Zprávy z dráhy
Sledovat další díly na iDNES.tvBuštěhradská dráha byla svého času nejznámější železniční společností na našem území. V době svojí největší slávy disponovala téměř 500 kilometry kolejí, které spojovaly Prahu přes Krušné hory s Německem.
Mapa trati mezi Rakovníkem a stanicí Praha-Libeň
Současná trať z Prahy do Rakovníka vede právě ve stopě někdejší Buštěhradky. Mezi pražskými Dejvicemi, dříve stanicí Bruska, Kladnem a Lány, vedla původně koněspřežná dráha.
V roce 1863 společnost získala povolení na přestavbu úseku Bruska - Wejhybka (Kladno) na parostrojní železnici a prodloužení tratě až do stanice Praha-Bubny.
O pár let později se začala Buštěhradská dráha rozšiřovat. Dosáhla Lužné u Rakovníka a přes Žatec nakonec i Chomutova. Z něj pak projektanti vedli trať přes hřebeny Krušných hor, jednak do Vejprt a Cranzahlu (Na co zírá mašinfíra z trati 137 zde), jednak do Reitzenheinu (Zaniklé tratě zde). Buštěhradka se rozšířila i na západ, přes Karlovy Vary do Chebu a s odbočkou ze Sokolova do Kraslic a dál do Saska.
Spojku Lužné s Rakovníkem vybudovala BEB (Bustiehrader Eisenbahn) v roce 1871. V Lužné také vznikla velká výtopna lokomotiv buštěhradské dráhy. Parní lokomotivy se tam udržely až do konce 70. let 20. století.
 |
Dnes už se nemluví o Buštěhradské dráze, úsek z Rakovníka do Prahy dostal číslo 120, úsek z Lužné u Rakovníka do Chomutova zase v jízdním řádu dohledáme pod číslem 124.
Sergej peláší zasněženou krajinou
Cestu z Rakovníka do stanice Praha-Libeň absolvujeme na dnes už méně obvyklém stroji, sovětské lokomotivě T679.1, lidově zvané Sergej. Tyto nákladní stroje se do Československa dostaly už v 60. letech 20. století jako náhrada za parní lokomotivy. Byly určeny pro dopravu těch nejtěžších nákladních vlaků.
Turistické cíle mezi Rakovníkem a Kladnem |
Sergej T679.1600 dnes patří do flotily historických vozidel Českých drah pod správou Výtopny Cheb. Využili jsme toho, že v prosinci 2020 zamířil z Rakovníka do středočeských Vlastějovic na zatěžkávací zkoušku železničního mostu přes Sázavu.
Na cestu vyrážíme z Rakovníka. S touto stanicí jsme se v našem seriálu potkali už několikrát, při cestách z Berouna nebo do Mostu. Historické město samozřejmě stojí za důkladnější prozkoumání. Nabízí se třeba středověká Pražská brána, Muzeum TGM nebo zbytky židovské čtvrti s proslulým Samsonovým domem.
Levým obloukem se odpojujeme od trati do Berouna (Na co zírá mašinfíra z trati 174 zde)a pokračujeme na Lužnou u Rakovníka. zhruba na poloviční cestě mineme vlečku do keramických závodů a po chvíli se napojujeme na hlavní větev Buštěhradské dráhy z Chomutova.
Lužná u Rakovníka je pro fanoušky vlaků téměř svatyní, ve stanici je největší železniční muzeum u nás, které spravují České dráhy. Na jeho návštěvu si vyhraďte minimálně jeden celý den. Pokud ovšem jste milovníkem gumokolů, rozhodně navštivte také zdejší Muzeum amerických automobilů.
Stanice Rakovník a Kladno na dobových pohlednicích. Je vidět, že budovy BEB byly postaveny podle jednotných plánů.
Pro pěší turisty může být stanice Lužná u Rakovníka východiskem výletů do křivoklátských lesů, třeba k hájovně Píně, kde původně končila koněspřežka z Brusky (cca 12 kilometrů). Nebo za pivem do Krušovic (5 kilometrů). Za normálních časů se můžete do pivovaru objednat na exkurzi.
