Nejen chuťové buňky, ale také televizní pořady o vaření dokážou pořádně zamíchat pořadím oblíbenosti zeleniny či ovoce. Své o tom ví východočeská farmářka Jitka Píchová, která se bio hospodaření věnuje už 14 let. Za příklad dává řepu. Dřív nepříliš oblíbenou, dnes módní potravinu.
„Když jsem začínala, vůbec jsem nevěděla, co s vypěstovanou řepou, protože ji nikdo nechtěl. Teď nemám naopak vůbec problém ji prodat. Podobně jsem před lety bojovala s dýněmi, které lidé také skoro vůbec nechtěli. Nakonec si k nim ale cestu našli,“ vzpomíná ekologická pěstitelka Jitka Píchová.
Pohlreich přesvědčí i dýňové odpírače. Rychlá polévka z jednoho hrnce |
Zájem o zmiňovanou řepu, kterou většina z nás dlouho znala pouze jako sterilizovanou přílohu k jídlu ze školní jídelny, pomohl zvednout trend zdravé výživy a s ním spojená obliba v ovocných a zeleninových šťávách.
Zkuste pesto z červené řepy
Podle šéfkuchaře Radka Davida, který vede restaurace La Veranda a Babiččina zahrada, patří řepa k superpotravinám. Proto nesmí chybět ani v nabídce jeho restaurací.
Vyzkoušel proto přípravu řepného pesta s bramborovými lupínky, které si lehce s minimálními náklady můžete vyrobit doma. Jak vypadá konečný produkt, vidíte na úvodní fotografii.
Suroviny na pečení řepy: 500 g řepa, 5 g tymián, 30 g olivový olej, mořská sůl.
Postup: Řepu zabalte s tymiánem, mořskou solí a olivovým olejem do alobalu. Pečte při 160 °C doměkka. Po vychlazení řepu oloupejte.
Suroviny na pesto: 360 g řepa upečená, 60 g olivový olej, 10 g česnek oloupaný, 80 g pinie, 30 g parmezán jemně strouhaný, sůl.
Postup: Do mixéru dejte nejprve upečenou řepu, česnek a olej. Rozmixujte dohladka, přidejte pinie, krátce rozmixujte a nakonec přidejte parmezán. Krátce rozmixujte a dochuťte solí.
Suroviny na lupínky: 50 g brambory, olej na smažení.
Postup: Neoloupané brambory nakrájejte na tenké plátky, propláchněte vodou, dobře osušte a usmažte při 160 °C dozlatova.
Surovina na ozdobení: 15 g petrželka hladká, 40 g olivový olej.
Postup: Olej ohřejte na 90 °C, přidejte listy petrželky a dvě minuty mixujte na maximální rychlost. Dejte do jemného cedníku vykapat. Tímto petrželkovým olejem na závěr pokapejte pokrm.
Batáty na naše pole nepatří
Na zkoušku se nyní sympatická farmářka pustila do pěstování dalšího populárního produktu, a sice batátů – tedy sladkých brambor.
„Lidé je hodně chtějí, ale není to plodina, která by do našeho prostředí patřila. Jsou hodně teplomilné a i když vyrostou, poměrně rychle se pak kazí. Náročná je i sklizeň, protože se musí každý plod vyrývat rýčem,“ vysvětluje Jitka Píchová, proč v případě sladkých brambor nejspíš zůstane u pěstování pouze pro sebe a své známé.
V žebříčku popularity však stále vede klasika – brambory, mrkev, cibule, rajčata nebo papriky. Překvapivě právě tyto obyčejné druhy dávají podle Píchové ekologickým pěstitelům pořádně zabrat.
Pro ekologické zemědělství znamená ještě větší oříšek jiný druh zeleniny. A ani v tomto případě nejde o žádnou exotickou či vzácnou zeleninu. Postrachem eko pěstitelů je obyčejný květák. Jinými slovy, nejvíce se na nich nadřou – ostatně veškeré práce se dělají ručně. „Popravdě se to ani nevyplatí, ale protože je o ně velký zájem, tak je stále pěstujeme,“ přiznává.
„Ekologicky se prakticky nedá vypěstovat. Běžně se hodně hnojí a stříká, potřebuje mnohem více zalévat a okopávat. V ekologickém zemědělství tyto věci, které potřebuje, nejde zajistit. Sice nějaké vyrostou, ale jsou maličké a v porovnání s náklady se výsledek opravdu nevyplatí,“ uzavírá farmářka.
