Čím dál víc lidí touží opečovávat si vlastní bylinky (přehled těch nejčastěji pěstovaných najdete i s popisem zde), případně i pár keříčků jahod, rajčat nebo i jiné zeleniny. Bez ohledu na to, jestli zahradu mají, nebo ne.
„Ani to není nutné, i v městském bytě si můžete vypěstovat něco k zakousnutí,“ potvrzuje na workshopu organizovaném sdružením Kokoza Anita Blahušová, autorka knihy Zahrádka v květináči, která se tématu pěstování rostlin na balkoně intenzivně věnuje (co všechno se dá zasadit na balkon nebo parapet, čtěte zde).
Takže když chci svoje bylinky, musím mít balkon? Nebo mi stačí okno?
Balkon úplně nutný není, na pěstování bylinek bohatě stačí okenní parapet. Pokud ven před okno umístíme truhlík, můžeme bez problémů pěstovat vlastní aromatické bylinky pro kulinářské experimenty. Mají také další výhody: zároveň provoní vzduch a budou působit částečně jako repelent a během letních dnů odpuzovat otravný hmyz od našich oken.
Mohu je tedy případně pěstovat přímo na kuchyňské lince?
V interiéru je také pěstovat můžete, ale dříve nebo později budou strádat. Pokud si bylinky chceme pěstovat v bytě třeba během zimních měsíců, je nejlepší zvolit druhy, které i v přírodě rostou celoročně v podobně teplém klimatu. Pro představu jsou to třeba bylinky uplatňované v asijské kuchyni, jako je citronová tráva nebo vietnamský koriandr - což ve skutečnosti není žádný koriandr, nýbrž rdesno vonné, ale svou vůní právě koriandr připomíná.
Jaký substrát a jaké hnojivo doporučujete pro pěstování bylinek?
V obchodní síti je k dispozici celá řada speciálně namíchaných substrátů, a to i přímo pro bylinky. Stačí i běžná zemina promíchaná s pískem, a na dno nádoby nezapomeňte přidat drenážní vrstvu z kamínků nebo hliněných střepů.
Otevřete oči na workshopechSdružení Kokoza připravilo na letošní sezonu řadu praktických workshopů.   Ten nejbližší (v sobotu 11.4.) bude na téma vyloženě jedlého balkonu, na dalším se zájemci vypraví ze medvědím česnekem na okraj Prahy, jindy mají možnost vyrobit svépomocí samozavlažovací nádobu pro své rostliny (informace o workshopech zde). |
A jak často tedy hnojit, pokud vůbec? Rostliny mají v nádobě omezený prostor a živiny rychle vyčerpají. Rajčata, papriky nebo jahody je třeba hnojit pravidelně, abychom se dočkali úrody.
Pokud se jedná o typické středomořské bylinky, jako je levandule, tymián, rozmarýn nebo dobromysl, tyto rostliny jsou domovem na chudých, kamenitých půdách a tedy ani v nádobě nějaké přílišné hnojení nevyžadují. Naopak, pokud je příliš hnojíme, sice rychle rostou, ale za cenu toho, že ztrácejí své aroma a jsou slabší a vytáhlejší. Obecně řečeno rostliny pěstované v nádobách, které hodláme konzumovat, doporučuji hnojit pouze organickými hnojivy. Každý rok je jich v obchodech k dispozici víc a víc.
Pro váš balkon i okenní parapet |
Jaké bylinky doporučíte na přímé slunce, jaké do stínu či polostínu?
Přímé slunce je zrádné, pokud je balkon na jih, je v létě přes poledne rostliny potřeba trochu zastínit. Půjdou zde jahody, rajčata a ostatní zelenina a všechny aromatické středomořské bylinky, jako je rozmarýn, dobromysl, levandule, bazalka, tymián, šalvěj, svantolína, majoránka či vavřín, tedy bobkový list. Pokvetou tu krásně všechny letničky, muškáty, slunečnice a žár bez problémů zvládnou všechny sukulenty. Vedle bylinek si můžete nasázet třeba koberec z netřesků a rozchodníků.
Pokud máte balkon nebo okno na východ či západ, mají rostliny o lehké přistínění postaráno, což ocení třeba stévie, máta či meduňka. Na severně orientované stěně domu, kde leží stín po většinu dne, je pěstování bylinek nejproblematičtější, vhodné jsou máta, meduňka, pažitka, kerblík či libeček. Nicméně musím přiznat, že mi často lidé říkají, že na severně orientovaném balkoně sklízejí jahody a rajčata, takže bych neházela flintu do žita. Budou pomalu vyzrávat a bude jich méně, ale pro radost si jich pár vypěstovat lze i v částečném stínu.
Jde míchat bylinky se zeleninou či ovocem v jednom truhlíku?
Kombinování rostlin, tedy smíšené kultury, se stává hitem poslední doby. Není to ale nic nového, v podstatě se vracíme k vyzkoušeným babským receptům a k tomu, jak funguje sama příroda.
Rostliny se vzájemně ovlivňují mnoha způsoby, kořeny vylučují látky - tzv. exsudáty, které zase jiné rostliny využívají. Některé obohacují půdu o dusík (jako bobovité), jiné zase odpuzují škůdce a choroby, které pak v sousedství nenapadají tolik ani ostatní rostliny. Kombinací je celá řada, často spolu překvapivě fungují při pěstování rostliny, které společně také konzumujeme (bazalka a rajče, kmín a brambory).
Do smíšených zelených kultur patří určitě také bylinky a květiny. Aromatické bylinky díky silicím, které uvolňují, brání chorobám a škůdcům napadat své sousedy. Mezi letničkami bych jmenovala zejména měsíček a aksamitník. Obzvlášť aksamitník neboli afrikán je dost přehlížená letnička, které podobně jako karafiátům zkazil jméno minulý režim, kdy byly afrikány v hnědooranžových barvách vysazovány všude možně.
Přitom jde o rostlinu skoro zázračnou, která pomáhá dezinfikovat půdu, v níž roste, je jedlá a dá se řezat i do vázy. Je to takový univerzální voják. Ať ho zasadíte do jakéhokoliv smíšeného záhonu nebo nádoby, neuděláte chybu.