Za Lužnou trať 120 dělá několik oblouků o téměř 360 stupňů. Všechno v poměrně hlubokém zářezu, takže si této zvláštnosti téměř ani nevšimnete.
Po křižování ve stanici Řevničov se dostáváme do Nového Strašecí. Ve městě si musíte prohlédnout tamní muzeum s expozicí Keltové na Novostrašecku. Dozvíte se podrobnosti o nálezu slavné hlavy Kelta u Mšeckých Žehrovic a můžete si prohlédnout i jeho kopii. Kousek od nádraží je také ocelová rozhledna Mackova hora.
Za Strašecím trať projíždí areálem lupkového lomu a také téměř 500 metrů dlouhým Rynholeckým tunelem. Jeho zajímavostí je, že byl postaven pro dvě koleje, ačkoli tam celou dobu vedla pouze jedna. Správa železnic navíc v těchto místech plánuje přeložku s tím, že by nová stopa tunelem nevedla.
Za Rynholcem na nás čeká stanice Stochov. Až do 60. let 20. století se ovšem nádraží jmenovalo Lány. Sem v září 1937 přivezl smuteční vlak z Prahy rakev s ostatky Prezidenta osvoboditele. V nádražní budově je také pečlivě udržovaná prezidentská čekárna.
Seznamte se, Sergej T679.1600Rok výroby: 1979 Výrobce: Lokomotivka Vorošilovgrad SSSR (dnes Luhansk Ukrajina) Výkon: s tlumičem výfuku 1435kW Maximální rychlost: 100 km/h Provozní hmotnost: 116 t   Tento stroj byl posledním dodaným Sergejem pro ČSD, do služby zařazen 19 4. 1979 Dislokován v depech Praha-Vršovice, Cheb a Louny 30. listopadu 2002 ukončil pravidelný provoz těchto strojů v ČR jízdou do elektrárny v německém Arzbergu. Od té doby je nasazován na nostalgické jízdy v rámci DHV Lužná u Rakovníka. Pro svoji hmotnost je využíván i pro zatěžkávací zkoušky. |
Ze stanice Stochov se můžete vydat k lánskému zámku, do Muzea TGM nebo do Muzea sportovních vozů. Od nádraží je to do obce něco málo přes dva kilometry.
Před stanicí Kamenné Žehrovice se k trati připojuje zleva dnes už nepoužívaná vlečka z dolu Schoeller, posledního dolu, kde se na Kladensku těžilo černé uhlí. Zprava se kdysi připojovaly vlečky dokonce dvě, z dolu Tuchlovice a z dolu Wanieck. Obě jsou sice dávno zaniklé, ale budeme se jim věnovat v některém z příštích dílů seriálu Zaniklé tratě.
Výrobní štítek Sergeje T679.1600
Ze stanice Kamenné Žehrovice do Kladna byla dříve trať dvoukolejná, po uzavření dolů zůstala kolej už jenom jedna. Do zastávky Kladno-Rozdělov se dostáváme dvěma protisměrnými oblouky. Odsud je nejkratší cesta ke zbrusu novému Muzeu věžáků, které sídlí přímo v jednom ze šesti monumentálních „mrakodrapů“ ve stylu socialistického realismu.
Kladno nabízí spoustu dalších turistických lákadel, ať už je to původní zámek se cvičnou uhelnou štolou, medvědárium, nebo třeba Sládečkovo vlastivědné muzeum. Za prohlídku stojí také historické vápenné pece Vojtěšské huti nebo pár kroků od hlavního kladenského nádraží rozhledna na Kožově hoře.
Z Rakovníka do Prahy se můžete Sergejem prolétnout za necelých 5 minut:
Zprávy z dráhy
Sledovat další díly na iDNES.tvZ Kladna do Prahy „rychlodráhou“
Z Kladna, kde mají mimochodem domov hned dva ze čtyř dochovaných Sergejů u nás, míříme na Prahu. Trať na Masarykovo nádraží se má snad do pár let rekonstruovat na dvoukolejnou a chystá se i její elektrifikace, takže zanedlouho se stejné záběry už nebudou dát natočit. I když... modernizace trati na rychlodráhu měla být původně hotova v roce 2004, takže možná máme ještě pár desítek let čas.
