříjemnit život, ale mohou být také...

Jak se dělá byznys za miliardy. Agent Paska o přestupu Součka i dalších

Premium Jak se zrodil rekordní přestup záložníka Součka do Anglie? Kam asi tak půjde střelec Schick? Co očekává od zázračného...

  • Další z rubriky

Hovězí svíčkovou z grilu ozvláštněte variací z hub a bazalkovou omáčkou

Kdo nehodlá ke špičkovému masu přikusovat jen krajíc chleba, může si na grilu připravit kompletní pokrm i s přílohou a...

Třezalka neboli svatojánské koření umí zbavit depresí i zatočit s viry

Bylina dobré nálady, nebo také svatojánské koření, protože začíná kvést na svatého Jana. Tak se říká třezalce, která...

Žebírka svázaná do snopu, maso zkombinované s čokoládou. Čtenáři grilují

Soutěž Máme pro vás další várku čtenářských receptů, které jsme dostali do soutěže o nejlepší recept. Hraje se o elektrický...

Vynález gumového těsnění odstartoval domácí zavařování ve velkém

Jak zavařovali naši předkové? Od měchuřiny, hedvábného papíru, pergamenu či celofánu přešli ke gumovému těsnění a...

Škoda dostane šéfa s úkolem zabránit, aby značka dotírala na VW a Audi

„Není nám k ničemu, když se Škoda vyvíjí ke třetí prémiové značce v rámci koncernu,“ prohlásil v rozhovoru publikovaném...

Díky, že létáte se SpaceX. Loď Crew Dragon úspěšně dopadla do moře

Američtí astronauti Robert Behnken a Douglas Hurley úspěšně absolvovali nedělní návrat z Mezinárodní vesmírné stanice...

Zemřela manželka Jiřího Krampola, měla dlouhodobé zdravotní problémy

Ve věku 59 let zemřela Hana Krampolová, manželka herce Jiřího Krampola. Dlouhodobě se potýkala se zdravotními problémy.

Pokutu za přespání v karavanu dohnal Němec až k soudu

Nocování na parkovišti v obytném autě se v Německu může dosti prodražit. Své si zažil jeden turista s karavanem, který...

Šéf Pirátů Ivan Bartoš je tatínkem. Miminku dali s manželkou neobvyklé jméno

Předsedovi Pirátů Ivanu Bartošovi (40) a jeho ženě Lydii (37) se v úterý večer narodil syn. Novopečený tatínek se s...