Za Kladnem projedeme kolem bývalé hlásky Křižovatka, kde se chomutovská trať křížila s Kladensko-nučickou dráhou (viz. Zaniklé tratě o KND). Projedeme stanicí Unhošť, která má být natrvalo opuštěna, a přes zastávku Pavlov se blížíme k Jenči. V této stanici jako v jedné z mála ve středních Čechách ještě fungují mechanická návěstidla. Je tedy jasné, že se žádná jízda historického stroje neobejde bez davu šotoušů.
Turistické cíle mezi Kladnem a Prahou |
Z Jenče se můžete vydat do nedalekého Hájku, kde leží Františkánský klášter, nebo o ještě o pár kilometrů dál do Červeného Újezdu, kde najdete novodobý hrad se skanzenem nebo Muzeum videoherních automatů.
V Jenči se také na dohled přibližuje někdejší trať Pražsko-duchcovské dráhy do Slaného a dál přes Louny do Duchcova. V létě ji využívá známý Cyklohráček Českých drah. Spojka obou tratí leží až o několik kilometrů dál před Hostivicí.
Z Hostivice se náš Sergej vydává tratí vlevo směrem ke stanici Praha-Ruzyně. Doprava vede známý Pražský Semmering na smíchovské nádraží (trať 122 jsme projeli zde).
Z osobního vlaku byste samozřejmě mohli v Ruzyni vystoupit. Pokud tak učiníte a budete chtít pokračovat pěšky, máte několik možností. Třeba přes koleje na Bílou horu k letohrádku Hvězda, nebo na druhou stranu do Divoké Šárky. V létě se navíc můžete vykoupat v nádrži Džbán.
Mezi Ruzyní a Veleslavínem projedeme kolem zaniklé zastávky Liboc, která by se měla v rámci rekonstrukce tratě 120 zase obnovit, a také přímo po hrázi Libockého rybníka, která byla v 19. století speciálně upravena pro provoz vlaků.
Ze stanice Praha-Veleslavín Sergej ČD Nostalgie začne klesat až do Dejvic. Mine místo, kde několik let stávala provizorní zastávka Gymnasijní, podjede novodobý Prašný most a prožene se kolem bývalé výpravní budovy někdejší lánské koněspřežky.
Železniční tunel pod pražskou Stromovkou je nejstarší v metropoli
Za stanicí Praha-Dejvice na nás čeká Bubenečský železniční tunel z roku 1868. Jde o nejstarší tunel na území metropole. Za ním Buštěhradská dráha projíždí Stromovkou a těsně před nádražím Praha-Bubny také kolem historické výtopny BEB. Ta má být bohužel kvůli modernizaci tratě 120 zbořena.
Za Bubny mineme dočasnou zastávku Praha-Bubny-Vltavská, která byla v provozu po dobu rekonstrukce Negrelliho viaduktu. Ten jsme ostatně už projížděli v rámci speciálního dílu Na co zírá mašinfíra. Tehdy jsme dojeli na Masarykovo nádraží, dnes odbočíme na takzvaný karlínský spojovací viadukt, který nás zavede na trať pod vrchem Vítkov.
Před Masarykovým nádražím odbočuje z Negrelliho viaduktu takzvaný karlínský spojovací viadukt, který umožňuje jízdu do stanice Praha-Libeň bez úvrati
Cestou k estakádě Nového spojení projedeme kolem zaniklé zastávky Praha-Karlín, kde by za pár let mohly opět zastavovat vlaky. Podjedeme trať do Vysočan a Holešovic a po pár minutách zastavujeme ve stanici Praha-Libeň.
Sergej Českých drah sice pokračoval dál do Kolína a Světlé nad Sázavou, jenže jel už za tmy, takže bychom nenatočili zhola nic. I tak jsme v kabině mohutného stroje strávili téměř dvě hodiny, během nichž jsme ujeli 77 zasněžených kilometrů.
